Navrhování svobody, regulace národa: Socialistická kybernetika v Allendeho Chile

V roce 1970 se Salvador Allende stal prvním demokraticky zvoleným socialistickým prezidentem Chile a před ním stál odvážný úkol – přetvořit chilskou ekonomiku na socialistický model bez revoluce a násilí. Jeho vizí byla cesta ke spravedlivější společnosti, v níž by dělníci hráli klíčovou roli v řízení průmyslu. S tímto cílem chilská vláda zahájila experiment, který neměl v moderních dějinách obdoby – projekt Cybersyn, síť pro řízení národní ekonomiky založená na kybernetických principech.

Pod vedením britského kybernetika Stafforda Beera, průkopníka manažerské kybernetiky, vznikla ambiciózní koncepce propojení továren v znárodněném sektoru s centrálním počítačem v hlavním městě Santiagu. Cílem bylo sledovat ekonomické ukazatele v reálném čase a efektivně reagovat na hospodářské výkyvy. Cybersyn nebyl pouhým technologickým projektem – jeho struktura a principy odrážely socialistickou ideologii Allendeho vlády a měly se stát nástrojem demokratické účasti pracujících na řízení hospodářství.

12. listopadu 1971 se Stafford Beer setkal se Salvadorem Allendem v prezidentském paláci La Moneda. Beer musel přesvědčit Allendeho, že jeho kybernetický model řízení může pomoci socialistické vládě nejen regulovat ekonomiku, ale zároveň decentralizovat moc, posílit účast dělníků a minimalizovat byrokracii. Allende, původně patolog, se okamžitě ztotožnil s biologickým modelem Beera, který přirovnával kybernetický systém řízení k nervové soustavě živého organismu. Když Beer popsal nejvyšší úroveň systému – úroveň, která byla v jeho modelu vyhrazena prezidentovi – Allende se zamyslel a řekl: „Konečně lid.“ Tímto výrokem vložil do projektu svou ideologickou vizi – vláda měla být nejen centrálním mozkem ekonomiky, ale především reprezentací lidu. Projekt Cybersyn byl technologickou inovací i politickým experimentem. Systém se skládal ze čtyř hlavních komponent:

• Cybernet – telexová síť propojující státní podniky s vládním centrem, umožňující přenos dat o výrobě a logistice.

• Cyberstride – software využívající statistické modely k analýze dat v reálném čase a detekci výrobních problémů.

• CHECO (Chilean Economy) – ekonomický simulátor pro predikci ekonomických trendů.

• Opsroom (Operační místnost) – futuristická řídicí místnost s projekčními panely a ergonomickými křesly, kde se měla přijímat klíčová ekonomická rozhodnutí.

Systém měl umožnit rychlou reakci na ekonomické problémy, decentralizovanou participaci pracujících a eliminaci byrokratických překážek. Ačkoli Beer prezentoval Cybersyn jako technologický nástroj pro efektivní správu, v očích Allendeho vlády byl nástrojem revoluce – „revoluční výpočetní technika“, která měla pomoci transformovat Chile na socialistický stát.

Přes svou technickou sofistikovanost se Cybersyn potýkal s zásadními problémy. Přechod chilské ekonomiky k socialismu nebyl hladký – rychlá znárodnění, rostoucí inflace, hospodářský chaos a organizovaná opozice ze strany podnikatelských skupin a pravicových stran vedly k ekonomické nestabilitě. Navíc, ačkoliv Cybersyn byl navržen jako decentralizovaný systém, v praxi se stále opíral o silné centrální rozhodování. Kvůli nedostatku zkušeností a politické polarizaci se projekt nestal nástrojem kolektivního řízení pracujících, ale spíše byl vnímán jako technokratický projekt elit. Jedním z mála okamžiků, kdy se Cybersyn ukázal jako klíčový, byla stávka chilské opozice v říjnu 1972, kdy vláda využila telexovou síť Cybernet k organizaci transportu a překonání blokád kamionů. Cybersyn se tak osvědčil jako krizový nástroj, ale jeho potenciál jako každodenního mechanismu ekonomické regulace zůstával nevyužitý.

Po vojenském převratu 11. září 1973, kdy byl Allende svržen generálem Augustem Pinochetem, se osud Cybersynu rychle naplnil. Nový režim se pokusil systém pochopit, ale nakonec se rozhodl jej zničit. Operační místnost byla rozebrána, a většina dokumentace byla zničena. Mnoho členů týmu Cybersyn odešlo do exilu nebo bylo pronásledováno vojenskou juntou. Projekt, který měl spojit socialistickou ekonomiku s technologickou modernizací, skončil jako nedokončený experiment – vizionářský, ale nerealizovaný.

Navzdory svému neúspěchu zůstává projekt Cybersyn příběhem technologického optimismu a snahy propojit vědu s politikou. V době, kdy dnešní vlády využívají pokročilé informační systémy k monitorování ekonomiky, je Cybersyn předchůdcem moderního datového řízení státu. Dnes je projekt připomínán nejen jako fascinující historický experiment, ale i jako varování před neúspěšnými utopiemi. Technologie sama o sobě není řešením politických a ekonomických problémů – její úspěch závisí na kontextu, v němž je aplikována.

Projekt Cybersyn nebyl jen ekonomickým nástrojem, ale i symbolem naděje – naděje, že technologie může sloužit k vytvoření spravedlivější společnosti. Přestože jeho realizace selhala, jeho myšlenky zůstávají živé – v diskuzích o demokratizaci informací, digitální správě a participativní ekonomice. Dnes, ve věku umělé inteligence a velkých dat, se možná znovu blížíme ke kybernetické utopii – jen s jinými nástroji a jinými výzvami. Možná se v budoucnu podaří uskutečnit to, o co se pokoušeli kybernetici v Allendeho Chile.

Čtěte na podobné téma:

Navrhování svobody, regulace národa: Socialistická kybernetika v Allendeho Chile (Překlad článku „Designing Freedom, Regulating a Nation: Socialist Cybernetics in Allende’s Chile“ od Eden Medina vydaného Cambridge University v roce 2006. Eden Medina je docentkou informatiky na Fakultě informatiky na Indiana University a spolupracuje s Centrem latinskoamerických a karibských studií Indiana University.)