K evropské pastorační cestě koptského papeže. Zavítal i do Prahy
Duchovní cesty
Křesťanství existuje dvě tisíciletí a za tu dobu se rozdělilo na bezpočet církví, denominací a nejrůznějších duchovních společenství. Jedním z nich je i Koptská ortodoxní církev (KOC).
Přestože působí primárně v Egyptě, kde má i svého papeže – tento úřad si nemůže nárokovat pouze římský katolicismus -, věřící tohoto vyznání nacházíme na všech kontinentech. Výjimkou není ani oblast střední Evropy a Balkánu, kam Tawadros II. odcestoval 25. dubna na pastorační návštěvu. Koptští papežové neodvozují svůj duchovní původ od apoštola Petra, ale od apoštola Marka, podle mimobiblické tradice zakladatele koptské církve, k čemuž mělo dojít v prvním století v Alexandrii. Dlužno dodat že Koptská ortodoxní církev nepatří do společné větve tzv. byzantských pravoslavných církví (ruská, srbská, rumunská, ukrajinská a další), ale řadí se mezi orientální pravoslavné církve (arménská, syrská, etiopská aj.) Čili: není ortodoxní jako ortodoxní.
Polsko
První zastávkou Tawadrose II. bylo Polsko. Zde pobyl se svým doprovodem čtyři dny. Ještě v letadle se s ním setkala skupina mladých členů církve, která také cestovala do Polska; bylo to neplánované, ale o to radostnější. Papež jim předal osobní poselství: „Kamkoli jdete, buďte světlem. Zachovejte si lásku ke své vlasti a své církvi a každý den otevírejte svá srdce Pánu.“ Pro věřící té které církve bývá osobní setkání s jejím nejvyšším hodnostářem zážitkem na celý život.
Smyslem pastoračních cest je na prvním místě duchovní podpora a povzbuzení věřících. Nejinak tomu bylo i ve Varšavě. Papež sloužil liturgii (KOC patří mezi církve liturgické, tzn. že jejich bohoslužby obsahují bohatý souhrn bohoslužebných obřadů a úkonů; obřadnictví) v koptském kostele svatých Jana Křtitele a Filopatera Merkuria (starověký mučedník), uspořádal besedu se členy koptské a etiopské pravoslavné církve, vystoupil s přednáškou na College of Europe (institut pro postgraduální studium), hovořil s prezidentem Dudou, poskytl několik rozhovorů polským médiím a byl hostem varšavského katolického arcibiskupa Galbase.
Rumunsko
Obzvlášť důležitý úkol čekal papeže v Rumunsku, kde přistál 28. dubna. Téhož dne slavnostně otevřel koptské bohoslužebné a komunitní centrum svatého Menase (starověký mučedník), jehož důležitou součástí je stejnojmenný kostel, který Tawadros II. vysvětil o pět dní později. V tomto centru se také zúčastnil společného setkání duchovních a věřících Koptské, Arménské a Řecké pravoslavné církve, jakož i Maronitské katolické církve. Tito lidé přišli do Rumunska z Egypta, Iráku, Sýrie, Arménie, Libanonu a území Palestinské autonomie. K významným setkáním patřil rozhovor s rumunským premiérem Ciolacuem (který zanedlouho rezignoval v souvislosti s výsledkem prvního kola tamních prezidentských voleb) a s Danielem, patriarchou Rumunské pravoslavné církve. Bukurešť byla také místem společného jednání papeže s dvanácti koptskými biskupy (z patnácti, jeden je nemocen, dva stolce nejsou obsazené) sloužícími v různých evropských zemích.
Srbsko
Z Rumunska vedla další papežova cesta 3. května do Srbska. Zde ho následujícího dne přijal Portifije, patriarcha Srbské pravoslavné církve, pak měl v pravoslavném kostele sv. Marka v Bělehradě setkání se členy KOC žijícími v Srbsku. Ve své promluvě připomněl hrůzostrašnou událost, která se stala před deseti lety v libyjské Syrtě. V únoru 2015 tam teroristé z organizace Islámský stát barbarsky povraždil dvacet egyptských dělníků koptského vyznání a jednoho křesťana z Ghany. Jenom proto, že věřili v Ježíše Krista. Papež Tawadros je následně prohlásil za svaté mučedníky, neboť se odmítli své víry vzdát a zůstali jí věrni až do krutého konce. V Bělehradu věřícím řekl: „Vzpomeňte si na libyjské mučedníky, kteří zůstali věrní své zemi a církvi až do té míry, že prolili krev, a vydali tak světu mocné svědectví víry. Učili nás, že věrnost je to nejcennější, co máme. Buďte vždy věrní a Bůh vám požehná, povznese vás a postará se o vás způsobem, který si nedokážete představit.“ Ještě večer 4. května se host z Egypta sešel s velkým muftím Srbska Mustafou Jusufem Spahićem.
V rozhovoru se srbskými médii připomněl, že KOC byla založena svatým Markem Evangelistou v prvním století. Podle údajů papeže žije v Egyptě „15 milionů koptů po boku 90 milionů muslimských bratrů.“ Mimo Egypt se nachází asi tři miliony koptských věřících ve sto zemích světa; emigrovat začali před šedesáti lety. Tawadros II. je přesvědčen, že většina koptů má hluboké pouto ke své zemi, Nilu a své historii a egyptské civilizaci. V řízení a duchovní správě církve hraje klíčovou roli Svatý synod, který se skládá ze 134 metropolitů a biskupů. Církev má mimo Egypt 500 kostelů a celkově, doma i v cizině, 50 klášterů pro mnichy a 10 pro jeptišky. Kostely jsou známé svojí živou službou pro rodiny a mladé věřící. Papež také potvrdil, že koptové v Egyptě se těší plným občanským právům jako muslimové. „Po revoluci (2013) se situace výrazně zlepšila. Například za prezidenta Sisiho stát postavil největší katedrálu na Blízkém východě. Poprvé v historii se prezident zúčastnil štědrovečerní bohoslužby.“ Papež také ozřejmil, že KOC v žádném případě nehodlá přistoupit na změnu kalendáře. „Církev používá koptský kalendář, založený na staroegyptském kalendáři, který je sladěný s juliánským kalendářem. Nemáme v úmyslu měnit kalendář, protože je náš už 2 000 let – a tak stará je naše koptská církev.“
K dalším papežovým aktivitám v Srbsku patřila přednáška o duchovním systému člověka v Teologické škole svatého Sávy (první srbský pravoslavný arcibiskup z 13. století). Návštěva parlamentu, přednáška Mosty lásky v Prezidentském paláci a rozhovory s premiérem Macutem a ministry kultury a zahraničí Selakovićem a Duričem. Během jednání s ministrem zahraničí poukázal na to, že kořenem mnoha dnešních krizí je odtržení lidstva od Boha: „Bůh je jedinou konstantou ve světě neustálých změn. Lpění na Bohu je cestou k opravdovému míru.“ Mimoto měl Tawadros II. na programu setkání s šejkem Dudićem, prezidentem Islámské obce v Srbsku a biskupem Emanuelem, tamním představeným rumunských pravoslavných. Historiku a spisovateli Aleksandaru Rakovićovi, autorovi knihy o historii koptů, předal symbolický dar - model Alexandrijského majáku s vyrytým křesťanským vyznáním víry v několika jazycích, symbolizujícím světlo víry, které se z alexandrijské církve šíří do všech koutů světa.
Svatá rodina
V této souvislosti budiž připomenuto, že výměna dárků je při podobných návštěvách obvyklá. Ze strany koptského papeže jde obvykle o předměty připomínající pobyt Svaté rodiny v Egyptě. Přestože Písmo se zmiňuje o této události jen velice krátce a bez podrobností, v KOC patří k pilířům její tradice. Církev má dopodrobna vypracované schéma míst, na nichž malý Ježíš s matkou Marií a Josefem údajně pobývali, než se vrátili do Země izraelské; seznam zahrnuje dvacet lokalit. Řada zastávek se nachází v nilské Deltě, pak rodina pokračovala ve své pouti na jih proti proudu Nilu až do dnešní provincie Asijút, asi 200 km od Káhiry, odkud se vrátila zpět. Celý ten příběh je poutavý, navštívená místa chovají koptové ve zvláštní úctě, nicméně Bible nic takového neuvádí ani nepotvrzuje.
Česká republika
Byla poslední zastávku na papežově cestě. Začala 7. května recepcí na papežovu počest na egyptském velvyslanectví v pražské Bubenči. O den později sloužil koptskou bohoslužbu v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v klášteře na Strahově. Jde o první návštěvu koptského papeže v ČR, která je součástí Středoevropské diecéze této církve. Papežovo kázání bylo zaměřeno na svátek svatého Marka, kterého, jak již zmíněno, koptská církev považuje za svého zakladatele (jde o jednoho z autorů novozákonních evangelií). Tawadros II. vyjádřil potěšení nad tím, že jeho návštěva spadá do období Svatých padesáti dnů po Zmrtvýchvstání; toto období popsal jako hluboce duchovní, protože Zmrtvýchvstání Krista je jádrem křesťanské víry a pravým zdrojem radosti. Přítomným připomněl, jak koptská církev slaví Zmrtvýchvstání – denně při ranní modlitbě, týdně v neděli při bohoslužbách, 29. dne každého měsíce koptského kalendáře a nakonec o Velikonocích, což je Svátek svátků.
Papež se také zamyslel nad životem svatého Marka a rozhovořil se o jeho pěší pouti z Libye do Alexandrie, kdy měl u sebe pouze pastýřskou hůl, symbolizující pastorační péči, a kříž víry; chtěl šířit evangelium bez světských prostředků. Zdůraznil, že sémě víry, které svatý Marek zasadil, přineslo ovoce v církvích a národech napříč generacemi a věřící u nás vyzval, aby následovali jeho příkladu a zasadili semena lásky a víry do srdcí svých dětí. Dodal také, že růst církve v diaspoře závisí na udržování silného duchovního života, zapojení mladé generace včetně účasti na svátostech, zejména zpovědi a svatém přijímání, a dodržování koptských tradic, k nimž patří prosby a chvály dle knihy modliteb Agpeya, půst a četba Svaté Bible. Věřícím předal vřelé pozdravy z Egypta a povzbudil je, aby zůstali ve spojení s církví a oddaně se účastnili bohoslužeb.
Pak se setkal s ministrem zahraničí Janem Lipavským a nejvyšším představitelem římských katolíků v ČR arcibiskupem Graubnerem. Tím jeho pastorační cesta zahrnující čtyři evropské země skončila. Ve večerních hodinách přistálo letadlo Egypt Air s papežem na palubě v Káhiře.
Je potěšitelné, že koptský papež zavítal také do Prahy, je ale škoda, že jeho návštěvě nevěnovala tuzemská média téměř žádnou pozornost. Ta byla 8. května soustředěna na Den vítězství, úmrtí Jiřího Bartošky a v náboženské oblasti na zvolení jiného papeže, římskokatolického. Ještě téhož dne mu Tawadros II. a Svatý synod koptské církve zaslali blahopřání v němž se praví: „Modlíme se, aby mu Pán udělil milost a moudrost při vedení katolické církve a posílil ho v plnění velkých odpovědností, které na něm jakožto nástupci na Apoštolském stolci v Římě spočívají —být svědkem Krista v každém místě a hájit pravé křesťanské hodnoty a na víře založené principy.“
●
Zpracováno dle webu Koptské ortodoxní církve, odkaz: