Psychologie cvrčků a moučných červů

Jsou to pouhé dva měsíce, co Evropská komise schválila přidávání různě upravených cvrčků, moučných červů a několika dalších druhů hmyzu do potravin. Seznam potravin, do kterých se tyto hmyzí produkty smí přidávat, je dlouhý: Pečivo, nápoje podobné pivu, krekry a tyčinky, cereální tyčinky, těstoviny (suché), omáčky, výrobky z brambor, pokrmy z luštěnin, alternativy masa, polévky a polévkové koncentráty nebo prášky, svačiny z kukuřičné mouky, čokoládové výrobky, ořechy a olejniny… (milí čtenáři, pokud se vám nechtělo se prodírat všemi položkami, nevadí, stačí říct, že je tam téměř vše, tedy alespoň co se týká průmyslově upravených potravin).

A máme to. V závěsu za rozhodnutím EU přichází masivní kampaň, která nás má přesvědčit, že je to pro nás to pravé. Pražení cvrčci distribuovaní na základních školách v hodinách biologie (ovšemže si děti musí povinně zobnout, aby zjistili, že to vůbec není špatné), celebrity nám ukazují, jak si na nich pochutnávají. Snad jen Nicole Kidman to trošku přehnala, když ve svém lákavém videu ukazuje, jak pojídá živé červy. Komentářů k tomuto videu bylo mnoho, za nejtrefnější považuji výrok, “budeme se muset omluvit Tomu Cruisovi, protože to nakonec přece jen nebyl on, kdo byl v jejich vztahu šílený”.

Zdůvodnění EU je jasné a úderné: hmyzí protein je vysoce hodnotný, pěstování hmyzu je z enviromentálního hlediska nenáročné, tudíž všichni spějme k trvale udržitelému zdraví. A ze zdravotního hlediska je konzumace švábů zcela nezávadná, což bylo prokázáno vědeckými studiemi. Co na tom, že tyto vědecké studie nesmí být zvěřejněny, protože ochrana obchodního tajemství je nadevše.

Prostý občan si nejspíš nebude zjišťovat, jestli byly výsledky studií prokazující naprostou nezávadnost konzumace hmyzu na jeho zdraví transparentně zveřejněny. Jemu bude stačit prostý instinkt, který způsobí, že se při představě pojídání švábů nebo moučných červů otřese hnusem. Mimochodem bych tyto instinkty nepodceňovala – často nás spolehlivě informují o tom, kdo a co je v pořádku a kdo a co není. Strach z hadů je široce rozšířený a když si představíte všechny ty mamby, chřestýše a korálovce, musíme mu dát za pravdu. Při pohledu na hopkajícího zajíčka nikdo hrůzou ani hnusem neomdlévá. Instinkty nás mnohdy varují, když naše moudrá racionální mysl říká, že je něco v pořádku nebo neví.

Jako už v poslední době mnohokrát se ocitáme v situaci, kdy nám EU (a obecněji řečeno naše elity) říkají či přímo nařizují dělat něco, o čem všichni víme, že je nesmysl. Málokdo chce dobrovolně konzumovat šváby. Prokázat to samozřejmě nemůžu, ale mám výrazné tušení, že ani členové komise, která toto nařízení schválila, je konzumovat nechtějí. Zrovna tak všichni víme, že 27 pohlaví je nesmysl, ale musíme to akceptovat. U nás to ještě tak nefrčí, ale v západněji situovaných zemích začíná být o hubu oslovit někoho zastaralým “dámy a pánové” či si myslet, že dospělí lidé se dělí na muže a ženy. Populární je prý i genderově korektní přepisování pohádek – musí to být jízda, když udatná princezna osvobozuje plačícího prince. Co na tom, že muži mají jednak více svalové hmoty, která jim umožňuje, tedy mimo jiné, porážet draky, a i ten archetyp to má postavené trochu jinak. Důkazem toho může být i to, že není úplně zřídkavé, že si terapeut přes veškerá etická pravidla začne se svojí klientkou, ale je mnohem méně terapeutek, které navážou intimní vztah s klientem. Zoufalý plačící princ zdravou ženu prostě až tak nebere.

A jak se jako ekologicky smýšlející člověk vyrovnám s argumentem, že konzumace hmyzu je ekologicky uvědomělá, snižuje spotřebu přírodních zdrojů a redukuje míru utrpení myslících vyšších druhů zvířat? Jakožto člověk, který se posledních 35 let živí převážně vegetariánskou stravou, jednoduše namítnu, že čočka, fazole a tempeh tu vždy byly a vždy budou. Že našim vládám skutečně jde o podporu zdraví a udržitelnosti uvěřím, až povedou kampaň za zvýšení konzumace rostlinné stravy. Nemohu se dočkat, až uvidím svůdně nalíčenou Nicole Kidman, jak konzumuje indický čočkový dhál a sděluje nám, “že se snítkou čerstvého koriandru je to koncertem chutí a vůní zcela bez výčitek.”

Než toto ale nastane, obávám se, že budeme dále žít ve světě, kde dochází ke stále se zvýrazňujícímu rozštěpu mezi elitami a občany. Mnoho myslících lidí dnes dochází k názoru, že mediím a vládám dnes nelze vůbec věřit. Často se můžeme dočíst, a to i od renomovaných psychologů a psychiatrů, že “lidé hůře ukotvení v realitě jsou náchylní k tomu věřit konspiračním teoriím či se přimknout k určitým fanatickým skupinám”. Co kdyby to ale bylo tak, že naopak duševně silní lidé jsou schopni se podívat na realitu takovou jaká je, bez příkras. A vidět všechny ty lži, manipulace, pokrytectví.

“Zakousněte se do báječného měkoučkého červíka. Jak se budou vaše zuby nořit do jeho vláčného, ještě se kroutícího tělíčka, pocítíte dosud nepoznané a budete vědět, že jste udělali to správné rozhodnutí!”

Milý čtenáři, pokud ses teď pozvracel, tak se omlouvám, ale časem si zvykneš. Sorry jako!