Zdeněk Svěrák před volbami burcuje mladé aneb „Přemluv bábu“ naruby

Po hercích Bolku Polívkovi, pod jehož politickými apely až příliš prosvítá finanční motivace a Ivě Pazderkové, která před volbami jakoby navázala na seriál „Tydýt a blbá blondýna“, kde nahradil Lukáše Pavláska Petr Fiala (ale název mohli nechat původní), se ozval také Zdeněk Svěrák.

Ve svém aktuálním předvolebním klipu vyzývá vnuky a vnučky, aby se před volbami zamysleli nad tím, jak se máme dobře s těmi správnými demokraty a Evropskou unií.

Některá Svěrákova vyjádření jako by byla sama sobě ironií. Slovy

„Ještě nikdy nebylo naší republice dopřáno tolik roků rozkvětu, míru a svobody,“

či svým varováním před

„šizenou demokracií bez práva na svobodu informací a nezávislost soudů“

hovoří jako ten, který si ukolébán náručí své sociální bubliny navázané na aktuální establishment nevšimnul, že jako výdobytek současnosti chválí to, co se už zase stalo minulostí.

Připomeňme v protikladu k tvrzení Zdeňka Svěráka naši současnou ekonomickou situaci jako země, která místo rozkvětu za poslední léta v EU nejvíce zchudla a s kupní silou se blíží chvostu Evropy. Připomeňme ve stejném protikladu, že aktuální vláda vložila do naší legislativy například trestný čin „Neoprávněná činnost pro cizí moc“, který jakoby z oka vypadl „podvracení republiky“ za minulého režimu. Probíhá neustálé rozšiřování okruhu „trestných činů z nenávisti“do podoby snadno zneužitelné proti svobodě slova. Připomeňme, že právě za aktuální vlády byl učiněn pokus prosadit „šmírovací vyhlášku „o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů“, tedy něco jako nástroj snů pro bývalou Státní tajnou bezpečnost (STB), kdyby si ovšem ve svých snech dokázala představit šmírování plošné a nikoli jednotlivců. Připomeňme, že lidem jsou za jejich názory, byť jakkoli odporné, už opět ukládány tresty, byť převážně podmíněné. Připomeňme, že současná vládní moc se znovu jiných názorů tolik bojí, že musí angažovat vlastního propagandistu.

Svěrák si jako mnoho dalších buď nedokáže, nebo nechce uvědomit, že když v klipu hovoří k sobě a ke svému věku a říká „Líp už bylo“, tak že to platí obecně.

Ano, ta léta „rozkvětu“ a „svobody“ minula proto, protože jak Svěrák správně říká:

„A dneska jakoby toho nebylo se šíří světem víra, že by nám bylo líp bez ní, bez demokracie, protože je pomalá a nepraktická.“

bohužel si neuvědomuje, že tu víru šíří především příznivci, nikoli oponenti současné mocenské konstelace. Názory onoho vládního propagandisty Foltýna totiž hovoří za vše, přičemž ten člověk dokonce opakovaně popírá, že se dnes nějaká perzekuce lidí za jejich názory děje. Stejně tak jsou zřejmé politické preference těch, kdo v diskuzi pod článkem o potrestání člověka za „špatné“ názory takové tresty schvalují a volají po nich. Oponenti současné vlády takové názory nemají. Uvědomují si, že demokracie potřebuje i morálně pokřivená zrcadla mínění většiny, dokonce i když jsou to občas agresivní řvouni, kteří chválí ruské tažení na Ukrajinu. Chválit všechna předchozí americká vojenská angažmá bylo přece v principu totéž. A šel za to někdo k soudu? To by musela většina politické reprezentace.

Relevantní opozice aktuální moci neodmítá demokracii, praktické kroky k jejímu – jak se obává Svěrák – přinejmenším „šizení“ prostě učinili ti, kdo v Česku a Evropské unii u kormidla sedí teď.

Právě oni svými činy nejvíce naplňují Svěrákovy obavy z toho

„kdo chce opustit rodinu demokratických států, ...kdo obdivuje mocné diktátory a taky má chuť vládnout sám“.

Vždyť tři čtvrtinyzákonů musíme přijímat z EU bez toho, zda jsou pro nás výhodné, či nikoli a největší moc má v EU Německo, kde však zároveň přibývá nejvíce lidí, kteří místo demokracie chtějí zavést islámské právo Šaría a změnit zemi na chalífát . Byla to právě Evropská unie, která svojí ekologickou politikou západní Evropu přinutila být energeticky i obecně dodavatelsky závislou právě na těch diktátorech, ať už z Ruska, nebo z Číny. Kde se točí tak velké peníze a hraje o krach celých ekonomik, tam je samozřejmě „obyčejná hloupost“ vyloučena, to musí být něčím cílem. Takže kdo tu ve skutečnosti slouží diktátorům?

Klip Mádla a Issové byl pouze hloupým a vůči starším generacím pohrdlivým burcováním, klip pana Svěráka si však navíc protiřečí a je kvůli Svěrákově minulosti obzvlášť nedůvěryhodný:

Zdeněk Svěrák totiž za minulého režimu vstoupil do KSČ, čehož prý nelituje, podepsal i Antichartu, čehož prý lituje. Nyní se opět angažuje za aktuální establishment, což musí vzbudit otázku, zda není typem člověka „kam vítr, tam plášť“ a zda by s případnou změnou režimu opět nelitoval.

Něco takového pan Svěrák nemá zapotřebí. Do srdce české veřejnosti je zapsán bezpočtem mimořádných uměleckých počinů a jedinečným humorem Divadla Járy Cimrmana.

Sloužilo by mu ke cti, kdyby s humorem bral i fakt, že politické názory mohou být různé a ten, kdo má odlišný názor od jeho (současného) názoru proto ještě není odpůrcem demokracie nebo příznivcem diktátorů.