Policie ČR – „Zachraň se, kdo můžeš,“ aneb: Ani Bůh nás neochrání“

Úvod

Policie České republiky je jednou z nejvýznamnějších složek výkonné moci státu, je největším ozbrojeným sborem a významnou složkou státní správy. Zároveň je jedním z nejvýznamnějších interface mezi státem a občanem. Kvalita policejního sboru je tudíž atributem vysoké obsahové hodnoty. Pod pojmem kvalita rozumíme úroveň (hodnoty) kvantifikovatelných výstupů činnosti policejního sboru.

Celospolečenským zájmem je minimalizovat jakékoli nezákonné a nežádoucí chování a jednání příslušníků PČR a vytvořit podmínky výkonu služby odpovídající současným poznatkům vědeckého a vědecko technického výzkumu, a to ve všech oblastech s vlivem na výkon služby, počínaje prostředím, technickým vybavením, alokací a správnou strukturalizací všech zdrojů, jak materiálních, personálních, tak i nehmotných.

Činnost PČR by měla být službou zadavateli, tedy veřejnosti (občanů – fyzických osob a právnických osob). Předchozí výrok evokuje představu o prioritě veřejné kontroly a existenci kontrolních a samoregulujících mechanizmů, primárně zajišťujících vysokou úroveň služeb zadavateli za současného zohlednění specifického obsahu náplně činnosti PČR. V demokratickém státě je služba policie službou veřejnosti, službou vlastním občanům.

Předběžné výsledky výzkumu a praxe potvrdily převahu konzervativního pohledu na uvedenou problematiku ve státních strukturách a na fakt, že význam kontrolních a samoregulujících mechanizmů je nedoceněn, resp. není jim přiřazen žádný význam a ke změnám dochází ad hoc, dle momentálních požadavků ev. politického zadání. Viz. slučování útvarů, personální změny, nábory resp. human resource management obecně, zeslužebňování prac. míst apod.

Legislativní úprava

Neexistuje žádná zákonná norma specificky upravující kontrolní mechanizmy PČR. Nicméně činnost příslušníků PČR podléhá celé soustavě zákonných i podzákonných norem, přičemž jejich vliv na kontrolní mechanizmy PČR je variabilní v závislosti na rozsah jejich působnosti.

Nejdůležitějších je přibližně 12 zákonných norem a 3 hlavní podzákonné normy. Vzhledem k omezenému prostoru článku jsou níže uvedeny pouze podzákonné normy:

1. Rozkaz policejního prezidenta 135/2014 , kterým se vydává organizační řád Policejního prezídia.

2. Rozkaz policejního prezidenta č. 1/2005, kterým se vydává Etický kodex PČR.

3. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 44/2018 o kontrole a vyřizování podání.

V oblasti řízení se ustálilo několik základních principů, ale i přesto je na každém vedoucím pracovníkovi, aby důsledně vybral ty nejvhodnější procesy pro efektivní naplnění cílů daného subjektu a aby realizační tým mohl pracovat účelně a efektivně.

· Žádný proces neprobíhá izolovaně. V každém subjektu dochází k vzájemné interakci, jak jednotlivých činností, tak i celých procesů. Tato skutečnost vyžaduje vysokou míru zkušenosti vedoucích pracovníků v oblasti teorie řízení. Uvedené je přímo úměrné velikosti subjektu a šíře jeho záběru.

• Platí pravidlo: „Čím detailnější plánovaní procesu, tím efektivnější činnost jednotlivých článků, tím efektivnější koordinace a interakce s okolím (dalšími procesy)“.

• Každý proces prochází svým životním cyklem: Plánování – Realizace – Vyhodnocení – Opatření. Každá fáze cyklu je tvořena množinou samostatných subprocesů. Pro účely tohoto článku nejsou relevantní.

• Důsledná implementace základních pravidel procesního managementu zajistí automatické cyklické zlepšování fungování subjektu, a to u všech měřitelných výstupů (efektivnost, účelnost, kvalita, motivace jednotlivých součástí procesu, spokojenost klienta apod.).

Jak bude uvedeno v další části článku, implementace 4 výše uvedených tvrzení patří k nejslabším oblastem organizace a řízení PČR s významným negativním dopadem na kvalitu výstupů této instituce.

Analytická část

První část analýzy je zaměřena na identifikaci struktur, dat a procesů podrobených analýze a naznačí charakter analyzovaných případů. Rovněž byly podrobeny analýze a vyhodnoceny statistické údaje. Nehmotné aspekty byly vyhodnocovány především na základě interview, a to na všech úrovních řízení PČR, účastníků řízení a advokátů.

Analýze byly podrobeny dostupné údaje a data tří základních subjektů, které na jedné straně přímo ovlivňují tvorbu a implementaci kontrolních mechanizmů PČR a u kterých se fungování kontrolních mechanizmů a nástrojů přímo projevuje. Jsou to: Policejní prezidium (dále též jen PP), krajské ředitelství PČR [vzhledem k významu bylo zvoleno jako referenční KŘP Praha (dále jen KŘP)] a GIBS. Byly vybrány údaje s přímou vypovídající schopností o kvalitě a fungování kontrolních mechanizmů. V případě, že není uvedeno jinak, se pojem „příslušník PČR“ rozumí ve vztahu k Policejnímu prezidiu příslušník PČR bez specifického omezení. Ve vztahu ke KŘP se rozumí příslušník příslušného KŘP.

Vybrané okruhy výzkumu a jejich výsledky

Technické vybavení

Naplnění materiálních potřeb příslušníků přímo ovlivňuje kvalitu vykonané práce a především zvyšuje míru osobního ztotožnění se s institucí, její cíli a posláním. Z interview s příslušníky PČR, z nichž 4 byli zařazeni na PP a 40 na KŘP, vyplynulo následující:

Spokojenost s materiálním a technickým vybavením pracoviště bylo spokojeno 20 příslušníků KŘP a všichni příslušníci PP. Až zarážejícím faktem byla skutečnost, že 50 % příslušníků si z vlastních prostředků dokupuje technické vybavení pro zkvalitnění a zvýšení komfortu vlastní práce. Mezi relevantní ukazatele naplnění materiálních potřeb patří rozpočet a audit materiálních potřeb. V rámci výzkumu měly být analyzovány následující údaje a podklady:

1. Procentuální poměr naplnění požadovaného rozpočtu PČR ve vztahu ke konečnému schválenému rozpočtu. V případě existence údajů v časové ose, rovněž údaje za posledních 5 let, členěné na základní nákladové položky – investice, technika, vzdělávání,

2. Auditu materiálních potřeb a střednědobý plán materiálních potřeb na následujících 3-5 let.

Z odpovědí představitelů PČR vyplývá předem očekávaný fakt o neexistenci věrohodného a odborně fundovaného auditu materiálních potřeb. Veškerý zájem policejních struktur se koncentruje na oblast služebních příjmů a platů příslušníků.

Konkrétní čísla:

Rozpočet na služební platy a příjmy je pravidelně naplněn na 102% a víc. Na ostatní výdaje je naplněn na 65%.

Koncepce materiálního vybavení, hmotných a nehmotných investic je dle vyjádření Policejního prezidia vyjádřena v dokumentu „Rozvoj PČR ....“. Analýza uvedeného dokumentu žel nedokládá existenci auditu materiálních potřeb. Zakládá se na odhadech, dohadech a je zaměřena téměř výhradně na oblast personální politiky. Uvedený dokument postrádá základní argumentační nástroj, a to vyhodnocení stávajících materiálních prostředků, očekávaný vývoj s uvedením konkrétních dat a na základě uvedeného, konkrétní měřitelné výstupy. Pro tento článek byly použity výstupy z předchozího výzkumu, týkající se kapitoly dopravní policie.

Tabulka 1. Plánované posílení dopravní policie v letech 2016–2020

Tabulka 2. Náklady související s posílením dopravní policie v letech 2016–2020 v tis. CZK

Uvedené údaje a argumenty v žádném případě nereflektují reálný stav. Jsou účelově překroucené a podané formou, která má jednoznačný cíl, kterým je zvýšení nároků na státní rozpočet. Nepopiratelným faktem je snížení nehodovosti a neustálé snižování smrtelných dopravních nehod. Navýšení limitu výše škody s povinností přivolání PČR rovněž snížila nároky na práci příslušníků PČR. Rozšíření dálniční sítě přispěje ke koncentraci dopravy do hlavních dopravních uzlů a tím sníží zatížení silnic nižších kategorií, což umožní efektivnější nasazení prostředků PČR.

Veškeré další kapitoly uvedeného dokumentu odpovídají svým obsahem a strukturou již výše uvedené kapitole „Dopravní policie“. Jako další příklad je možné uvést kapitolu „Nelegální migrace“:

Kapitola Nelegální migrace

Koncept rozvoje Policie zpracovává tuto oblast přesně dle teoretické definice uvedeného pojmu, přičemž využívá faktu umělé sekuritizace uvedeného pojmu v ČR. Na základě argumentu nelegální migrace byl navýšen rozpočet PČR následovně:

Tabulka 3. Navýšení rozpočtu PČR z důvodu nelegální migrace

KŘP uvedené údaje nesleduje ve strukturalizované podobě:

Na úrovni KŘP hlavního města Prahy byl s odkazem na nelegální migraci navýšen rozpočet následovně:

v r. 2015 o 11 164 996,- CZK

v r. 2016 o 22 439 142,- CZK

v r. 2017 o 13 678 806,- CZK

Konkrétní citace:

“Bezpečnostní situace se v posledních letech v celosvětovém měřítku, a tedy i v zemích Evropské unie zhoršuje. Platí to také pro oblast nelegální migrace cizinců. Tuto skutečnost potvrzují analytické informace evropské agentury Frontex (Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU), poznatky ze zemí sousedících s Českou republikou i informace, statistiky a analýzy Ředitelství služby cizinecké policie. Nelegální migrace je stále více spojena i se sílící hrozbou terorismu.“

„V této souvislosti je důležité připomenout relevantní hrozbu migrační vlny velkého rozsahu, která by zcela jistě postihla i Českou republiku.“

„Dalším významným faktorem bezpečnosti České republiky je potřeba dodržet a zajistit standardy při ochraně vnějších hranic České republiky na mezinárodních letištích. Provozovatelé letišť rozšiřují počty odbavovacích stanovišť, na což je nutné adekvátně reagovat zvýšeným počtem sil k odbavování cestujících. Již současné počty policistů provádějících hraniční kontrolu nepostačují k zabezpečení řádného provádění hraniční kontroly a její plynulosti.“

Přitom jsou nepopíratelným faktem současné technologické možnosti a reálný stav problematiky nelegální migrace v ČR, které uvedený dokument nezohledňuje a ve své podstatě popírá implementaci mechanizmů pro zefektivnění vlastní činnosti, o reálním rozsahu nelegální migraci ani nemluvě.

V zájmu docílení argumentační hodnoty byla podrobena analýze i kapitola SKPV.

SKPV

Citace ze vlastního dokumentu PČR: “Omezená schopnost služby kriminální policie a vyšetřování je v některých svých oblastech zejména odhalování a vyšetřování hospodářské trestné činnosti v rámci trestního řízení, výrazně omezena. Latentní formy trestné činnosti, jejíž objasňování přísluší útvarům policie s územní působností, jsou tak odhalovány fakticky pouze v oblasti toxikomanie.

(Tento aspekt je pak, paradoxně, i jednou z příčin poklesu registrované kriminality.)

Stejně tak je velmi omezena schopnost provádět v přiměřeném čase znalecká zkoumání v rámci pracovišť OKTE, nezbytná pro rychlé a zejména kvalitní vedení trestního řízení.

Současné personální a technické vybavení neumožňuje dodržovat zákonem stanovené lhůty znaleckého zkoumání, což je terčem oprávněné kritiky účastníků trestního řízení, stejně jako soustavy státního zastupitelství či soudů.

Výrazně je omezena schopnost a možnost specializace policistů u SKPV z pohledu odbornosti nezbytné pro odhalování a vyšetřování jednotlivých forem trestné činnosti. V případech nápadu trestné činnosti s dopadem do více krajů ČR je pak situace ad hoc řešena na úkor jiných činností, jejichž výkon se zpomalí či zastaví, ustanovením společných týmů složených z policistů jednotlivých krajských ředitelství, útvarů policie s celostátní působností v koordinaci policejního prezidia. Předpokládané navýšení pak umožní „narovnání“ současného stavu a nastavení základního stavu pro výkon policejních činností standardním způsobem v naznačených oblastech. Stávající počty policistů již v současné době nepostačují pro plnění úkolů, které má služba kriminální policie a vyšetřování za povinnost zajišťovat.”

Zdržím se vlastního komentáře, že PČR ve svém vlastním dokumentu fakticky přiznává absolutní selhání a neschopnost. zaměřím se výhradně na finančí a personální nároky ve vztahu k vývoji kriminality:

Požadavek posílení SKPV:

Personální: 190 osob

Finanční: 238,- mil. CZK

vs.

Snížení kriminality o 27%

Snížení kvality (viz grafy č. 2, 3 a 4)

Výsledky analýzy uvedeného dokumentu jednoznačně potvrdily podobné nedostatky ve všech oblastech PČR a je možné vyslovit následující tvrzení: „Podobný dokument by soukromé sféře neobstál z žádného pohledu“.

Koncept rozvoje PČR postrádá základní princip fungování státní moci v demokratické společnosti, kde státní moc vychází z lidu a je určena lidem. Demokratická společnost je postavena na svobodě jednotlivce. Svoboda ale zároveň předpokládá převzetí zodpovědnosti, tudíž cílem nemá být posilování státní moci a posílení kontroly a moci nad příjemcem služeb státu, ale naopak. Tuto základní filozofii dokument postrádá absolutně. Pro zajímavost informace o BO (bezpečnostních opatřeních) u odd. služební hipologie.

Tabulka 4: Počet bezpečnostních opatření odd. služební hipologie

Uvedená data ukazují nesrovnalost již u výkladu základního pojmu „Bezpečnostní opatření“, aneb: Bylo by zajímavé zjistit, co přitahuje velké masové a zároveň nebezpečné akce každých druhý a půl den do Zínského kraje.

Pracovní doba

Dalším motivačním faktorem, potvrzeným vlastní a všeobecnou best practice, je smysluplné využití pracovní doby. Tento faktor je rovněž podmiňujícím faktorem dalších motivačních faktorů a obecně faktorů ovlivňujících psychickou pohodu a tím i výkon příslušníka, jako např. výše uvedený strach, pocit nejistoty, atmosféra na pracovišti apod.

Z analýzy dat vyplývá, že náklady na mzdové prostředky tvoří nejvýznamnější část nákladů PČR a jako instituce přímo financována příjemcem služeb – právnickou / fyzickou osobou - daňovým poplatníkem, měla by tato oblast podléhat nejvyššímu stupni veřejné i vnitřní kontroly.

Základními funkcemi organizačně-personální struktury jakéhokoli subjektu jsou:

• reflexe zadání (cíle) příjemce služeb

• zajištění optimálního toku informací

• zajištění optimálního průběhu procesů

• zajištění maximální efektivity realizace předchozích bodů

• je předmětem pravidelných auditů

• reflektuje výsledky auditů

V souvislosti s uvedeným měl být podroben analýze:

1. Poslední audit personálních potřeb a metodiky, na základě které byl vytvořen.

2. Počet plánovaných „tabulkových“ míst příslušníků PČR a zaměstnanců.

3. Časový interval auditů pracovního vytížení příslušníků PČR

4. Audit pracovního vytížení příslušníků PČR.

5. Vyjádření subjektu o promítnutí výsledku předchozích auditů do změn organizační struktury s konkrétními dopady na počet a strukturu tabulkových míst.

6. Informace ke konkrétním změnám organizačních struktur s výjimkou vzniku Národní centrála proti organizovanému zločinu (dále jen NCOZ) na úrovni Policejního prezidia a na úrovni KŘP v letech 2010-2018.

Obsah výše uvedených posledních dvou odstavců reflektuje organizačně-personální struktura, jako nástroj přímého vlivu na oba faktory. Výsledky analýzy jednoznačně potvrdily následující::

1. PČR a její struktura, včetně vnitřních procesů navazuje na filozofii, na základě které byly postaveny struktury v Rakousko-Uherské monarchii, které vyústily ve struktury „policejního státu“ v období normalizace a které s drobnými změnami přetrvávají dodnes.

2. Neexistuje politická vůle k zahájení radikální optimalizace.

3. Nadále je PČR kolbištěm politiků a nástrojem prosazení politicko-mocenských zájmů.

4. Organizační struktura nereflektuje zájmy a potřeby příjemce služeb – občana (fyzické / právnické osoby).

5. Myšlení vedení PČR se neoprostilo od filozofie budování „policejního státu“.

Zavádějícím, až lživým způsobem se obhajuje počet policistů na obyvatele. Za referenční se uvádí státy, jejichž struktury jsou založeny na tradici diktátorských režimů a kterých reforma bude podmíněna generační výměnou politických elit. V rámci rozhovorů a interview všichni policisté vyjma příslušníků ve strukturách Policejního prezidia a dvou příslušníků služby kriminální policie a vyšetřování (dále též jen SKPV) potvrdili nadbytek policistů a unisono potvrdili možnost plnění zadaných úkolů s polovičním počtem policistů. Uvedené tvrzení, jak prokázal výsledek analýzy dat, je v přímé shodě s názorem o kvalitě příslušníků PČR. Rovněž byla prokázána nesprávná (účelově chybná) interpretace dat Policejním prezídiem. Z dostupných dat je možné jednoznačně prokázat snížení kriminality o 27 % za posledních 10 let před obdobím Covid. (analýza aktuálních dat se připravuje do dalšího vydání) Rovněž se nemění absolutní počet nevyřešených / odložených případů. Reálně vyjádřeno, snížily se nároky na výsledky práce příslušníků PČR o téměř 70 %. Uvedené číslo sice není možné plně převzít pro hodnocení pracovního vytížení, nicméně reálný pokles náročnosti bude v intervalu 27-70 %. Uvedené skutečnosti si je vedení PČR plně vědomé a kompenzuje je zvýšením administrativní náročnosti, případně úplně ignoruje. Obavy z vykonání kvalitního a důsledného personálního auditu toto tvrzení potvrzuje. Vzhledem k podílu personálních nákladů na celkovém rozpočtu, je absence personálního auditu neomluvitelná a potvrzuje výše uvedená tvrzení.

Počet policistů 2012 .... 39 000

Počet policistů 2018 .... 42 000 (7% nárůst)

Pokles kriminality ........ 27%

Poznámka: celková roční škoda na majetku způsobená tr. činy tvoří méně, než 50% rozpočtu PČR. Pro lepší znázornění jeden příklad: Vlastníte dům v hodnotě 10,- mil. CZK včetně vybavení a nainstalujete si zabezpečovací zařízení v ceně 20+,- mi. CZK.

Tabulka 5. Počty obyvatel a policistů.

Uvedené potvrzuje postavení České republiky v čele řebříčků států s nejvyšším počtem policistů na obyvatele.

Tabulka 6. Vývoj kriminality v letech 2007-2017

Graf 2. Vývoj kriminality

Graf 3. Počet policistů

Graf 4. Počet policistů na objasněný případ

Výše uvedené údaje a grafy jsou základními ukazateli stavu, úrovně a kvality policejního sboru. Veškeré další podřazené údaje mají pouze upřesňující vypovídající schopnost. Policejní prezidium interpretuje uvedena data jako úspěch vlastní činnosti. Tato interpretace je chybná a postrádá i minimální sebereflexi. Potvrzuje obecný názor o nepochopení reality politickými elitami a vedením policejního sboru, jejich míře sebestřednosti a vsugerovanému pocitu dokonalosti a neomylnosti (viz rovněž dále interview s představiteli Policejního prezidia ČR).

Správná interpretace uvedených údajů nedovoluje jinou, než následující verzi:

Vývoj kriminality vyjádřený snížením počtu trestných činů není výsledkem kvalitnější práce PČR. Kvalita práce PČR v žádném případě neovlivňuje počet trestných činů. Úroveň kriminality, počty a struktura trestných činů je ovlivněna především ekonomickou situací subjektů (fyzických a právnických osob), dostupností technických prostředků pro ochranu majetku, vzdělanostní struktury apod. Údaje jednoznačně prokazují neexistenci vzájemného vztahu mezi počtem policistů a kriminalitou. Kriminalita klesala i v období radikálního snížení počtu policistů. Vzhledem ke změně metodiky vyhodnocování statistických údajů od r. 2016, kdy se statisticky evidují veškeré tr. činy pachatelů, je reálný pokles kriminality v letech 2016-2017 ještě výraznější.

Svým významem je kritickou hodnotou počet policistů na objasněný případ. Neexistuje přímá závislost mezi počtem policistů a mírou objasněnosti. Právě naopak. I přes téměř 50% pokles kriminality v posledních 10 letech před pandemii Covid se absolutní počet objasněních případů téměř nezměnil. Dokonce v letech s nejnižším stavem policistů byl počet objasněných případů nejvyšší. PČR neudržela uvedený trend a postupné zvyšování počtu policistů se projevuje v negativním trendu snížení počtu objasněných případů. Tento fakt a trend si vedení PČR neuvědomuje, resp. úmyslně ignoruje. V posledních letech je prokazatelný trend zvyšování počtu policistů na objasněný případ. V období, kdy se technologické vybavení policie vyrovná technologickému vybavení pachatelů, kdy současný stav pravomocí policistů, jejich počet, sociální jistoty, průměrný měsíční příjem apod. jsou vysoce nad celostátním průměrem (viz dále), je tento stav neomluvitelný.

Data jednoznačně potvrzují absenci kvalitního personálního auditu a auditu pracovní vytíženosti jednotlivých útvarů PČR. Již tyto základní údaje potvrzují neefektivní využití a plánování personálních zdrojů. Uvedený audit by toto tvrzení definitivně potvrdil a efektivní organizace PČR by významnou mírou přispěla ke zvýšení motivace příslušníků, efektivnějšímu využití pracovní doby a tím v přímé úměre ke zvýšení kvality. Vše výše uvedené patří k nejvýznamnějším kontrolním nástrojům a mechanizmům.

Vzdělání

Systém vzdělávání a vzdělanostní úroveň policistů je významným kontrolním nástrojem. Pouze kvalitně vzdělaný policista si uvědomuje svoji roli, dokáže sdílet hodnoty společnosti a v dostatečné míře chápe svoji roli ve vztahu k příjemci a objednateli jeho služeb - k fyzickým a právnickým osobám. Analýza vzdělání policistů přesahuje rozsah i samostatné publikace. Z uvedeného důvodu jsou na tomto místě uvedeny pouze základní poznatky.

Na základě interview s příslušníky PČR na různých úrovních je možné vyslovit tvrzení, že v současné době PČR postrádá ucelený a komplexní systém vzdělávání. Ani jeden článek úrovně řízení PČR nepotvrdil opak. Samozřejmě není možné zaměnit výcvik se vzděláním. Jak bude uvedeno dále, policisté nejsou vedeni ani k dodržování Etického kodexu. O hodnotách společnosti a vztahu k objednateli jeho služeb ani nemluvě. Právě naopak. Jak bude uvedeno dále v části pojednávající o motivačních nástrojích a kariérním postupu, uzavřenost systému vůči jakýmkoli vnějším vlivům, minimální personální meziresortní prostupnost apod. tvoří významnou překážku rozvoje PČR. Podrobnější interview ukázala, že nedostatečná úroveň systému vzdělávání se netýká pouze všeobecného vzdělání, ale i odborného. Pod příslibem zachování anonymity byly sděleny detaily týkající se pravidelných přezkoušení ze zákona o PČR, kdy papírové taháky byly nahrazeny kolektivními odpověďmi elektronickou formou.

Zarážejícím zjištěním byl nácvik hmatů neidentifikovatelných záznamovou technikou a zaškolování nováčků při zadržování osob ze sociálně slabších skupin formou „Pulp fiction“. (pro vysvětlení: strkání hlavy do toalet)

Pět oslovených dopravních hlídek nebylo schopno správně určit parametry křižovatky - konkrétně platnost světelné signalizace pro odbočovací pruh vpravo. Chyběly jim základní znalosti o zákonných úpravách umístění dopravních značek a jejich platnosti.

Oslovení policisté potvrdili absolutní absenci vzdělání vedoucímu k pochopení chráněných hodnot. Již výše uvedené naznačuje neexistenci systému vzdělávání a nepochopení přímé úměry mezi úrovní (kvalitou) vzdělání a kvalitou vykonávané služby a nepochopení obsahu pojmu vzdělání, jako významného nástroje kontroly. Výše uvedené platí i přes skutečnost, že k 1. 7. 2015 byl zřízen útvar s celostátní působnosti – Útvar policejního vzdělávání a služební přípravy. Ke dni zpracování článku ani jeden z 20 oslovených příslušníků PČR na různých úrovních nevnímal existenci uvedeného útvaru, eventuálně kvalitativní výstupy z něj. Zajímavým zjištěním je vzdělanostní paradox kdy na 3% systemizovaných míst s podmínkou magisterského vzdělání, připadá 21,2% příslušníků s magisterským vzděláním. Tento fakt, jeho příčiny a důsledky již nemohl být předmětem tohoto výzkumu. Detailní analýza tohoto stavu do budoucna přinese užitečné poznatky pro oblast personálního managementu.

Analýza kvalitativních a kvalitativních výstupů interních, externích obecně, na úrovni KŘP a GIBS

V této části výzkumu byla analyzována konkrétní data týkající se kvalitativních ukazatelů práce příslušníků PČR. Jak je uvedeno výše, samotná struktura PČR a fungování jejich interních procesů a řízení vychází z předválečné tradice a neoprostila se od svého předlistopadového charakteru. Pro analýzu byla vybrána množina dat, která sama o sobě hodnotí kvalitu výstupu.

Významným analyzovaným faktorem je samotný sběr a existence dat a jejich využití v rámci PČR. V této části byly rovněž analyzovány údaje spojené s přímou interakci složek PČR s objednatelem služeb – občanem (fyzickou a právnickou osobou) a údaje spojené s přímým výkonem služby v rámci vnitřních procesů PČR, mezi které patří:

a) počet objasněných případů

b) nepřiměřený zákrok,

c) zneužití pravomoci,

d) jiné

Občanem jsou citlivě vnímána data nejčastěji asociovaná s výkonem služby příslušníků PČR. Jedná se o trestný čin podle § 329 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jakým je zneužití pravomoci úřední osoby, který může být spáchán například formou nepřiměřeného zákroku nebo formou úniku informací z interní databáze (neoprávněné lustrace, informace z trestního spisu) apod. Výsledky analýzy prokázaly a stejné vyplynulo ze stanoviska Policejního prezidia, absenci systémového sběru údajů o přijatých opatřeních na zamezení zneužití pravomoci příslušníků PČR, zamezení úniku informací a eliminaci nepřiměřených zákroků. Opatření, pokud se vůbec přijímají, jsou přijímána ad hoc, nesystémově a tím pádem bez reálné možnosti vyhodnocení jejich účinku, přičemž opět se jedná o významné nástroje vnitřní kontroly. Jedním ze základních a jednoznačných údajů s jasně prokazatelnou vypovídací schopností je počet kázeňských přestupků. Tento údaj, je-li správně a dlouhodobě zaznamenáván, vypovídá o interní struktuře PČR, kvalitě a úrovni nastavených procesů a mechanizmů, a to napříč všemi organizačními složkami a všemi úrovněmi řízení, přičemž právě pro oblast nastavení kontrolních procesů a mechanizmů má význam rozhodující. Uvedený údaj zachycuje stav, historický vývoj a především po správném vyhodnocení naznačuje budoucí trendy vývoje, kritické body a příležitosti. Výsledky analýzy uvedených údajů poskytují oporu v rozhodovacím procesu nadřízených struktur. Výsledky analýzy potvrzují původní domněnku, že základní filozofii v oblasti vnitřní kontroly je politika uzavřenosti a netransparentnosti s cílem nevyvozovat důsledky vůči příslušníkům, resp. pouze v případech, kdy je to absolutně nevyhnutelné. Toto dokládá i doslovný přepis vyjádření vrcholového představitele OVK PČR: „Vše, co dělá PČR, dělá dobře. Pouze příště by to mohla dělat lépe.“

Uvedené doplním citací vyjádření vysoce postaveného pracovníka PP: „Co čekat od instituce vedenou člověkem, jehož základním krédem je: „Když něco nejde, půjde to silou. A když něco nejde silou, půjde to ještě větší silou“ a jehož jméno je součástí Kubiceho zprávy“ (Pozn. bývalý policejní prezident. Ten současný úspěšně navázal na úroveň svých předchůdců)

Kázeňské přestupky byly analyzovány podle následující struktury:

Podle počtu a podle jejich rozdělení na:

a) nepřiměřený zákrok

b) alkohol na pracovišti

c) nedodržení pracovní doby

d) neuposlechnutí rozkazu

e) neoprávněné nahlédnutí do spisů

f) jiné (v případě existence evidence dalších kategorií, další členění)

Rozdělení kázeňských přestupků do uvedených skupin bylo zvoleno na základě osobních interview s příslušníky PČR, kteří uvedené rozdělení doporučili na základě vlastních zkušeností a předpokladů. Podle informací poskytnutými Policejním prezidiem je od roku 2016 evidován 10% meziroční nárůst kázeňských přestupků příslušníky PČR. (stav v. r. 2016 – 2.312 kázeňských přestupků) Uvedený, téměř 10% nárůst je velice znepokojivým údajem. Vezmeme-li v úvahu vysokou míru latence a nepopiratelný fakt, že se kázeňské přestupky řeší pouze u nejzávažnějších případů a skutečné číslo kázeňských přestupků je reálně nezjistitelné, jedná se o jednoznačně prokazatelný potvrzení nefungujících, eventuálně neexistujících efektivních kontrolních mechanizmech a nástrojích. Uvedený fakt byl potvrzen jedním z nejvýše postavených důstojníků u Policejního prezidia, který pod podmínkou zachování diskrétnosti potvrdil, že základní filozofii v oblasti vnitřní kontroly je politika uzavřenosti a netransparentnosti s cílem nevyvozovat důsledky vůči příslušníkům, resp. pouze v případech, kdy je to absolutně nevyhnutelné. Konkrétní citace viz předchozí odstavec. Policejní prezidium potvrdilo neexistenci další evidenci kázeňských přestupků. Předmětem sledování nejsou žádné další údaje umožňující detailní analýzu trendů, příčin a struktur kázeňských přestupků. Absence těchto údajů neumožňuje přijmout žádné zodpovědné rozhodnutí v oblasti prevence kázeňských přestupků a zvýšení úrovně pracovní kázně vůbec. Neumožňuje určit ani druh, ani rozsah opatření pro zvýšení pracovní kázně a v oblasti řízení neumožňuje implementovat žádné kontrolní nástroje a mechanizmy, jelikož neexistence kvalitních datových výstupů nedokáže uvedené kroky podložit sofistikovanými argumenty a neposlední řadě neexistence uvedených dat neumožní ani vyhodnocení jejich účinků. Rovněž z informací Policejního prezidia vyplývá absence evidence a sledování opakovaných kázeňských přestupků příslušníků PČR. Opětovně se jedná o absenci jednoho ze základních údajů a údaje s vysokou vypovídající hodnotou o kvalitě policejního sboru. Situace v oblasti evidence a vyhodnocení kázeňských přestupků není v rámci struktur PČR výjimečná. Analýza dalších oblastí potvrdila podobnou situaci napříč celou strukturou PČR. Z údajů poskytnutých Policejním prezidiem vyplývá jeden znepokojující fakt, který potvrzuje výše uvedená tvrzení a především potvrzuje praxi a politiku podle již jednou výše uvedeného citátu: „Vše, co dělá PČR, dělá dobře. Pouze příště by to mohla dělat lépe“. Jinými slovy: „PČR si nepřipouští vlastní chyby“

V r. 2017 byla pouze dvěma příslušníkům odebrána služební hodnost. Toto číslo v žádném případě nereflektuje aktuální stav PČR, úroveň příslušníků PČR a tendenci, prokazatelnou z dostupných údajů. Na jedné straně prokazatelný 10% nárůst kázeňských přestupků, přičemž vzhledem k předpokládané vysoké míře latence není možné skutečné číslo kvalifikovaně odhadnout, a na straně druhé 0,005% míra využití maximální sankce v oblasti řízení lidských zdrojů. I přes skutečnost, že se jedná o akt ultima ratio v oblasti řízení lidských zdrojů, tento akt patří k základním nástrojům samoregulujících kontrolních mechanizmů, přičemž jeho důsledky v žádném případě neznamenají výhradně negativní dopad. Jeho správná a důsledná aplikace zároveň znamená zvýšení osobní motivace kvalitních příslušníků, u kterých zvyšuje vlastní identifikaci s policejním sborem a tím přímo přispívá ke zvýšení kvality výkonu služby a následně ke zvýšení kvality činnosti celého policejního sboru. Kromě potvrzení již výše uvedeného citátu, potvrzují uvedené údaje absenci manažerských znalostí a v tomto případě znalostí z oblasti teorie řízení, řízení lidských zdrojů a základních znalostí aplikované psychologie. Výše uvedené platí vice versa. Hodnocení policejního sboru a vůbec stav celého sboru vnímá příslušník především prostřednictvím svého vlastního vztahu s nadřízeným. Na základě obdržených informací od Policejního prezidia v podstatě neexistuje systém evaluace nadřízených. PČR neeviduje ani základní statistické údaje o počtu stížností na nadřízené. Již tato skutečnost vylučuje jakoukoli možnost analytického zpracování a vyhodnocení uvedených vztahů. Již v teoretické části tohoto článku je zdůrazněn význam nehmotných motivačních faktorů, přičemž nespokojenost s pracovními podmínkami, nemožnost vlastní realizace apod. jsou hlavními příčinami ukončení pracovního poměru – v tomto případě služebního poměru. Vyjádřeno a contrario, úroveň kvality nadřízených v přímé úměře ovlivňuje spokojenost podřízených a následně rovněž v přímé úměře působí na kvalitativní ukazatele výstupu příslušníků policejního sboru a tím v přímé úměře na kvalitu fungování celého subjektu. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších kontrolních nástrojů a mechanizmů. Nemožnost jeho kvantitativní a kvalitativní analýzy je kritickým nedostatkem. Analýza příčin tohoto stavu je součástí analýz dalších procesů uvedených v rámci tohoto článku. Jak bude prokázáno dále, základními příčinami jsou:

• uzavřenost struktur PČR

• absence konceptu vzdělávání

• přetrvávající struktura a fungování procesů a chápání funkce PČR z předlistopadového období

• nezájem politických elit o změnu současného stavu, využitelného v rámci politického boje

Procesy související s interní komunikací a vnímání vztahů mezi nadřazenými a podřazenými složkami, využívání hmotných i nehmotných motivačních nástrojů a vyjádření indexu míry spokojenosti příslušníků je možné vyjádřit následujícími daty:

1. Počet příslušníků, kterým byl v jednotlivých měsících r. 2016 a 2017 přiznán příjem dle § 113 písm. f) zákona o služebním poměru – osobní příplatek. Uvedené číslo mohlo být uvedeno buď absolutní hodnotou, alternativně i relativním údajem.

Tabulka 7. Počet příslušníků, kterým byl v jednotlivých měsících r. 2016 a 2017 přiznán osobní příplatek

Uvedena tabulka po očištění údajů o počty příslušníků v pracovní neschopnosti, zkušební době apod. znamená přiznání tohoto příjmu 100 % příslušníkům PČR (eventuální matematická chyba je bezvýznamná).PČR nevyužívá, a to dokonce ani pasivně, aktivní využití je možné definitivně vyloučit, základní hmotný motivační nástroj. Další analýza uvedených údajů tímto postrádá jakýkoli smysl. Zavedena praxe, kdy uvedený příjem se po prvním přiznání stává nárokovou složkou, potvrzuje výhradní koncentraci a zájem příslušníků na maximálním vyčerpání mzdových prostředků ze státního rozpočtu bez ohledu na kvalitu a další hodnotitelné výstupy.

1. Počet příslušníků, kterým byla v jednotlivých měsících r. 2016 a 2017 poskytnuta odměna dle § 113 písm. g) zákona o služebním poměru. Uvedené číslo mohlo být uvedeno buď absolutní hodnotou, alternativně i relativním údajem.

Tabulka 8. Počet příslušníků, kterým byla v jednotlivých měsících r. 2016 a 2017 poskytnuta odměna

Tato tabulka poskytuje zajímavou informaci o způsobu udělování odměn. Narůstající počet ke každému měsíci na konci příslušného kvartálu potvrzuje nesystematický a výhradně formální přístup ve snaze vyčerpat a rozdělit prostředky státního rozpočtu. Je vyloučeno, aby ve srovnání s prosincem v lednu vykonávalo adekvátně kvalitní službu pouze necelé jedno promile příslušníků.

Analýzu uvedených dat, která měla potvrdit / vyloučit aktivní využívání motivačních a kontrolních nástrojů v oblasti mzdové, nebylo možné uskutečnit. V rámci vztahů nadřízenosti a podřízenosti byla analyzována data související s akceptací nadřízených mezi podřízenými složkami. Vzhledem k přehledné struktuře interních aktů řízení u PČR byl předpoklad možnosti analýzy následujících údajů:

1. Počet napadených rozkazů z důvodu nezákonnosti v r. 2016 a 2017.

2. Počet příslušníků s vyvozenou osobní odpovědností za nezákonný rozkaz v r. 2016 a 2017.

3. Počet stížností příslušníků PČR na nadřízené.

PČR ani jeden z uvedených ukazatelů nesleduje. Jak již uvedeno výše v rámci analýzy kázeňských přestupků, absence uvedených dat neumožňuje vyhodnotit kvalitu řídících složek. Není možné kvalifikovaně posoudit, jestli se jedná o záměr. Bez ohledu na to, jedná se o významný nedostatek v rámci implementace kontrolních mechanizmů. Rovněž neexistuje žádná forma evaluace řídících článků PČR, což v krizových situacích může znamenat fatální důsledky. A tím není myšleno výhradně řízení BO, ale řízení obecně, např. personální politikou, materiálním vybavením, apod., což v konečném důsledku přímo ovlivňuje kvalitativní výstupy činnosti PČR a tím samozřejmě přímo ovlivňuje vnitřní bezpečnost státu.

Kvalitativní výstupy

Kvalitativními výstupy zde rozumíme data a údaje vztahující se k uživatelům služeb PČR - občanům (fyzickým i právnickým osobám). Jedním ze základních ukazatelů je kriminalita a počet objasněných případů. Tento ukazatel byl analyzován výše, a jak z uvedených dat vyplývá, i přes přečerpání rozpočtu na platy a odměny příslušníků, technické vybavení a pravomoci, počet objasněných případů zůstává neměnný. Tento stav neodpovídá očekávanému stavu a i přes uvedenou skutečnost, žádné kontrolní mechanizmy a nástroje toto nezaznamenaly a neiniciovaly patřičná opatření. Míra spokojenosti občanů s výkonem služby příslušníků PČR jednoznačně vyjadřuje počet stížností na postup. Uvedené údaj zaznamenává meziroční nárůst přibližně o 10 %. Vezmeme-li v úvahu, že prostředek stížnosti občan využije pouze v krajní mezi a nezahrnuje banální nedostatky při výkonu služby příslušníků PČR, je uvedený údaj alarmující. Celkem je ročně podáno přibližně 6 000 stížností na postup příslušníků PČR. Vzhledem k existenci dvou věcně příslušných institucí OVK PČR a GIBS, není možné posoudit eventuální duplicitu podání. Počet stížností adresovaných Veřejnému ochránci práv je v poměru k uvedenému číslu marginální. Vypovídající hodnotu z pohledu analýzy a následné implementace vhodných kontrolních nástrojů a mechanizmů je obsahové rozdělení uvedených dat a jejich vyhodnocení v časové ose. Pro účely tohoto výzkumu bylo důležité vyhodnotit následující údaje:

Procentuální rozdělení stížností občanů na PČR podle obsahu v r. 2010, 2016 a 2017:

a) nepřiměřený zákrok,

b) zneužití pravomoci,

c) jiné (v případě existence evidence dalších kategorií, další podrobné členění).

Podle vyjádření Policejního prezidia, uvedené informace nejsou k dispozici. Neexistence základních údajů, které jako jediné dokáží definovat kritická místa ve vztahu mezi příjemcem služeb a PČR je možné pokládat za fatální selhání v oblasti řízení PČR. Není možné vyloučit ani úmyslné mlžení ze strany PČR. Jakákoli implementace kontrolních nástrojů a mechanizmů je za této situace argumenty nepodloženým aktem, bez záruky jeho fungování a očekávaného účinku. Občanem jsou citlivě vnímána data nejčastěji asociovaná s výkonem služby příslušníků ČR. Jedná se o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, který může být spáchán např. formou nepřiměřeného zákroku nebo formou úniku informací z interní databáze (neoprávněné lustrace, informace z trestního spisu) apod. Ze stanoviska Policejního prezidia vyplynula neexistence systémových údajů o přijatých opatřeních na zamezení zneužití pravomoci příslušníků PČR, zamezení úniku informací a nepřiměřený zákrok. Opatření, pokud se vůbec přijímají, jsou přijímána ad hoc, nesystémově a tím pádem bez reálné možnosti vyhodnocení jejich účinku, přičemž opět se jedná o významné nástroje vnitřní kontroly. V rámci chybných rozhodnutí a následkem porušení zákonných předpisů dochází k vymáhání oprávněných nároků příjemců služeb. Vzhledem k nepopiratelnému vlivu lidského faktoru není možné vyloučit chyby v postupu příslušníků. Podle vyjádření Policejního prezidia tyto údaje PČR neeviduje. Neeviduje ani počet žádostí o odškodnění a ani jejich celkovou výši. Tudíž samotné vedení PČR nemá přehled o způsobených škodách, jejich příčinách a tudíž nedokáže kvalifikovaně rozhodnout o implementaci kontrolních mechanizmů a nástrojů pro jejich minimalizaci. Účinným kontrolním nástrojem v tomto případě je vymáhání osobní odpovědnosti, přičemž ale tento údaje vedení PČR nesleduje, nevyhodnocuje a neuplatňuje. Vše výše uvedené potvrzuje tvrzení v předchozí kapitole o uzavřenosti PČR vůči okolí a odtržení od vlastních příjemců služeb PČR – občanů (fyzických i právnických osob).

Kvalitativní a kvantitativní výstupy na úrovni KŘP

Pro srovnání a následné potvrzení / vyvrácení závěrů z údajů Policejního prezidia, byly podrobeny analýze podobné údaje na úrovni krajského ředitelství, přičemž za referenční organizační složku byla i z důvodu logistiky vybráno KŘP hlavního města Prahy.

1. Procentuální poměr naplnění požadovaného rozpočtu KŘP ve vztahu ke konečnému schválenému rozpočtu. V případě existence údajů v časové ose, rovněž data za posledních 5 let.

Podle vyjádření KŘP nepřipravuje vlastní rozpočet. Pouze přerozděluje prostředky, stanovené Policejním prezidiem. Tento fakt je v rozporu s best practice efektivně řízených subjektů.

2. V případě existence strukturovaných údajů (dle bodu 1.), rozčlenění na základní nákladové položky – investice, technika, vzdělávání.

KŘP se odvolalo na informaci z předchozího bodu a fakticky přiznalo minimální dosah a vliv na tvorbu rozpočtu.

3. Audit materiálních potřeb, včetně střednědobého plánu na min. 3-5 let.

KŘP podobně, jako Policejní prezidium potvrdilo neexistenci podobného auditu.

4. Audit personálních potřeb.

Podle vyjádření KŘP tento, jeden z nejvýznamnějších dokumentů efektivního personálního managementu a tudíž zároveň i jednoho z nejdůležitějších kontrolních nástrojů neexistuje.

5. Poslední audit pracovního vytížení příslušníků PČR včetně aktivního ovlivnění jeho výstupů na aktuální organizační strukturu.

Uvedený dokument, rovněž významný nástroj kontroly, neexistuje.

KŘP shodně, jako PP potvrdilo, že nevede žádnou další evidenci kázeňských přestupků. Předmětem sledování nejsou žádné další údaje, které by umožnily blíže analyzovat trendy, příčiny, strukturu kázeňských přestupků. Absence těchto údajů neumožňuje přijmout žádné zodpovědné rozhodnutí v oblasti prevence kázeňských přestupků a zvýšení úrovně pracovní kázně vůbec. Neumožňuje určit ani druh, ani rozsah opatření pro zvýšení pracovní kázně a v oblasti řízení neumožňuje implementovat žádné kontrolní nástroje a mechanizmy, jelikož neexistence kvalitních datových výstupů nedokáže uvedené kroky podložit sofistikovanými argumenty a neposlední řadě neexistence uvedených dat neumožní ani jejich účinek vyhodnotit. Rovněž KŘP potvrdilo absenci evidence opakovaného porušení kázně resp. evidence opakovaných kázeňských přestupků příslušníků KŘP. Opětovně se jedná o absenci jednoho ze základních údajů a údaje s vysokou vypovídající hodnotou o kvalitě policejního sboru.

Zajímavým způsobem se vyvíjela žádost o uvedenou informaci. Za zjištění údajů k bodům KŘP požadovalo úhradu nákladů ve výši 43 465,- CZK. Na základě stížnosti byla na základě 8-stránkového rozhodnutí uvedena cena snížená na 43 423,- CZK

Obrázek č. 9: Vyčíslení nákladů na vyhledání informací

“Podle ustanovení § 16a odst. 7 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím, se úhrada za poskytnutí informace s n i ž u j e na celkovou výši 43 423 Kč.”

Rozdíl uvedených sum potvrzuje absurdní fakt, že státní úředník z prostředků daňových poplatníků strávil minimálně 2 hodiny pracovního času kvůli sumě 42,- CZK. Uvedené je možné použít jako názorný příklad absence jakéhokoli kontrolního mechanizmu a ignorance zájmů příjemce služeb - občana.

Z údajů relevantních pro účely výzkumu je možné uvést následující:

Počet příslušníků PČR se kterými byl ukončen /kteří ukončili služební poměr na základě opakovaných kázeňských přestupků, měl hodnotu nula. Proti tomu stojí exemplární případ, kdy byl za znásilnění obviněn příslušník KŘP u kterého čítal osobní spis 12 kázeňských přestupků.

Rovněž KŘP nevede detailní a strukturovanou evidenci o obsahu stížností na příslušníky KŘP.

Tabulka počtu příslušníků, kterým byla v jednotlivých měsících poskytnuta odměna dle § 113 písm. g) zákona o služebním poměru potvrzuje informace Policejního prezidia a svědčí o absolutní absenci využívání kontrolních a motivačních nástrojů a mechanizmů. Tato skutečnost je projevem nízkých řídících kvalit příslušníků PČR.

Tabulka 10. Počet příslušníků KŘP, kterým byla v jednotlivých měsících r. 2016 a 2017 poskytnuta odměna

Tato tabulka komentář nepotřebuje. Kopíruje modus operandi na celostátní úrovni – viz podobná tabulka PP.

Vzhledem k charakteru informací nelze zveřejnit detaily k implementaci kontrolních nástrojů ve věci úniků informací naplňující skutkové podstaty tr. činů.

Nicméně veřejná prohlášení dnes již bývalého elitního detektiva potvrzují rezervy i v této oblasti.

Konec první části.

Druhá část bude zaměřena na kazuistiku (vybrané konkrétní případy) a na vztah GIBS – PČR.