Kam s ním?
společnost, politická nadsázka
Když tuto otázku řešil Jan Neruda, týkala se odpadu. Když to řeší dnešní současníci v ČR, týká se poslance, který byl nominován na ministra, ale pan prezident ho nechce.
Ať prezident Pavel řekne či udělá cokoliv, tak (jeho) většina veřejnosti mu vždy zatleská. U poslance Turka se pak nutně musela řešit ona nerudovská otázka "kam s ním"?
Jsme v Česku, jsme nápadití a tvořiví, takže o originální, zpravidla vyčůrané, nápady a řešení není nouze. Vládní zmocněnec pro Green Deal, to je nápad. Dočasné řešení nebo dočasně trvalé řešení?
Bude Petr Macinka dvojministrem celé čtyři roky? Přikryjí Motoristé Turka nějakým novým ministrem, kterého prezident jmenovat neodmítne? Nebo si to s Macinkou rozdělí? Formální a skutečné řízení? Jako, když vládcem je muž, ale skutečně vládne jeho žena?
Nevím. A také nevím, zda už ta komedie končí, nebo začíná nějaké nové dějství. Kdybych sledoval mainstream, možná by mi to vysvětlila pirátská poslankyně Demetrašvili. Nějak mi připomíná Grétu. Té bylo kdysi taky všude plno. Je to taková mediální reinkarnace Gréty v Česku. Touha být aspoň v něčem světoví, se u nás nezapře.
Vypadá to na win-win strategii. Turek ministrem nebude, což byl požadavek Hradu. Když nemůže být ministrem, uděláme ho vládním zmocněncem. Takže je to takové, jako by se tím ministrem vlastně stal. Oblečený neoblečený, jako chytrá horákyně. Sice nemá dekret, nemůže mít oficiální pravomoc, ale může být pověřen a úkolován tím, kdo ten dekret drží.
Neřeším důvody ani nějaké morální profily a prohřešky, jen mi to přijde jako taková půvabná česká „ojebávačka“. Jen není jasné, kdo koho „ojebal“.
Je mi to vlastně jedno, nerozčiluju se, nejsem do hry jako fanoušek vtažen na žádné straně, jen to s úsměvem idiota z odstupu (gauče) pozoruju. A to je docela zábavné.