Otevřme univerzity studentům z Ruska a Běloruska! NE principu kolektivní viny!

Známý historik Andrej Zubov zdůraznil, že po invazi na Ukrajinu je důležité neponechávat Rusko Putinovi. A dodal, že proměnit se musí hlavně ruská společnost. My, v Česku, k tomu přispějme otevřením vysokých škol tamním studentům. Zároveň otevřme zemi části ruské emigrace vzdělaných středních a vyšších vrstev, jež nyní směřuje mimo Evropu. Letos po 24. únoru totiž emigrovalo více než 400 tisíc lidí, většinou politicky aktivních, kteří vystupovali proti válce a čelili represím. Šlo o největší odliv mozků v novodobé historii Ruska. Putin je označil za zrádce a bastardy. Neuplatňujme proto princip kolektivní viny vůči Rusům i Bělorusům.

V Česku dnes mají zákaz studovat noví studenti z Ruska a Běloruska. Naše vláda jim zastavila výdej nových víz, aby kolektivně potrestala Rusy za vpád Putinova režimu na Ukrajinu. Zdaleka tak nepostupovaly všechny státy Evropské unie. Například Slovensko na svých vysokých školách nebrání ve studiu novým ruským studentům. Ostatně až dosud se uzavíraly před světem jen totalitní režimy, a nikoliv demokracie.

Strategické humanitní vědy

Je pochopitelné, že studentům z Ruska a Běloruska se zakazuje vzdělání ve strategických oborech, jako jsou jaderné technologie, letectví, nanotechnologie či informační technologie. Vyplývá to i ze sankcí Evropské unie neposkytovat těmto zemím technickou pomoc. Ale proč by u nás nemohli mladí Rusové a Bělorusové studovat společenské vědy? Koho by tím ohrožovali? Určitě ne Česko, ale naopak Putinův a Lukašenkův režim!

Bylo by strategickou chybou, kdybychom Rusko a Bělorusko zcela izolovali a odřízli tamní mladou generaci od našeho vzdělávacího systému a způsobu života. Právě během studijního pobytu se lze nejlépe seznámit s demokratickými hodnotami, se svobodou vyjadřování a shromažďování, se svobodnými volbami, s pluralismem médií a politických stran. Právě studium humanitních věd umožňuje osvojit si poznatky z ekonomie, práva, sociologie, filozofie, politologie, mezinárodních vztahů, kultury a historie. Právě studium, jež vychází z rozmanitých teoretických přístupů, rozvíjí kritické myšlení a každodenní dialog.

Česko namísto Polska

Je třeba mít na paměti, že z důvodu historického nepřátelství nelze očekávat, že by Polsko otevřelo své univerzity většímu počtu mladých Rusů. Proto by se Česko mohlo stát přirozenou branou pro tamní studenty. Praha by také mohla být významným společenským centrem Rusů žijících v Evropě. V mnohém bychom tak navazovali na Masarykovo meziválečné Československo. Po bolševické revoluci byla založena Ruská lidová univerzita v Praze, která poskytovala studium a společenské vyžití tehdejším ruským emigrantům.

V prvním akademickém roce 1923/24 tu probíhalo univerzitní vzdělávání v oborech sociálních a přírodních věd, jakož i studium o Československu. Ruská lidová univerzita rovněž pořádala popularizující vědecké přednášky, které se konaly na mnoha místech v Čechách, na Moravě, Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Jen v prvním roce se mimo Prahu pořádalo 45 přednášek pro téměř 5 tisíc účastníků. Kolem této univerzity se odehrával bohatý kulturní a společenský život, mimo jiné koncerty a literární večery.

Odmítnout princip kolektivní viny

Jistě v tuto chvíli není na pořadu dne zakládat ruskou univerzitu. Je však třeba oponovat rusofobii. Opakujme proto, že nepřátelé nejsou Rusové, ale Putinův imperiální režim! Přibližně 70 procent Rusů žijících v Česku nevolilo při posledních volbách za prezidenta Putina. V samotném Rusku podepsaly petici „Zastavte válku s Ukrajinou!“ statisíce lidí. Tamní vědci, umělci, novináři a sportovci vystupovali na sociálních sítích s protiválečnými projevy.

Ruská policie v prvních dnech po invazi zadržela přes 15 tisíc lidí na protiválečných akcích. Přitom jim podle nového zákona hrozí vězení za šíření takzvaně „lživých zpráv“ o ruské armádě až na 15 let a za vyjádření podpory Ukrajině až na 20 let.

Bezpečnostní zájmy Česka

Není náhoda, že unijní sankce nemíří na obyčejné Rusy, ale na představitele Putinova režimu a na ekonomická odvětví, z nichž lze financovat válku. Proto nedává smysl uzavírat se před novými studenty a před protiputinovskou ruskou emigrací. Odvolávat se v této souvislosti na bezpečnostní zájmy, tedy že nám jde o snížení vlivu ruských tajných služeb v Česku, je zpozdilé. Ruský vliv se tu etabloval desítky let, což lze dokumentovat nejen na Karlovarském kraji. Pátá kolona Putinova režimu v Česku bude našimi zpravodajskými službami jistě dobře zmapována.

Ostatně k podstatnému oslabení vlivu Ruska v naší zemi došlo již v roce 2021 v souvislosti s odhalením ruské účasti na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. V důsledku toho byl výrazně redukován stav zaměstnanců na ruském velvyslanectví v Praze. Následně po letošní únorové invazi Ruska na Ukrajinu zrušila česká strana ruské konzuláty v Karlových Varech a Brně.

Železná opona – nástroj totality

Závěrem konstatujme, že železnou oponu vždy spouštěly totalitní režimy, neboť se obávaly jako čert kříže demokratických hodnot, svobodné a kritické debaty. Nezapomínejme, že v akademickém roce 2021/22 studovalo v Česku téměř 8 tisíc Rusů, což je třikrát více než před 10 lety. Další desítky tisíc mladých Rusů studují na západních univerzitách, ať již v Evropě, USA, Kanadě či Austrálii. V případě větší redukce těchto studentů v Česku bychom významně oslabili náš potenciál ovlivňovat dění v Putinově Rusku, případně v Lukašenkově Bělorusku.

Bedlivě proto rozlišujme mezi Putinovou i Lukašenkovou militaristickou klikou a demokraticky smýšlejícími občany. Určitě stojí za to podpořit tamní občanskou společnost a s ní demokratické změny.

Michal Klíma, politolog a rektor Metropolitní univerzity Praha