Kanada - den po volbách

Psát jako bloger má výhodu, že člověk může být víc osobní. Tedy budu. Fandil jsem konzervativcům. Z tohoto hlediska jsem zklamán. A to navzdory tomu, že Konzervativní strana získala předběžně víc než 40 procent hlasů (41,3 %), stejně jako liberálové (43,7 %). Jenom pro zajímavost, v předchozích dvou volbách, v letech 2021 a 2019, skončily obě partaje hluboko pod čtyřiceti procenty, zhruba mezi 32 a 34 %. Leč první na pásce byli liberálové, přičemž v době psaní tohoto článku nebylo jasné, jestli budou mít nadpoloviční většinu (172 mandátů z 343), anebo se bude muset Mark Carney spokojit s menšinovou vládou. Druhým zklamáním byl krutý výsledek lídra Konzervativní strany Pierra Poilievra. Ve svém domovském obvodu zvolen nebyl a v Dolní sněmovně nezasedne. Ledová sprcha.

Jistě nás čeká bezpočet analýz, proč se tak stalo. Proč konzervativci nevyhráli, třebaže jim výzkumy vítězství dlouhodobě předpovídaly. Ovšem pozor, to bylo v době, kdy šéfem strany i vlády byl Justin Trudeau, evidentní koule na noze Liberální strany. Jakmile po jeho oznámeném odchodu z politického života stanul v čele partaje a následně vlády ekonom a bankéř Mark Carney, došlo k dramatické změně. Průzkumům náhle vévodili liberálové a tak to zůstalo až do voleb. Konzervativcům se mírnou ztrátu dohnat nepodařilo a zůstanou v opozici.

Zdá se, že Mark Carney je právě tím vůdcem, kterého Liberální strana potřebovala – a přes 8,5 mil. Kanaďanů se k němu neotočilo zády. Konzervativci těsně překročili v úterý 29. 4. večer (po 21:00 SELČ) osmimilionovou hranici. Ovšem kromě „faktoru Carney“ ovlivnil podstatným způsobem volby v Kanadě „faktor Trump“. Jednak obchodní válkou, kterou vyvolal, jednak svými anexionistickými choutkami (Kanada jako 51. stát USA); součástí této posedlosti byly i opakované urážky bývalého premiéra Trudeaua, kterého s neomaleností sobě vlastní nesmyslně nazýval guvernérem. Výsledkem bylo, že naprostá většina Kanaďanů se sjednotila v odporu vůči Trumpově politické linii týkající se jejich země. V praxi se to projevilo v bojkotu amerických výrobků a omezení cest Kanaďanů do Států; většina obyvatel země javorového listu začala vnímat USA negativně. Lze říci, že pokud bylo Trumpovým cílem zvrátit předvolební trend (v lednu liberálové ztráceli na konzervativce až 24 procent) a pomoci Carneymu a liberálům, protože Poilievra nemá rád („není MAGA a mluví o mně ošklivě“), pak se mu to s největší pravděpodobností podařilo. Ovšem Carney je právě takový kanadský patriot a obhájce suverenity své země jako Poilievre, navíc v něm bude mít v ekonomických záležitostech zásadového a tvrdého soupeře; Carney sloužil jako guvernér Bank of Canada a také Bank of Egland. Lidově řečeno, není nejméně ostrou tužkou v penálu, ba naopak. Nicméně trápit si hlavu tím, proč se Trump chová, jak se chová je ztráta času, protože šance, že se člověk dobere smysluplného výsledku se blíží nule.

Buď jak buď, kanadský volič rozhodl, svěřil vládu Carneymu a jeho týmu a ten bude čelit mnoha výzvám: na druhé straně politického dvorce není nikdo méně významný než Donald Trump, těžká váha a nevyzpytatelný protivník. Ač konzervativec, přeji kanadskému vedení v nadcházejícím zápase hodně štěstí, hodně sil a co nejlepší výsledek. Úkolů je před zemí javorů bezpočet.