Léto v Egyptě: Nejen báječná turistika, ale i energetické výzvy

Problémy naší doby

Je doslova balzámem, když na egyptském serveru Ahram Online narazí čtenář na článek, který nabízí věcný pohled na Izrael, oproštěný od propalestinské, tedy protiizraelské propagandy.


Jeden takový byl publikován 6. června. Netýká se politiky, války v Gaze či něčeho podobného, ale tamní energetiky. Ta se v minulých letech dostávala v horkých letních měsících do problémů, které vrcholily výpadky či řízeným přerušením dodávek elektrického proudu. Hlavním důvodem takto vzniklé situace je aktivace velkého množství klimatizačních jednotek a ventilátorů, což spolu se zvýšeným provozem zavlažovacích čerpadel znamená, že v mezních situacích spotřeba přesahuje kapacitu elektrické sítě. Lidově řečeno energetika nestíhá. V horké sezoně je plynu potřeba z uvedených důvodů víc, a protože denní produkce z domácích zdrojů klesá (jde o pole Zohr ve Středozemním moři), energetická bezpečnost se pro Egypt stává vážným národním problémem. Zde dodejme, že drtivá většina elektřiny se v zemi vyrábí z plynu.

Vláda to samozřejmě řeší; Ahram Online vysvětluje jak. Dovozem zkapalněného zemního plynu (LNG), reaktivací náhradního zdrojů, konkrétně jde o mazut, jednáním s klíčovými partnery, jmenován je konkrétně Izrael, a urychlením dlouhodobých investic do obnovitelných zdrojů.

V bilanci zemního plynu je rozdíl mezi klesající těžbou a požadovanou spotřebou značný. Nechme stranou extrémní scénáře; racionální analýzy hovoří o produkci 4,5 miliardy kubických stop denně (zaokrouhleně 127 milionů m3) oproti spotřebě ve výši 6 miliard kubických stop denně (≈ 170 milionů m3). Jak tento nedostatek nahradit? Podle egyptského serveru aktivovala vláda nouzový plán, jehož součástí jsou tři lodě pro skladování LNG a jeho opětné převedení do plynného stavu (Floating Storage and Regasification Unit) a čtvrtá taková loď v Akabě má sloužit střídavě jak Egyptu, tak Jordánsku. Realita je ovšem taková, jak vysvětlil Medhat Youssef, bývalý viceprezident státního úřadu Egyptian Petroleum Authority, že čtvrté plavidlo ještě nedorazilo a zařízení na dalším pracuje pouze na částečný výkon, takže během vlny veder dochází i nadále k výpadkům elektrického proudu, zejména ve venkovských oblastech. (Je pravda, že v přímořských turistických destinacích se s něčím takovým setkáme jen zcela výjimečně – LS.) Navzdory tomu panuje zatím spokojenost – kvůli tomu, že se národní rozvodná síť nezhroutila a udržela si relativně dobrou kondici i při rekordním zatížení. K tomu vyjádření Gamala Al Qalyoubiho, profesora inženýrství v oblasti ropy a energetiky, který říká, že problémy v dodávce elektřiny by neměly být považovány za plánované výpadky, myšleno v rámci řešení nouzové situace, ale za důsledek menších technických poruch způsobených vlnou veder, přičemž přerušení obvykle nepřesáhlo 15 minut. Profesor naopak naopak chválí schopnost rozvodné sítě zvládnout denní zatížení s výkonem ve špičce až 40 tisíc megawattů.

Další variantou jak řešit potenciální hrozbu je opětovné použití mazutu k výrobě elektřiny, což umožní více zemního plynu využít jinak. Medhat Youssef připomněl dřívější praxi, kdy Egypt získal z vývozu plynu zhruba 8,5 miliardy dolarů, neboť vyvážet plyn a dovážet mnohem levnější mazut bylo velice výhodné (export LNG: 50 USD/1 MMBtu/import mazutu: 16 USD/1MMBtu; MMBtu je milion Britských termálních jednotek).

Prof. Al Qalyoubi také připomněl, že egyptský trh má zásadní důležitost pro izraelský plyn získaný z ložisek ve Středozemním moři. Věcně konstatoval, že Egypťané odtud dostávají denně 800 milionů krychlových stop (≈ 22,65 milionů m3). Pro srovnání: Jordánsko odebírá z tohoto zdroje pouze 250 milionů kubických stop. Problémem je také pokles těžby v egyptském středomořském ložisku Zohr, severně od Port Saidu. Ten je dramatický, z někdejších 3,8 miliardy kubických stop (≈ 108 milionů m3) na 1,8 miliardy kubických stop (≈ 51 milionů m3). Prof. Al Qalyoubi říká, že nejde o technickou chybu; pokles nastal kvůli přirozenému vyčerpávání ložiska. Jak ložisko stárne, snižuje se jeho produkční kapacita, jde o normální proces. Řešením je hledání a otevření nových polí západněji v egyptské ekonomické zóně Středozemního moře a také v Rudém moři. Samozřejmě v nezbytné spolupráci s technologickými giganty, jakými jsou americké společnosti Chevron nebo ExxonMobil.

A obnovitelné zdroje? Ahram Online uvádí, že Egypt plánuje rozšířit výrobu z větrných a solárních elektráren ve snaze snížit závislost na zemním plynu. Prof. Al Qalyoubi konkretizuje: „Cílem je do čtyř let vyrobit 28 tisíc megawattů z větrníků a 11 tisíc megawattů ze solárních panelů.“ Ušetřený plyn tak má být využit v průmyslové výrobě a nikoli spalován v elektrárnách. Ovšem Medhat Youssef nabádá ke střízlivosti: „Obnovitelné zdroje v současné době tvoří nanejvýš 10 procent našich potřeb, zatímco plyn pokrývá zhruba 90 procent energetického mixu. I po spuštění jaderných bloků zůstane plyn primárním zdrojem.“ Dodejme, že v lokalitě El Dabaa na severním pobřeží Egypta se staví čtyři jaderné bloky, dokončena má být tato JE v roce 2030. Generálním dodavatelem je Rusko, na výstavbě pomocných budov a infrastruktury se podílejí Korejci.

Závěr. Navzdory energeticky náročnému období nehrozí Egyptu kolaps, ale jde o vážný přechodný stav, který je principiálně zvládnutelný za pomoci rychlých investic do nových zdrojů energie a jejich diverzifikace, mezinárodních smluv dohodnutých tak, aby ceny byly co nejvíce chráněny proti výkyvům a dobře plánovaného řízení spotřeby.

Volně podle serveru Ahram Online, zdroj:

https://english.ahram.org.eg/NewsContent/3/16/547535/Business/Energy/How-Egypt-is-managing-energy-deficit-in-a-swelteri.aspx

  • Sdílet: