Nehorázná drzost kubánského režimu
Totalita v praxi
Middle East Forum (MEF) je americký think tank, který, jak název napovídá, je zaměřen na oblast Středního východu. Jedním z jeho spolupracovníků je marocký politický analytik a novinář Amine Ayoub.
Maroko, jak známo, patří mezi země, které v rámci Abrahamovských dohod normalizovaly vztahy s Izraelem. Nepřekvapí proto, že Ayoub publikuje jako autor v řadě izraelských novin a z toho titulu také do Izraele jezdí a tudíž má ve svém pase izraelská vstupní víza. V normálně fungujícím světě by do toho úředníkům v třetích zemích nemělo nic být. Ne tak ale na komunistické Kubě.
Fórum MEF na svém webu informovalo 14. srpna o šokující Ayoubově zkušenosti během cesty na rodinné setkání na Bahamách. Zvolil let s mezipřistáním na Kubě. Když na havanském letišti José Martího vystoupil, v naději, že bude podle plánu pokračovat dále do Karibiku, čekala ho ledová sprcha. Po kontrole dokladů byl zadržen, podroben víc než čtyřhodinovému výslechu a na 32 hodin umístěn do cely – bez vody a jídla. Byl nepřetržitě střežen, dokonce i při cestě na toaletu. Připadal si jako zatčený terorista. Úřady mu zabavily mobilní telefon, a to pod údajnou záminkou „kontroly rezervací“. Vše vyústilo zákazem pokračovat v cestě na Bahamy; místo toho byl za účasti havanského policejního šéfa dopraven k deportačnímu letu zpátky do Maroka.
Co bylo důvodem této nehorázné úřední šikany? Vyšetřovatelé se jako posedlí soustředili na izraelská vízová razítka v jeho pase. Jde tedy o důvod výsostně politický. MEF říká, že to, co se stalo, nelze hodnotit jako ojedinělý exces. Je to projev dlouhodobé nenávistné protiizraelské politiky kubánského režimu. Ten přerušil diplomatické styky s Izraelem v roce 1973 a od té doby je věrným přítelem palestinských teroristických skupin, íránských teokratů a jejich proxy spojenců. Vláda v Havaně odsoudila izraelskou sebeobranu v Pásmu Gazy jako „genocidu“, poskytla diplomatické krytí íránských jaderným ambicím, tj. svým diplomatickým postojem Íránu nepřímo umožňovala pokračovat v jeho jaderných aktivitách, a podpořila vydání mezinárodních zatykačů ICC na izraelské politiky. Souběžně kubánský prezident Díaz-Canel papouškuje íránskou nenávistnou rétoriku proti Izraeli, izraelské obranné operace označuje propagandistickým klišé jako hrozbu světovému míru a přitom Kuba udržuje úzké vazby s teroristickými hnutími Hamás a Hizballáh.
Vedení MEF vnímá incident velice vážně. Výkonný ředitel Gregg Roman zdůraznil, že kubánský režim se záměrně vyhnul vypracování jakéhokoli oficiálního záznamu týkajícího se tohoto případu – prostě A. Ayouba zadržel, na déle než 24 hodin umístil do cely a poté deportoval. Toto arogantní jednání je vykalkulovaný způsob, jak zastrašit stoupence pravdy a demokracie a současně se vyhnout odpovědnosti. G. Roman v tom spatřuje ochotu Havany šířit středovýchodní terorismus na západní polokouli. „Zadržení A. Ayouba na Kubě odhaluje zlověstný dosah represivní osy Teherán - Havana. Tyto autoritářské režimy si nepředávají pouze diplomatické zdvořilosti – aktivně koordinují kroky, které umlčují hlasy odhalující jejich nenávistnou agendu. To, že může být novinář zadržen, vyslýchán a deportován jen proto, že má v pase izraelská víza, ukazuje, jak hluboce si Kuba osvojila patologické praktiky svých středovýchodních spojenců,“ říká Roman a dodává: „Požadujeme mezinárodní odsouzení tohoto pobuřujícího činu a vyzýváme k okamžitým sankcím proti režimu, který má vazby na terorismus a zároveň pošlapává základní lidská práva.“ Ujišťuje, že tato událost jen posiluje odhodlání MEF podporovat odvážné hlasy osobností, jako je Amine Ayoub, které se zasazují o pravdu, demokracii a mír na Středním východě tváří v tvář autoritářskému pronásledování.
Kauza znovu potvrdila, že toxická chapadla režimů a organizací, jejichž propaganda je založena na fanatické protiizraelské nenávisti, podpoře terorismu a šíření účelových lží, nejsou omezena pouze na region Středního východu, ale mají své ochotné přisluhovače daleko v zámoří. Není to jen Kuba, ale další současné levicové režimy v Latinské Americe. O to víc si zaslouží ocenění pravicový argentinský prezident Milei, jehož politika podporující diplomatické, kulturní a legislativní kroky posilující vztahy s Izraelem, s nímž se veřejně solidarizuje, působí jako vzácný maják moudrého vůdcovství v rozbouřeném moři protiizraelské nenávisti a fanatické zášti.
●
Volně podle serveru Middle East Forum, odkaz: