Odpálili Nord Stream Ukrajinci, nebo Ukrajina?

Německo prý už identifikovalo všechny osoby podezřelé z útoků výbušninami na plynovody Nord Stream I a II, které vedly (nebo byly nově připraveny vést) plyn z Ruska do Německa a dále do EU mimo ukrajinské území. Všichni pachatelé jsou Ukrajinci a byli skutečně dobře zorganizováni, odborně a technicky zajištěni. Byla to samostatná skupina ukrajinských „vlastenců“, kteří věřili, že zničením toho potrubí pomohou své zemi? Nebo byli vysláni přímo ukrajinskými orgány, třeba tajnou službou? Teroristé přes Evropu cestovali s pravými ukrajinskými pasy na falešná jména. Bylo by tedy vrcholně naivní uvěřit, že nejednali s oficiálním, byť tajným pověřením.

Ukrajina měla ze všech, kdo po útocích připadali v úvahu a o kom se hovořilo největší zájem na zničení této energetické infrastruktury. Byl to samozřejmě zájem politický, tedy zničením dopravní cesty (do té doby) levného ruského plynu do EU odstranit jeden z důvodů, proč by se EU v konfliktu neměla angažovat. Jistě tu však byl i zájem ekonomický: Za ruský plyn přepravovaný přes ukrajinské území dostávala Ukrajina tranzitní poplatky a spory o jejich výši byly jednou z jisker války, která se pak rozhořela v podobě ruské agrese.

Osobně nevěřím, že odhalení všech záškodníků právě v tyto dny je nějakou náhodou. Od počátku se pro Německo i další země jednalo o natolik zásadní věc, že nebýt právě těch politických a válečných okolností, vyvinuly by ty země na vypátrání a dopadení zločinců maximální tlak. Místo toho však Švédsko a Dánsko vyšetřování předčasně ukončili ze zcela zjevných politických důvodů. U Švédska jsme si během migrační krize tak nějak zvykli, že se tam právo vztahuje jen na někoho, u Dánska to pro mě osobně bylo překvapení. Patrně to však jako malá země prostě vzdalo kvůli tlaku z okolí. Zůstalo Německo, které nejen svými firmami, ale i jako stát bylo zdaleka největším evropským investorem projektu. Je logické, že právě kvůli tomu v Německu nemohly tak snadno projít snahy zamést vše pod koberec „protože válka“.

V dnešní době ovšem prezident Putin létá za prezidentem Trumpem jednat o ukončení války, přičemž neveřejná část těch jednání se vede právě o ropě a plynu. Dnes je tedy dostatek důvodů ke spekulacím, že nyní už ti zločinci z Baltského moře odhaleni být mohou. Zkrátka i v EU převládl názor, že uspořádání Ukrajiny bude stejně dohodnuto mezi USA a Ruskem bez toho, aby se západní Evropy někdo na něco podstatného ptal.

Předpokládejme, že bude prokázáno, že sabotéři jednali z oficiálního pověření ukrajinských orgánů. Nezáleží příliš na tom, zda to pověření šlo přímo z nejvyšších míst, nebo z nějakého mocenského mezipatra. Tak či onak bychom se ocitli v situaci, kdy se nám přítel, kterému jsme přispěchali na pomoc v nouzi odvděčil tím, že nám zapálil garáž. I kdyby z toho nebyly vyvozeny žádné politické nebo praktické důsledky, jistě bude dobré si pamatovat, s kým že máme v případě Ukrajiny tu čest.

A mimochodem, není právě ve světle amerických obchodních zájmů na místě se také ptát, zda Ukrajině s těmi explozemi někdo nepomáhal? Ruská agrese na Ukrajinu vyústila v omezování do té doby dominantních dodávek ruských energetických surovin do EU a naopak v jejich náhradu surovinami z USA. Hned po Ukrajině tedy na přerušení toku plynu a ropy z Ruska do EU měly největší zájem právě USA. A fakt, že USA nemají přátele, pouze zájmy, už ta země prokázala mnohokrát. Současný prezident Trump ten fakt obrazně řečeno přímo tesá do kamene.

Všechny zmíněné otázky k výbuchům v Baltském moři jsou tu od chvíle, kdy k nim došlo. Nyní začíná EU i Německo střízlivět ze svých představ o své důležitosti v rusko-ukrajinském konfliktu i ze svých představ o spojenectví s USA na věčné časy a nikdy jinak. Nyní se tedy snad přiblížila šance získat na otázky k explozím plynovodů pravdivé odpovědi.