Vzkaz pro zburcování mládeže k záchraně českého národního a demokratického povědomí
Svoboda
Od Lubora Zinka k výročí konce 2. světové války.
Když si v roce 2025 připomínáme 80 let od konce druhé světové války, nelze zapomenout na osobnosti, které se za svobodu nezasloužily jen v době války, ale které ji celý život bránily slovy, skutky i neústupnou vírou v pravdu. Jednou z takových osobností byl Ing. Lubor Jan Zink (1920–2003) – válečný hrdina, novinář, exulant a jeden z nejvýraznějších hlasů československého západního odboje.
Zink pocházel z obce Klapý a jako mladý exilový aktivista se zapsal do dějin už 16. listopadu 1940, kdy přečetl vyhlášení Mezinárodního dne studentstva – symbolu odporu mladých proti nacismu. Později bojoval v britské armádě, a jako hlas BBC Overseas Service vysílal do okupovaného Československa. Nacisté jeho činnost potrestali – jeho rodina byla internována v koncentračním táboře.
Za odvahu byl vyznamenán a po válce spolupracoval s Janem Masarykem, ale po nástupu komunismu emigroval a stal se respektovaným analytikem a komentátorem, nejprve pro BBC, pak pro NATO a nakonec v Kanadě, kde napsal přes 6 500 článků a vydal čtyři sbírky jeho novinových článků, často kritických vůči kolektivistickým ideologiím.
V roce 1995 byl oceněn prezidentem Havlem, kdy společně s režisérem Milošem Formanem či spisovatelem Milanem Kunderou obdržel medaili Za zásluhy 1. stupně a u příležitosti 50. výročí konce války se spolu s dalšími veterány západního odboje a zástupci exilového Ústředního svazu československého studentstva obrátil na mladou generaci s mimořádně silným a aktuálním „vzkazem pro zburcování mládeže k záchraně českého národního a demokratického povědomí“, který dnes – o dalších 30 let později – neztrácí nic ze své naléhavosti:
„Studujte Masarykův odkaz, který vám byl zkreslen či zatajen jeho ideologickými pomlouvači a kolektivistickými revizionisty moderní historie. Pro naši mravní a duchovní obrodu jsou stále aktuální myšlenky obsažené v Ideálech humanitních, v České otázce, v Sociální otázce a ve Světové revoluci. S poznáním duchovní velikosti tohoto odkazu spojujte svou politickou práci i činnost ve všech sférách denního života. Splníte tak předpoklady k žádoucímu pokračování v práci první republiky na postupném vybudování humanitní demokratické společenské struktury. Nezbytným předpokladem ovšem zůstává dokončení nejen Masarykem požadovaného 'odrakouštění' (v krizích 'osmičkových' roků – 1938, 48 a 68 – byla chybějící občanská spoluzodpovědnost za řízení státu a národa osudná), ale nyní navíc ještě obtížnějšího 'odbolševizování'. To vyžaduje očistu veřejného života od nánosů politického gangsterizmu, prospěchářského kolaborantství, korupce a hospodářského loupežnictví, neboť vytouženou lepší budoucnost nelze stavět, ani s brilantním plánem v ruce, na písku, natož na zkrvaveném písku. Nedopusťte, aby se zapomínalo na našeho prvního prezidenta a řiďte se jeho dnes zvláště potřebným příkazem: 'Nebát se a nekrást!' Ve všem, co konáte a budete dělat pro lepší budoucnost vás, vašich potomků, národa a člověčenstva, mějte na paměti nesmlouvavě pravdivé, historií potvrzené diktum, že kdo se nepoučí z chyb a omylů minulosti, je odsouzen je opakovat. Doufáme, že tento vzkaz mladí lidé správně pochopí a že jim bude podnětem k přemýšlení.“
Dnes, po osmi desetiletích od konce války, čelíme nové vlně nejistoty, manipulace a krizi důvěry. Proto slova Lubora Jana Zinka – hlasu, který se nikdy nepřizpůsobil – znějí jako výzva nejen k paměti, ale i k činu. Svoboda, demokracie a mravní obnova nejsou samozřejmostí. Jsou to hodnoty, za které se bojuje každý den.
Čtete na podobné téma: