Proč jsem měl rád Josefa Laufera

Byť by nazpíval jednu jedinou píseň z této jedinečné kolekce, což byl i případ Josefa Laufera.

Křesťanské songy Luboše Svobody (1940-2017) patří k tomu nejlepšímu, co v oblasti duchovní pop music v naší zemi vzniklo. Od prvního okamžiku, kdy jsem je slyšel, bylo to na začátku 70. let minulého století v pořadech křesťanské rozhlasové stanice Trans World Radio vysílající z Monte Carla, mě doslova okouzlily – a tento můj vztah k nim trvá přes půl století. Originální melodie, propracované texty (zejména od Pavly Zachařové a Heleny Kohoutové), podmanivé hlasy Luboše a Jany Svobodových, které později doplnila jejich dcera Jana Mařasová. Vydáno bylo několik desek (vinilových SP a LP, později CD), první v roce 1968 s ikonickou skladbou „Tvá láska, Pane“, při jejímž poslechu můžeme naplno vychutnat andělský tenor Luboše Svobody, přičemž na té první i pozdějších nechybí vzácní hosté – Marta Kubišová, Hana Zagorová, Hana Pazeltová, Jaroslav Štajnc. Na LP z roku 1971 účinkuje jako doprovodné těleso skupina F. R. Čecha.

A mezi těmito vzácnými hosty nacházíme také Josefa Laufra. Jeho interpretace písně „Rozbij ty chmurné hrady“ byla jedinečná: dal tomu songu nezapomenutelný interpretační rukopis. U mě měl doživotně vystaráno, i kdyby se pak stalo cokoli. A ono se stalo. Přišel odporný hnus v podobě „Dopisu Svobodné Evropě“. Já tu stanici miloval, ladil ji den co den, byla součástí mého života a najednou se na její štít někdo, koho jsem si do té doby vážil, doslova vyzvracel. Byl to blesk z čistého nebe.

Přesto jsem dokázal Josefu Lauferovi odpustit. Kvůli „Chmurným hradbám“. A právě kvůli tomuto songu, jednomu z mých nejoblíbenějších, jsem ho nepřestal mít rád. Nechť odpočívá v pokoji.

Tady jsou „Chmurné hradby“: