Nejvyšší státní zastupitelství za Bradáčové a pláč práva

Nezákonná pobočka Nejvyššího státního zastupitelství

Bradáčová v Praze v budově České pošty, což je rohová budova mezi ulicemi Jindřišská a Politických vězňů, zřídila pobočku Nejvyššího státního zastupitelství, které má ze zákona sídlo v Brně. Zákon přitom neumožňuje Bradáčové zřízení jeho pobočky, protože to může učinit jen Ministerstvo spravedlnosti právním předpisem (vyhláškou) a jen vůči okresním, krajským a vrchním státním zastupitelstvím, nemůže se tak činit u Nejvyššího státního zastupitelství. Pobočka je nazvána detašované pracoviště, takže to prý není pobočka. To mi připomíná praktiky při výkladu socialistické (ne)zákonnosti prokuratury z 50. let 20. století, kdy represivní orgány totalitního státu křivily i tehdy platné právo. Ze státního rozpočtu se na činnost nezákonné pobočky jen za užívání prostor utratí asi 3,5 milionů Kč ročně. Smlouva je na dva roky.

Stanoví-li sídlo státních zastupitelství zákon a zároveň umožní zřizování pobočky jen u některých státních zastupitelství a stanoví, že se tak děje prováděcím právním předpisem, nemůže se zákon obejít tak, že se pobočka nazve detašované pracoviště a místo právního předpisu se vydá nějaký interní akt. Nezákonná pobočka Nejvyššího státního zastupitelství má mít asi 20 osob, což je na státní zastupitelství hodně. Tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý uvedl, že nejde o pobočku, ale detašované pracoviště a snažil se uvést rozdíly. Prý tam nebudou vykonávat státní zástupci samostatnou činnost. Ovšem buď budou vykonávat zákonnou působnost státního zastupitelství, takže je to pobočka, anebo nebudou vykonávat zákonnou působnost. Pak však nevím, co budou dělat. Hrát karty, číst si knížky, sportovat?

Zametení trestní odpovědnosti pod koberec

Kvůli zřízení nezákonné pobočky Nejvyššího státního zastupitelství jsem dne 18. 6. 2025 podal trestní oznámení na nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou pro podezření ze spáchání trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 trestního zákoníku, a to alespoň ve stádiu přípravy, a porušení povinností při správě cizího majetku dle § 220 trestního zákoníku. Důvodem je, že si uzurpovala pravomoc zřídit pobočku Nejvyššího státního zastupitelství, což ji zákon nedovoluje, a tím mrhá prostředky státu. Za vlády Bradáčové na Nejvyšším státním zastupitelství nečekám, že by nezákonné zřízení pobočky v Praze mohlo v rámci vyvození trestní odpovědnosti skončit jinak než zametením pod koberec. Přesto jsem byl zvědav, jak zametení bude provedeno.

Protože zákonné sídlo Nejvyššího státního zastupitelství je v Brně a Bradáčová by tedy měla úřadovat zde, trestní oznámení jsem podal na místně příslušné Městské státní zastupitelství v Brně a na Městské ředitelství Policie v Brně. Přestože jsem obě instituce požádal o vyrozumění o učiněných opatřeních, Městské státní zastupitelství v Brně do 20. 7. 2025 nesdělilo nic. Městské ředitelství Policie ČR mi 23. 6. 2025 sdělilo, že věc postupují do Prahy na Národní centrálu proti organizovanému zločinu, což je policejní útvar, kde se s Bradáčovou z předchozího působení znají. Takže jsem hned věděl, že trestní prověřování skončí. A nemýlil jsem se.

Dne 18. 7. 2025 mi podplukovník Václav Viktrorin sdělil, že věc předali na Ministerstvo spravedlnosti. Takže to, že se miliony utrácejí na nezákonnou pobočku polici nezajímá. Bude se tak postupovat i vůči šéfům jiných orgánů, kteří zbudují nezákonné pobočky? Anebo je policejní benevolence jen pro Bradáčovou? Ať si každý sám posoudí, jak by policie, státní zastupitelství i novináři jednali, kdyby si chtěl v minulosti zřídit pobočku Kanceláře prezidenta republiky její bývalý vedoucí Vratislav Mynář v Osvětimanech. Každý si může vyhodnotit, zda by mu to prošlo, anebo ne. Nevane nám opět vítr z dob totality, že pro někoho právo platí a jiný na něj může kašlat?

Nejvyšší státní zastupitelství křiví zákon o svobodném přístupu k informacím

Přístup k právu vedení Nejvyššího státního zastupitelství za Bradáčové dokazuje i to, jak odpovědělo na mé dotazy dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Tyto dotazy zněly:

1. Uzavřelo Nejvyšší státní zastupitelství smlouvu nájemní či jinou smlouvu o užívání nebytových prostor v Praze?

2. Pakliže ano, jaká je výše ročního nájmů s příslušenstvím?

3. Jedná Nejvyšší státní zastupitelství či v jeho prospěch Ministerstvo spravedlnosti o nájmu či jiném právnímu titulu k užívání nebytových prostor v Praze, Jindřišské ulici?

Na to sdělil náměstek nevyšší státní zástupkyně Jiří Pavlík dne 25. 4. 2025: „K výše uvedenému Vám sdělujeme, že Nejvyšší státní zastupitelství neuzavřelo smlouvu nájemní či jinou smlouvu o užívání nebytových prostor v Praze a ani nejedná, či kdokoli jiný v zájmu Nejvyššího státního zastupitelství, o nájmu či jiném právním titulu k užívání nebytových prostor v Praze, Jindřišské ulici.“.

Přitom již před tímto datem veřejně informovala Bradáčová, že chce zřídit v Praze nezákonnou pobočku – v její verzi detašované pracoviště, a vědělo se, že uvažuje o budově Hlavní pošty v Praze. Ve své odpovědi Nejvyšší státní zastupitelství využilo toho, že budova České pošty je v Praze rohová budova na ulici Jindřišská a Politických vězňů. V mém dotazu jsem užil označení budovy podle ulice Jindřišské, Nejvyšší státní zastupitelství budovu označuje ve smlouvě o nájmu s Českou poštou podle ulici Politických vězňů. Jde však o tutéž budovu. Navíc hlavní vchod pro veřejnost do pošty byl tradičně z ulice Jindřišské. Takový přístup k odpovědím na dotazy občanů podle zákona o svobodném přístupu k informacím hodnotím jako úmyslně matoucí, vyhýbavý a v konečném důsledku lživý.

Jestli takto postupuje státní zastupitelství za Bradáčové i v trestním řízení, mám obavu o osud demokratického právního státu u nás. Představme si situaci, že v trestním řízení bude zjištěno, že něco se stalo v rohové budově mezi ulicí A a ulicí B, přičemž obhajoba tuto budovu označí jako budovu na ulici A, ale státní zastupitelství za Bradáčové řekne, že je to důkaz zcela nerelevantní, protože jde o budovu na ulici B. Jestliže Nejvyšší státní zastupitelství za Bradáčové něco takového je schopno vyplodit ve své úřední činnosti v oblasti zákona o svobodném přístupu k informacím, kde máme jistotu, že stejný pokroucený výklad práva neužívá i v trestním řízení?

Obnova komunistické centralizované prokuratury pod vládkyní Bradáčovou

Bradáčová chce moc. Z jejího jednání vyvozuji, že sní o centralizované prokuratuře neodpovědné demokratickým orgánům – prokuratuře komunistického typu. Budování pobočky v Praze je prvním krokem. Také by ráda zrušila vrchní státní zastupitelství, jež jsou nyní dvě – v Praze a Olomouci. Fakticky by zrušila jen olomoucké. Pražské vrchní státní zastupitelství by spojila s pražskou pobočkou Nejvyššího státního zastupitelství.

Tím by přímo ovládala dozor nad trestním řízením ve vybraných kauzách, měla přímou moc nad krajskými státními zastupitelstvími a skrze ně dosáhla i na všechny okresy. Bradáčová chce zničit to, co demokratický zákonodárce zavedl v roce 1993 jako reakci na zneužívání moci v předchozí centralizované prokuratuře. Tehdy rozdělil moc ve státním zastupitelství do různých stupňů a nejvyšší státní zástupce nepřevzal všemocnost generálního prokurátora.

V Brně by snad zbyla jen cedule Nejvyšší státní zastupitelství a pár státních zástupců řešící dovolání u Nejvyššího soudu, což je sice zákonná podstata činnosti Nejvyššího státního zastupitelství, ale to Bradáčovou na post nejvyšší státní zástupkyně nelákalo. Má cíl stát se vládkyní celé soustavy státního zastupitelství a plně ovládnou dozor nad trestním řízením v celém státě. To je nebezpečné pro demokracii a právní stát.