Screenshot jako zbraň
Jak snadné je zfalšovat realitu?
Žijeme v éře, kdy screenshot z Facebooku nebo ze sítě X.com může spustit mediální lavinu, ovlivnit politickou debatu, nebo dokonce zničit pověst člověka. Vidíme přece screenshot příspěvku, je to tam černé na bílém, takže to musí být pravda, že? Ne tak docela.
Jak je vlastně těžké vyrobit falešný screenshot sociálního média? Kolik času, technických dovedností a specializovaného softwaru potřebujete? Odpověď vás možná překvapí — stačí vám pár vteřin a jeden řádek kódu, který zvládne zadat i desetileté dítě.
Mediální hon založený na screenshotech
V poslední době jsme mohli sledovat mediální kampaň proti nově zvolenému poslanci Filipu Turkovi, která byla z velké části postavena na screenshotech jeho údajných rasistických a nevhodných komentářů na sociálních sítích. Zde ho nechci obhajovat ani odsuzovat — nevím, jak to ve skutečnosti bylo.
Nejde ani tak o to, zda Filip Turek napsal něco nevhodného, nebo ne. Problém je v tom, že screenshoty, které byly médii předloženy jako „důkaz“ jeho nevhodného vyjadřování, nemohou z technického hlediska sloužit jako důkaz vůbec ničeho — a rozhodně ne jako podklad pro trestní stíhání.
Proč? Protože jak si za chvíli ukážeme, jakýkoliv screenshot si může vyrobit prakticky kdokoliv během několika vteřin. Nepotřebujete k tomu žádný specializovaný software, žádné hackerské dovednosti, ani pokročilé znalosti Photoshopu. Stačí vám běžný počítač s internetovým prohlížečem.
Experiment: Jak podvrhnout realitu
Pojďme si to ukázat na konkrétním příkladu. Otevřete si jakoukoliv webovou stránku — třeba X.com, Facebook, online zpravodajský portál nebo cokoliv jiného.
Stiskněte klávesu F12 nebo klikněte pravým tlačítkem někde do obsahu stránky a vyberte Prozkoumat (angl. Inspect). Ve většině moderních webových prohlížečů se otevře panel nástrojů pro vývojáře včetně konzole prohlížeče — to jsou nástroje, které weboví vývojáři používají k ladění webových stránek a aplikací.
Teď do konzole (Console) napište tohle:
document.body.contentEditable = true
A teď stiskněte Enter.
Gratuluji, právě jste změnili celou webovou stránku na editovatelný dokument.
Teď můžete kliknout na jakýkoliv text na stránce a upravit ho. Změňte nadpis článku, přepište tweet politika, upravte komentář pod příspěvkem. Co uvidíte na obrazovce, vypadá naprosto autenticky — je to ta samá stránka, se stejným designem, stejnými fonty, stejným layoutem.
Udělejte screenshot a hotovo. Máte dokonale vypadající „důkaz“ toho, co daná osoba nikdy nenapsala.
Originál vs. falešný screenshot
Vezměme si praktický příklad. Podívejme se na příspěvek od známé internetové persóny:
Původní příspěvek:
Upravený příspěvek:
Oba screenshoty vypadají téměř identicky. Stejný profil, stejné datum, stejný počet lajků a sdílení.
Rozdíl? První je skutečný, druhý je falešný. A pokud vám někdo pošle jen screenshot, nemáte možnost rozlišit, který je který.
Proč je to tak snadné?
Webové stránky jsou v podstatě jen text napsaný v jazycích HTML, CSS a JavaScriptu. Váš prohlížeč tento text interpretuje a zobrazuje jako pěkně formátovanou stránku. Ale pod povrchem je to pořád jen text — a text se dá měnit.
Vývojáři potřebují možnost upravovat obsah stránky během vývoje, proto prohlížeče nabízejí nástroje jako je contentEditable. Tato funkce je legitimní a užitečná. Problém je, že ji může použít kdokoliv — nemusíte být hacker, programátor ani technik. Stačí vám tato znalost a pár sekund času.
Psychologie důvěry ve screenshoty
Proč screenshotům tak snadno lidé věří? Protože nám připadají jako přímý důkaz. Screenshot má auru objektivity — to, co vidíme na obrázku muselo existovat na té stránce, jinak by ten obrázek nemohl vzniknout...
Tento předpoklad byl možná do jisté míry pravdivý v době analogové fotografie, kdy úprava fotky vyžadovala temnou komoru a značné technické dovednosti. Dnes je to jinak. Úprava screenshotu už nevyžaduje ani Photoshop ani žádný jiný specializovaný software. Stačí prohlížeč, který máte na každém počítači.
Reálné důsledky falešných screenshotů
Není to jen teoretická hrozba. Falešné screenshoty se běžně používají k:
Politické manipulaci — když chcete poškodit oponenta, stačí vytvořit screenshot jeho „kontroverzního“ příspěvku
Šíření dezinformací — falešné citace od expertů nebo institucí, které nikdy nic takového neřekly
Osobním útokům — vyrobení kompromitujícího komentáře, který daná osoba nikdy nenapsala
Trollingu a zábavě — i když není úmyslem ublížit, lidé sdílejí upravené screenshoty „pro legraci“, které pak jiní berou vážně
Problém je, že jakmile se falešný screenshot začne šířit, prakticky neexistuje způsob, jak to zastavit. Lidé ho sdílejí dál a dál, diskutují o něm, vytváří se kolem něj narativ. A i když se později ukáže, že byl falešný, škoda je už napáchaná.
Případ Filipa Turka je toho dokonalým příkladem. I kdyby se ukázalo, že screenshoty byly falešné nebo vytržené z kontextu, mediální kampaň už proběhla. Veřejné mínění je zformováno. A jak se říká — lež oběhne svět dřív, než si pravda stačí obout boty.
Právě proto je zásadní, abychom si uvědomili technickou snadnost vytváření falešných screenshotů. Nejde o to, jestli konkrétní osoba něco udělala, nebo ne. Jde o to, že screenshoty jako takové nemohou být považovány za spolehlivý důkaz — a už vůbec ne za podklad k trestnímu stíhání nebo společenské ostrakizaci.
Jak se bránit?
Když vidíte screenshot nějakého kontroverzního příspěvku, uplatněte zdravý skepticismus:
Ověřte zdroj — běžte na původní profil a zkuste najít daný příspěvek. Pokud tam není, je to první red flag.
Hledejte kontext — i když příspěvek najdete, zkontrolujte kontext. Screenshoty často vytrhávají věty z kontextu, aby to vypadalo jako něco jiného.
Buďte obezřetní s datumem — staré příspěvky mohou být vytrženy z kontextu aktuální situace, která byla v době napsání úplně jiná.
Použijte reverzní vyhledávání obrázků — pomocí služby Google Images můžete zjistit, jestli se stejný screenshot objevuje ve více verzích.
Screenshot není důkaz — pokud vám něco přijde podezřelé, prostě tomu nevěřte, dokud nenajdete původní zdroj.
Éra nedůvěry
Problém falešných screenshotů je jen malou částí většího problému — žijeme v době, kdy je stále těžší rozlišit pravdu od fikce. Deep fake videa, AI generované obrázky, upravené audio nahrávky — technologie pokročily natolik, že téměř cokoliv lze zfalšovat.
To vytváří paradoxní situaci. Máme přístup k většímu množství informací než kdykoliv předtím v historii lidstva, ale zároveň je těžší než kdy jindy vědět, čemu můžeme věřit. V minulosti byl problém nedostatek informací. Dnes je problém jejich nadbytek a problematická ověřitelnost jejich pravdivosti.
Důsledkem je eroze důvěry ve všechno. Když nevíte, čemu můžete věřit, skončíte v jednom ze dvou extrémů — buď uvěříte všemu, co potvrzuje vaše přesvědčení, nebo nevěříte ničemu. Obojí je nebezpečné.
Co s tím?
Řešení není v cenzuře nebo v tom, že budeme zakazovat nástroje pro vývojáře. Problém není v technologii, ale v nedostatku mediální gramotnosti. Musíme se naučit kriticky myslet a ověřovat informace.
Možná je čas přestat považovat screenshoty za důkaz a začít je vnímat jako to, čím ve skutečnosti jsou — jednoduše upravitelné obrázky, které mohou, ale také nemusí odpovídat realitě. Jediný skutečný důkaz je původní příspěvek na původní platformě, u kterého můžete ověřit autora, datum, ale hlavně i kontext daného příspěvku.
Další důležitý krok je vzdělávání. Děti by se ve škole měly učit nejen jak používat technologie, ale také jak rozpoznat manipulaci. Mediální gramotnost je základní dovednost pro přežití v digitálním věku.
Závěr
Příště, když uvidíte šokující screenshot, než ho nasdílíte dál nebo než na jeho základě změníte svůj názor na nějakou osobu či situaci, vzpomeňte si na tento článek. Vzpomeňte si, jak snadné je vytvořit falešný screenshot. Jak snadné je manipulovat s realitou. V době, kdy každý může být tvůrcem „důkazů“, je kritické myšlení naší jedinou obranou. Skepticismus není cynismus... je to forma intelektuální sebeobrany.