Benda má výstavu obrazů v Ostravě

Posledních třicet let budování demokratické společnosti v České republice si nespojuji ani tak se jmény jako Havel, Klaus či Zeman, ale především s Markem Bendou. Nadaným synem neméně nadaného obdivovatele mimořádně nadaného generála Pinocheta – matematika, kybernetika, disidenta a šachisty Václava Bendy. Marek Benda je dělníkem demokracie, nositelem liberálně-konzervativního étosu a mistrem praktického přístupu k vládnutí. Není divu, že je členem ODS. Mezi ním a touto stranou existuje očividně silné chemické pouto, přesahující pouhou ideologickou shodu. Spíše než o politické angažmá jde o velmi zdařilé manželství.

S radostí jsem se proto dozvěděl, že Marek Benda, syn disidenta, má bratra, který pracuje na ministerstvu financí. Je známo, že v některých rodinách se talent vyskytuje hromadně. Vzpomeňme na Kennedyovy: otec velvyslanec v Británii, synové prezident, ministr, další ministr... Ministr kam se podíváš. Přijdeš na návštěvu – v kuchyni ministr, v kůlně ministr, v ložnici prezident s Marilyn Monroe. Tak nějak to vidím i u Bendů – tedy až na tu Monroe.

Bratr Marka Bendy údajně udělal v rámci bitcoinové kauzy nějaký drobný prohřešek. Není to ale zatím úplně jasné. Neunáhleme se a počkejme na definitivní stanovisko českých orgánů. Zatím se k celé věci Marek Benda vyjádřil diplomaticky takto: „Bratr v bitcoinové kauze mohl udělat chybu.“ Stručné, výstižné a lidské. Téměř jako když Karel Marx pravil: „Nic lidského mi není cizí.“ Velké osobnosti se nezapřou.

A právě proto mě zaujal titulek, že nějaký umělec samouk jménem Benda vystavuje své obrazy.

„Na výtvarné scéně se pohybuje od druhé poloviny osmdesátých let. Ale teprve nyní, v roce, kdy je mu pětašedesát, má Zdeněk Janošec, jenž své obrazy podepisuje jako Benda, svou první velkou výstavu v Galerii výtvarného umění v Ostravě. Tento fakt však odpovídá jeho přístupu k umění a tvůrčímu naturelu. Jde o pozoruhodný úkaz.“

Nejprve mě zaujala jen shoda jmen – Benda sem, Benda tam – ale jak jsem četl dál, narazil jsem na klíčovou větu: „Jde o pozoruhodný úkaz.“ To tedy rozhodně. Mimořádně pozoruhodný.

Zdeněk Janošec, umělec samouk, o němž se v článku dále píše:

„Průřez Bendovou tvorbou nazvaný Pavilon (ne)klidu je setkáním s výtvarníkem, který se nezaprodává – a ne snad v tom smyslu, že se tvorbou neživí; má civilní zaměstnání v Divadle loutek Ostrava. Kurátorka Renata Skřebská podotýká, že právě proto, že je samoukem, klade na sebe autor maximalistické nároky, pochybuje o sobě, není-li naprosto spokojen, díla ničí.“

Na výstavu bych se i rád podíval, ale je to pro mě trochu z ruky. Tak si alespoň naliji skleničku B(r)andy – a připíjím na všechny Bendovy, kteří jsou nám tak či onak pozoruhodným úkazem. Jen houšť.

Odkaz:

Glosa: Chvála samouka Bendy – Novinky.cz