Urážlivé vyjádření ruské výzvědné služby
Problémy naší doby
Lživá ruská propaganda se přenesla i do církevní oblasti. Zapojil se do ní zdroj na první pohled nečekaný. Špionážní služba SVR.
V pondělí 12. ledna vydala prohlášení, v němž nevybíravě napadla Ekumenického konstantinopolského patriarchu Bartoloměje I., kterého většina ortodoxních církví (ne všechny) uznává jako „prvního mezi rovnými“, tedy jako neformální hlavu globálního pravoslaví, byť mnohé v čestném a koordinačním smyslu. Moskva mu upírá právo udělovat dekrety o nezávislosti (tomosy o autokefalii) jiným pravoslavným církvím, jak se to stalo v lednu 2019 v případě Pravoslavné církve na Ukrajině, která byla tímto aktem osamostatněna (a tedy vyjmuta z jurisdikce Moskevského patriarchátu). Ruská pravoslavná církev spolu s většinou ostatních místních pravoslavných církví v různých zemích neuznává Pravoslavnou církev Ukrajiny a za kanonickou považuje pouze Ukrajinskou pravoslavnou církev, která je ovšem stále součástí Moskevského patriarchátu.
Jsme tu svědky zásadního rozkolu v globálním pravoslaví, neboť Pravoslavnou církev na Ukrajině oficiálně uznávají a liturgické společenství s ní udržují pouze čtyři církve z patnácti: Ekumenický konstantinopolský patriarchát, Řecká pravoslavná církev, Kyperská pravoslavná církev a Řeckoortodoxní patriarchát Alexandrie a celé Afriky. Ostatní církve stojí více nebo méně otevřeně na straně Moskvy, byť ne ve všech případech jsou jejich vztahy vůči Konstantinopoli vyhrocené. Ze strany Moskvy ovšem ano, neboť je to ona, kdo bych chtěl být vnímán jako formální lídr globálního pravoslaví. Zde dodejme, že zdaleka nejde o záležitost čistě církevní, ale také politickou. Svoji roli hraje mocenská ideologie Kremlu známá jako „ruský svět“ – soudobá podoba ruského imperialismu spojující národ, jazyk, víru a stát do jedné civilizační doktríny; popírá právo na plnou samostatnost Ukrajiny a dalších postsovětských zemí. Pravoslaví se tak stává mocenským nástrojem ruského režimu, jeho neoimperialismu a expanzionismu (viz zde: https://www.blogosvet.cz/article/jak-rusove-k-cele-africe-prisli-Mh6sp)
Krizi ve vztazích můžeme ilustrovat na výše zmíněném skandální vyjádření služby SVR. Ta v něm patriarchu Bartoloměje I. nehorázným způsobem kritizovala; obvinila ho z kroků, které podle ní podkopávají ruské pravoslaví. Přitom se neštítila sáhnout po tom nejodpornějším slovníku, který je ve vztahu k vysoce postavené duchovní osobě neskutečně hanebný. Patriarcha je označen jako „ďábel v lidské podobě“, neboť je prý posedlý myšlenkou vytlačit ruské pravoslaví z území pobaltských států a nahradit církevními strukturami, které budou pod jeho kontrolou. Nejen to. Asi nejhorší urážka, které se může křesťanovi dostat, je nehorázné tvrzení, že je Antikrist; v tomto případě se patriarcha dočetl, že je Antikrist v sutaně. SVR tvrdí, že Bartoloměj je podporován britskými tajnými službami, aby v Evropě podněcoval protiruské nálady (ty není po 22. únoru 2022 zapotřebí nikterak podněcovat, alespoň ne u lidí neovlivněných kremelskou propagandou). Ruští špioni do světa hlásají, že patriarcha Bartoloměj koordinoval své úsilí o odtržení církví v Litvě, Lotyšsku a Estonsku od Moskevského patriarchátu s tamními úřady, přičemž se měl opírat o „místní nacionalisty a neonacisty“ (jak jinak – v dobách sovětské nadvlády se ještě hovořilo o exponentech kontrarevoluce).
Vrcholem drzosti je pak čistokrevná lež, že Bartolomějovy „agresivní choutky“ sahají i do Černé Hory, kde prý plánuje udělit dekret o samostatnosti tamní kanonicky neuznané Černohorské pravoslavné církvi. Kdo alespoň zběžně sleduje dění v globálním pravoslaví, ví, že nic takového ekumenický patriarcha na programu nemá. To ale Rusům nebrání označit Bartoloměje za lživého proroka, přičemž sáhli po biblickém oddílu zapsaném v 7. kapitole Matoušova evangelia: „Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte.“
Lež na lež, hanebnost na hanebnost. Pokud někoho v tomto příběhu můžeme označit za lháře, pak ty, kdo ze lži obviňují patriarchu Bartoloměje. Příznačné.
Reakce Konstantinopole
Ekumenický patriarchát v oficiálním prohlášení napsal: „Matka církev Konstantinopol – Matka také ruské církve – vyjadřuje hluboký zármutek nad novým ruským útokem proti osobě Jeho Svatosti, ekumenickému patriarchovi Bartolomějovi, který byl tentokrát veden státními orgány této země.“ Připomněl, že od té doby, kdy se patriarcha rozhodl udělit ukrajinské církvi autokefalní status, se důsledně zdržoval reakcí na četné podobné útoky pocházející jak z ruských církevních, tak politických kruhů. A činí tak i tentokrát. Závěrem ujištění: „Smyšlené scénáře, falešné zprávy, urážky a vymyšlené informace všeho druhu ze strany propagandistů neodradí Ekumenický patriarchát od pokračování v jeho službě a ekumenické misii.“
Téměř by se chtělo říci, že psi štěkají a karavana jde dál. Jenomže on ten ruský štěkot nemusí být tak docela bez nebezpečí, jak ukazuje výše zmíněná ruská pravoslavná expanze v Africe.
Slovo autora blogu. Při práci na tomto tématu jsem si uvědomil jednu zajímavou shodu. Lidé motivovaní vůči někomu otevřeným nepřátelstvím, anebo prostě proto, že jim nic nehrozí, rádi pracují s expresivním jazykem a používají lživá, urážlivá a provokativní slova. Je lhostejné, zda jde o ruské špiony nebo českého blogera. Zejména v tak citlivé oblasti, jakou je náboženství, víra a církevní záležitosti. Stejně jako SVR hanobí ekumenického patriarchu, hanobí bloger Karel Trčálek (autor na portále iDNES a platformě Médium.cz) Boha (Bůh je nicota, Hospodin je pouštní démon) a Ježíše (Ježíš je Lucifer - padlý Boží Syn). Jedno i druhé je nestoudné a ubohé. Nelze tomu zabránit, ale je nutné to pravdivými slovy pojmenovat. Což jsem právě učinil.
Odkazy na tvrzení blogera Karla Trčálka:
https://blog.idnes.cz/trcalek/proc-pan-lubomir-s-znevazuje-krestanstvi-a-kristovu-obet.Bg26010013