Biblický monoteismus nezačal Mojžíšem

V pasáži „Historický most: Achnaton a Mojžíš“ uvádí: „Spolu s historickou postavou faraona Achnatona – prvního panovníka, který zavedl monoteismus jako státní náboženství – a který časově předchází vystoupení Mojžíše, se nabízí závěr, že judaismus, pokud jde o mytologii a monoteismus, nebyl původní.“

Zde ale spatřuji slabinu v úvaze Petra Trmače. Je pravda, že Achnaton zavedl v Egyptě monoteismus, ovšem nešlo o uctívání živého Boha, ale o boha Atona (zjednodušeně sluneční kotouč). Šlo o státní náboženství, které bylo po jeho smrti potlačeno. A je také pravda, že Achnaton mohl časově předcházet Mojžíše, ale také nemusel; existuje víc výkladů, kdy Mojžíš žil, zatímco Achnatonova pohanská monoteistická reforma je datována do období kolem roku 1350 př. n. l. (přibližně).

Jaké jsou mé hlavní námitky.

1. Achnatonův monoteismus skutečným monoteismem (uctíváním živého Boha) nebyl, v lepším případě bychom mohli použít termín kvazi monoteismus, ale výstižnější je pojem monolatrie – uctívání jednoho boha, aniž by byla popřena existence bohů dalších, pouze nebyli uctíváni. V každém případě šlo o postavení jednoho pohanského boha z mnoha na posvátný piedestal. Naproti tomu skutečný monoteismus, tak jak byl znám ve starověké izraelské pospolitosti, uctíval živého Boha, přičemž platilo, jak čteme v Zákoně daném lidu Izraele na Sinaji: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující.“ Je důležité říci, že nerespektování rozdílu mezi Bohem a bohem (bohy) je zrádné: svádí na scestí. Tím nechci říci, že v rámci biblického monoteismu neinklinovala pospolitost k uctívání pohanských bohů, někdy souběžně s uctíváním Hospodina, jindy se od něj zcela odvrátila (a zle na to doplatila), ale to nebylo nic jiného než projev hříšnosti lidu; nelze to použít jako argument v debatě, který monoteismus je starší.

2. Biblický monoteismus nezačal ovšem až s Mojžíšem, proto je irelevantní, jestli Možíš žil po Achnatonovi či před ním. Zaznamenat ho můžeme nejen u Abrahama, který žil několik století před Achnatonem, ale mnohem dříve. Dokládají to následující tři biblické oddíly.

První je z období nedlouho po vyhnání z ráje a vraždě Ábela (Genesis 4. kapitola): „I poznal opět Adam svou ženu a ta porodila syna a dala mu jméno Šét (to je Do klína vložený). Řekla: »Bůh mi vložil do klína jiného potomka místo Ábela, kterého zabil Kain.« Šétovi se narodil syn; dal mu jméno Enóš. Tehdy se začalo vzývat jméno Hospodinovo.“ Tedy dávno před Achnatonem.

Druhý se týká Noeho, známého z příběhu o potopě (Genesis 6. kapitola): „Ale Noe našel u Hospodina milost. (…) Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem.“

A konečně, když se Abraham, tehdy ještě jako Abram, bylo to před zničením Sodomy a Gomory, „vracel po vítězství nad (élamským) králem Kedorlaómerem a nad králi, kteří stáli na jeho straně, vyšel mu vstříc král sodomský k dolině Šáve, což je Dolina královská. A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího (Genesis 14 kapitola)“.

Je tedy zřejmé, že biblický monoteismus můžeme vystopovat v historickém období před egyptským faraonem Achnatonem. Proto považuji tvrzení, že hebrejská víra, pokud je myšlen biblický monoteismus, není původní za zavádějící. Původní je a být musí ze své podstaty. Jejím zdrojem totiž není člověk, byť by to byl vládce celého Egypta, ale sám Bůh.