„Miluj bližního svého jako sebe sama.“ Mantra křesťanů, ale podobnou myšlenku najdeme i v mnoha dalších světových náboženstvích. Skrývá se v ní hluboké porozumění světu, přesvědčení, že život je na nějaké hlubší úrovni propojen. Je to životní postoj, který — pokud ho upřímně přijmeme — paradoxně přináší větší pocit smířenosti, spokojenosti a vnitřního klidu. Nemusím kvůli tomu chodit k psychologovi, aby mi to sdělil. Vím to. Čím víc dokážu zapřít sám sebe, své ego a sobectví, tím lépe budu žít. Zapři sebe sama a přijmi svůj kříž. V Novém zákoně je všechno, co potřebujete vědět. A i když nechodíte do kostela k přijímání, přijímáte slovo, které působí jako živá voda. Snažím se. Dělám, co mohu, abych ještě ve svém vědomém životě stihl některé z těchto hlubokých pravd aplikovat do každodenní praxe.

Přes veškerou snahu se ale někdy ráno probudím a bez zjevné příčiny mám chuť někoho poslat do prdele. Zatím nevím koho, jen cítím iracionální a intenzivní potřebu to udělat. Nabízí se poslat tam sám sebe — udělám to, ale hned vím, že je to jen neupřímná póza. Přes všechno, co jsem se sebou prožil, se mám stále rád. Opičí láska. Jsem očividně ještě na dost nízkém stupni duchovního vývoje.

Ani ve svém bezprostředním okolí nenacházím nikoho vhodného, a tak ze zoufalství otevřu Seznam. A tam to je — všechny ty ksichty. Velká nabídka. Koho tam tedy pošlu dnes? Sázím na jistotu: likovci. Strana křesťanské lásky, která tak miluje nezištnou lásku, že snad jediné, co miluje víc, jsou koryta. Jeden z mých dnešních horkých kandidátů vypadá, mluví a chová se jako fanatik. Není sám — je jich tam víc. U některých vnímám jistou vypočítavost, která se mi nemusí líbit, ale rozumím jí. Ale tento? Vypoulené oči za brýlemi, neholená držka, a slova lásky trousí kolem sebe jako svině bobky. Pošlu ho tam. A hned se mi trochu uleví.

Pak si říkám: to od tebe není hezké, takhle mluvit. Víš přece, že máš milovat bližního svého jako sebe sama. Svou agresivitou ubližuješ jen sám sobě. Co by tomu řekl Dalajláma, kdyby mě slyšel? Určitě by mě napomenul a řekl, že na sobě musím ještě hodně pracovat, abych dosáhl vnitřního klidu. Já to ale vím taky. Čeká mě ještě dlouhá cesta. Ale než člověk dosáhne toho ideálního stavu svatosti, není to vůbec špatné. Nechci nikomu radit, ale pokud se u vás ty ranní stavy vyskytují také, zkuste to.

  • Sdílet: