Cermat nemůže za to, že nemáte dost dobré dítě
Někteří holt na gympl nepatří
Na úřední desce NSS najdete nejrůznější podklady. Dnes je tam nářek tatíka, který by se strašně rád chlubil tím, že jeho potomek studuje na "prestižním" pražském gymnáziu, ale jeho dítě nepatří mezi neostřejší tužky v penálu. Nespokojenost s tím, že děcko nebylo přijato z tzv. kapacitních důvodů dohnala otce až do soudní síně. Nedivila bych se, kdyby to hnal ještě vejš - k Ústavnímu soudu nebo dokonce až do Štrasburku (i když než tyhlety inštance rozhodnou, bude onen žák už dávno na nějakou střední chodit). Případ dobře ilustruje fakt, že ne každý má na to, aby studoval těžkou školu a že problémem není tvrzený nedostatek míst na gymnáziích, ale naprosto nereálné představy rodičů o tom, že každý dokáže zplodit génia. To totiž umím jen já a pár dalších vyvolených, aby bylo jasno.
Studovat mohou jen ti lepší
Dítě z naší kauzy se hlásilo na Gymnáziu prof. Jana Patočky. Podle rozsudku Městského soudu v Praze se umístilo až na 229. místě, což v roce 2024 znamenalo, že dostalo jen nějakých 34 bodů z matiky a 33 z češtiny (pak ještě získalo o tři body více z matematiky, ale to nevím, zda se do oněch 34 bodů promítlo nebo ne). První dítě s nejlepším výsledkem (bez bodů za soutěže), které bylo na GPJP přijato, mělo po 49 bodech z každého z předmětů. Rozdíl ve schopnostech byl asi značný.
Osobně nerozumím tomu, co konkrétně je špatného na tom, že se na gymnázium dostaly jen děti, které měly dost bodů, tedy ty, které byly prostě lepší, bystřejší a chytřejší. Takový výběr je přece zcela normální. Naopak to, že děcko sesmolí Cermaty sotva na 70 bodů ze sta neznamená, že má nárok chodit na gymnázium dle svého výběru. Tak to přece chodilo i za nás - kdo pohořel u zkoušek, nechodil na školu, na kterou neměl. Gymnázia zkrátka nejsou nafukovací. To není nespravedlivé ani protiústavní.
Soudy: žaloba byla argumentačně plochá
Naštvaný tatínek tvrdil, že zkouška byla nefér, neboť nebyla v souladu s rámcovým vzdělávacím programem, neuměl ale konkrétně říct proč.
Soudci si tedy poklepali na čelo a pravili: "Z § 60g školského zákona vyplývá, že obsah a forma přijímací zkoušky musí odpovídat rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání... Za situace, kdy se žalobce v odvolání (a nyní i v žalobě) omezil na zcela obecné tvrzení o nesouladu zadání přijímací zkoušky s rámcovým vzdělávacím programem, aniž by jej jakkoliv odůvodnil, či uvedl konkrétní úlohy, které podle jeho názoru zákonným podmínkám neodpovídají, postupoval žalovaný podle městského soudu zcela správně, pokud považoval provedení dalšího dokazování ohledně této otázky za nadbytečné."
Nejvyšší správní soud názor Městského soudu na nekvalitu podání potvrdil: "NSS se naopak s městským soudem plně ztotožňuje v tom směru, že stěžovatel v žalobě ustrnul v rovině naprosté plochosti svých tvrzení, když nebyl ani v základní rovině schopen uvést, v čem je zadání testu, tvořené jednotlivými zkušebními otázkami, v rozporu s RVP.
Navíc i stran této otázky platí, že konkrétní obsah kasační argumentace se míjí s rozhodovacími důvody městského soudu, který stěžovateli nevytýkal, jak je nesprávně uváděno v kasační stížnosti, nezpracování znaleckého posudku či neopatření odborného vyjádření, ale právě to, že nepředestřel alespoň rámcově konkrétní skutkovou verzi reality, která by následně mohla být předmětem důkazního řízení. Jinak řečeno, stěžovatel neprovedl ani jednoduché porovnání RVP s obsahem testových otázek a neuvedl ani v náznaku, jaké otázky či soubory otázek se RVP vymykají, resp. jimi zkoušená matérie do něj nebyla zahrnuta, a jsou tak v rozporu s § 60g odst. 2 školského zákona. K takovému tvrzení, spočívajícímu v prostém vyjádření pochyb o určité testové otázce, přitom nejsou třeba žádné odborné znalosti a jeho formulace byla plně v dispozici stěžovatele, resp. jeho právního zástupce."
Milí rodiče, než si zase letos začnete stěžovat, jak je všechno hrozné a že nejsou místa na prestižních gymnáziích, zkuste se zamyslet nad tím, jestli zrovna vaše dítě má na to, aby se tam dostalo a jestli jeho nepřijetí má na svědomí skutečně nějaké zlo číhající tam venku, nebo jestli to není prostě jen tím, že jsou jiní studenti lepší.
Podle rozsudku NSS ze dne čj. a podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2024, č. j. 18 A 61/2024-32.