Matatext o covidu
Nezaměňovat s Metaxou
Někdy mi trochu schází diskuse pod texty. Vím, že je to hlavně moje vina. Pokud nenapíšu nic, co by stálo za řeč, tak se k tomu nikdo nevyjadřuje. Za tu dobu, co píšu, jsem si ale všiml, že existují určité tematické okruhy, které přitahují diskusi bez ohledu na kvalitu článku. A právě tady vidím příležitost.
Ano, jedná se o očkování proti covidu a o biblická témata. Komentátorů k očkování je víc, zato komentátoři biblických témat bývají humanitně vzdělaní – a to mě láká.
Pro maximální efekt mě napadlo zkombinovat očkování proti covidu se starozákonní tématikou. Jak by se jednotlivé skupiny Izraelitů – konkrétně zéloti, esejci, saducejové a zákoníci – stavěli k očkování? Vím, že je to hypotetické, ale dokud nebudou jednoznačně urovnány spory o účincích jednotlivých vakcín, stejně pracujeme jen s hypotézami. Takže by to nemuselo vadit ani „vaxerům“, ani „antivaxerům“.
Biblisté by s tím mohli mít trochu problém – to je třeba si přiznat hned na úvod. Zejména ti, kteří věří ve svobodnou vůli a popírají predestinaci. Tam bych mohl trochu narazit. Ale publicistika už je taková – někdy chcete působit osvětově a narazíte, aniž tušíte proč. Tak to risknu.
🔬 Teorie poznání a vakcíny
Téma bude nejlepší otevřít z pohledu epistemologie. Schvalování jakýchkoliv vakcín před jejich aplikací podléhá rigidním a pevně stanoveným procedurám. Vakcíny se nejprve testují v laboratorních podmínkách. Pokud je jejich bezpečnostní profil a účinnost slibná, přechází se na zkoušky na menším počtu dobrovolníků. Teprve poté, když se vyhodnotí bezpečnost i účinnost, následuje testování v terénu – na velkém množství osob, které před zařazením do tzv. klinických studií musí podepsat informovaný souhlas.
Tento typ rozsáhlých, často mezinárodních studií se označuje jako studie fáze III. Výsledky pak obvykle posuzují odpovědné úřady – v USA Food and Drug Administration, u nás SÚKL a za EU EMA.
Celý průběh zkoušení se řídí podrobným protokolem, který začíná statistickou hypotézou. Smyslem celého podniku je tuto hypotézu buď potvrdit, nebo vyvrátit. To je rámec celé organizace klinických zkoušek. Reflektuje současné konsenzuální chápání vědecké metodiky, zohledňující Popperovy připomínky k problému verifikace. Závěr je tedy pravděpodobnostní, do jisté míry otevřený – nikoliv definitivní.
📜 Biblická epistemologie
Epistemologická situace, ve které se nacházela hebrejská komunita na přelomu letopočtu ve Svaté zemi, tedy kolem narození Krista, byla značně odlišná. Popper se narodí až mnohem později – někde v Rakousku-Uhersku – stejně jako představitelé primitivnějšího verifikacionismu. Ve Svaté zemi v té době má hlavní slovo charismatická postava (typově), Sanhedrin a svatá Písma, o jejichž výklad probíhá neustálý boj.
V období druhého chrámu působily v židovské společnosti čtyři významné skupiny, každá s odlišným přístupem k víře, zákonu a společnosti:
🧘 Esejci – asketická komunita žijící v ústraní, například v Kumránu. Kládli důraz na rituální čistotu, apokalyptické očekávání a přísná pravidla života. Odmítali chrámovou hierarchii a věřili v blízký příchod Mesiáše.
👑 Saducejové – aristokratická elita, často spojená s chrámem a Sanhedrinem. Uznávali pouze psaný Zákon (Tóru), nevěřili ve vzkříšení ani anděly a byli politicky pragmatičtí – často spolupracovali s Římany.
📜 Zákoníci – odborníci na Mojžíšův zákon, vykladači Písma a autority v právních otázkách. Jejich důraz na formální dodržování pravidel vedl k časté kritice ze strany Ježíše, zejména kvůli pokrytectví.
🕍 Farizejové – vlivní mezi lidem, oddělení přísným dodržováním Zákona. Uznávali ústní tradici, věřili ve vzkříšení a anděly, a usilovali o rituální čistotu i v běžném životě. Ježíš s nimi vedl ostré teologické debaty, ale zároveň sdílel některé jejich názory.
💉 Hypotetická vakcinační typologie
A jak by se tyto skupiny stavěly k očkování proti covidu?
Esejci by zřejmě byli nejproblematičtější – vzhledem k důrazu na rituální čistotu. Apokalyptická očekávání by je k vakcinaci příliš nemotivovala.
Saducejové jako aristokratická elita by se rozhodovali pragmaticky – záleželo by, jak by se k očkování postavil Sanhedrin a co by jim za to slíbili. Nevěřili ve vzkříšení, takže by do toho pravděpodobně šli.
Zákoníci – něco jako dnešní právníci – jsou naprosto neodhadnutelní. Jedni by se očkovat nechali, ale vzápětí by mohli podat stížnost na Sanhedrin. Jiní by se očkovat nenechali ani za boha, protože by to chápali jako komunistický nátlak.
Farizejové uznávali ústní tradici a věřili ve vzkříšení. Právě ta víra by mohla být překážkou – proč se chránit, když život po smrti je jistý?
Je to však celé jen moje úvaha. Zdá se mi pravděpodobná, ale ruku bych za to do ohně nedal. Když nic jiného, tak se biblisté poučí o metodice klinických studií – a výzkumníci se dozví něco z biblistiky.