Andrej Babiš ve střetu zájmů není

Podnikání

Člen vlády nesmí podnikat, být členem orgánu podnikající právnické osoby, v pracovním či služebním poměru.[1] Podnikání je výkon činnosti za účelem dosažení zisku, především formou živnosti, anebo i jiným způsobem – např. výkonem advokacie. Jen majetková účast v kapitálových obchodních společnostech podnikáním není.

Zákon o střetu zájmů zakazuje členství v orgánech podnikajících právnických osob, nikoliv však samotné členství, tedy majetkovou účast v těchto právnických osobách. Zákon výslovně stanoví, že omezení se nevztahují na správu vlastního majetku.[2] Součástí vlastního majetku je i vlastnictví podílu v kapitálových obchodních společnostech, ať již akcí akciových společností nebo podílu ve společnostech s ručením omezeným.

Předseda vlády nesmí podnikat jako fyzická osoba, ale může v souladu se zákonem vlastnit akcie či podíly ve společnosti s ručením omezeným. Může je i spravovat, kam patří možnost je převést na jinou osobu, ale také vykonávat jiná práva vlastníka s těmito podíly spojenými, včetně účasti na valných hromadách. I kdyby byl předsedou vlády jmenován živnostník či člen představenstva akciové společnosti, má 30 dnů, aby střet zájmů napravil, přičemž tato lhůta může být delší, pokud příslušná právní jednání nezávisí jen na jeho vůli.[3]

Andrej Babiš není podnikatelem jako fyzická osoba, což je zjistitelné v Registru ekonomických subjektů.[4] Pokud vlastní akcie společnosti AGROFERT, ale není členem Představenstva a Dozorčí rady, což není, jde o stav v souladu se zákonem o střetu zájmů. Obdobně to platí i pro jiné kapitálové obchodní společnosti, kde je Andrej Babiš společníkem či akcionářem.

Vlastnictví médií

Člen vlády nesmí provozovat rozhlasové nebo televizní vysílání nebo být vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Samotná tato skutečnost nebrání ve jmenování do funkce, neboť člen vlády má 60 dnů na to, aby střet zájmů řešil, přičemž tato lhůta může být delší, pokud příslušná právní jednání nezávisí jen na jeho vůli.[5]

Andrej Babiš byl ovládající osobou mediálního domu MAFRA a.s. v letech 2013-24 v rámci skupiny AGROFERT. Toto působení ukončil v únoru 2024 prodejem MAFRY. Úprava střetu zájmů v oblasti vlastnictví médií se jej netýká.

Veřejné zakázky a dotace

Obchodní společnost, v níž člen vlády vlastní alespoň 25 % podíl, nesmí získat veřejnou zakázku, dotaci či investiční pobídku.[6] Toto omezení se netýká přímo člena vlády, ale jen obchodní společnosti, kde má podíl. Neomezuje to zákonnou možnost takového člena vlády jmenovat a funkci vykonávat.

To, jestli (ne)pobírá AGROFERT dotace a získává veřejné zakázky, nemá zákonný vliv na možnost, aby Andrej Babiš byl jmenován předsedou vlády a tuto funkci vykonával.

Politika a bohatí

Bez ohledu na to, že jmenování Andreje Babiše premiérem je v souladu se zákonem o střetu zájmů, je zřejmé, že zákaz veřejných zakázek a dotací pro společnosti, které byť jen z menšiny jsou vlastněny členem vlády, je tlak na to, aby část úspěšných a bohatých lidí do vlády nevstupovala.

Považuji dotace za legalizovanou krádež, měly by být zrušeny. Jejich podstatnou je, že se všem bere a jen někomu se dává. Je to hluboce nemorální a nesociální, protože se bere všem, tedy i chudým, a dává se zpravidla velmi bohatým. Na této legalizované krádeži je založena současná bruselská politika Evropské unie, do které jsme vstoupili na základě rozhodnutí lidu v referendu a 90 % voličů v posledních volbách volili strany, které chtějí v Evropské unii založené na dotační legální krádeži setrvat. Kdo chce s vlky žít, musí s nimi výt. Dokud většina chce dotace zachovat, pak naše obchodní společnosti musí v dotačním světě žít, tedy je i přijímat.

Omezení angažování úspěšných podnikatelů ve vládě bylo zavedeno v roce 2017[7] a zaměřeno na Andreje Babiše, takže se nazývalo lex Babiš. Toto znění by dřív dopadlo na členství ve vládě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (2007-09, 2010-13) či ministra obrany Michala Lobkowicze (1998). Protože staré šlechtické rody jsou zpravidla příjemci velkých zemědělských dotací díky svému historicky vzniklému pozemkovému vlastnictví a ovládají i jiné obchodní společnosti. Je to však správné?

Demokracie má umožnit účast v politice všem bez ohledu na majetek. Dříve měli volební právo jen bohatí, postupně jej získali i nemajetní občané. Nikdy se však neusilovalo o to, aby bohatí nesměli volit či se podílet na vládě. To, že je někdo úspěšný jako podnikatel, je kladem pro správu země, ne přítěží.

Tomáš Baťa byl politikem, byť jen komunálním, a v letech 1923-32 starostou Zlína, přičemž byl zároveň největším zlínským investorem a podnikatelem. Vystavěl Zlín podle sebe a učinil dobře. Po jeho smrti jej ve funkci starosty nahradil hlavní ředitel Baťových závodů Dominik Čipera. V době, kdy Británie byla v Evropské unii, pobírala rozsáhlé evropské dotace královna Alžběta II. díky tomu, že vlastnila velké množství zemědělské půdy. I ostatní evropští králové pobírají evropské zemědělské a jiné dotace, protože panovníci vždy byli historicky velkými pozemkovými vlastníky.

Tomáš Baťa byl bohatý, a přesto úspěšný starosta. Karel Schwarzenberg byl významný ministr zahraničí a nevadilo, že jeho rodina je příjemcem zemědělských dotací. Kdo volil ANO Andreje Babiše věděl, že jde o bohatého člověka vlastnícího AGROFERT. Rozhodující pro účast v politice není to, zda je někdo chudý či bohatý, ale že vyhrál volby. Demokracie je založena na volebním vítězství, ne na chudobě či bohatství.

[1] § 4 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.

[2] § 4 odst. 2 zákona o střetu zájmů.

[3] § 4 odst. 3 zákona o střetu zájmů.

[4] https://ares.gov.cz/ekonomicke-subjekty

[5] § 4a zákona o střetu zájmů.

[6] § 4b-4c zákona o střetu zájmů.

[7] Novela zákona o střetu zájmů zákonem č. 14/2017 Sb.