Izrael a poválečná obnova Pásma Gazy

Jak se ukazuje, není to pravda. V pátek 3. května 2024 vešlo ve známost, že takový plán existuje. S odkazem na americký list The New York Times o něm informoval server novin The Jerusalem Post [1] a další média.

Plán má název „Vize pro Gazu 2035“ a sestává ze tří fází. Předpokládá zapojení jak samotných Arabů v Pásmu Gazy, tak i arabských zemí, které mají s Izraelem normální vztahy. Samozřejmě nepočítá s účastí Hamasu. Základním předpokladem je, že se participující strany zbaví protiizraelských předsudků, které nahradí racionálním uvažováním.

Cílem plánu je postupný návrat Pásma Gazy k samosprávě a jeho začlenění do regionální ekonomiky. Zjednodušeně řečeno: místo vraždění - budování. Místo teroru - trvalý mír.

Plán vychází ze skutečnosti, že v minulosti byla Gaza důležitou obchodní křižovatkou, a to jak na trase z Bagdádu do Egypta, tak z Jemenu do Evropy.

TŘI FÁZE OBNOVY

I. Projekt „Humanitární pomoc“

Izrael vytvoří bezpečné oblasti, v nichž nebude přítomen Hamas (ani jiné teroristické formace), nejprve na severu Pásma, odkud se budou pozvolna rozšiřovat na jih. Kontrolu nad distribucí humanitární pomoci bude mít koalice arabských zemí, jmenovitě je uvedena Saúdská Arábie, dále Emiráty, Egypt, Bahrajn, Jordánsko a Maroko. Bezpečné zóny budou spravovat místní palestinští Arabové pod dohledem arabských států. Tato fáze by měla trvat 12 měsíců.

II. Projekt „Rehabilitace“

Jeho podstatou je převedení bezpečnostních záležitostí na Izrael, přičemž arabská koalice by vytvořila mnohostranný orgán Gaza Rehabilitation Authority (GRA - Úřad pro obnovu Gazy), který bude dohlížet na program obnovy a spravovat finanční záležitosti Pásma. Samotný GRA nebude ale řízen cizinci (tj. Araby z koalice), nýbrž místními palestinskými Araby. Ti budou mít také na starosti správu v bezpečných zónách. Tento novodobý „Marshallův plán“ pro Gazu bude realizován v součinnosti s programem deradikalizace. Druhá fáze by měla trvat pět až deset let.

III. Projekt „Samospráva“

Izraeli bude ponecháno právo zasahovat proti bezpečnostním hrozbám. Správa Pásma Gazy bude postupně převedena na místní vládu, případně na jednotnou vládu Palestinské autonomie, myšleno včetně Západního břehu. To však bude podmíněno úspěšnou deradikalizací a demilitarizací Pásma (likvidace všech teroristických formací – LS) a muselo by být dojednáno všemi zainteresovanými stranami. Konečným cílem vize je, aby palestinští Arabové sami plně spravovali Pásmo Gazy a připojili se k mírovým Abrahamovským dohodám.

PRAKTICKÉ DOPADY

Plán zmiňuje termín „obnova z nuly“, kam patří i výstavba nových, moderních měst. (Vizualizace [2]). Zmíněna je série výhod. Pro Izrael: Kromě bezpečnosti v jeho jižní oblasti je to normalizace vztahů se Saúdskou Arábií. Pro zúčastněné státy Zálivu: Obranné pakty s USA a neomezený přístup ke středomořskému přístavu v Gaze prostřednictvím železnice a dálkových potrubních rozvodů. V budoucnu by příklad z Pásma Gazy mohl být uplatněn v Jemenu, Sýrii a Libanonu. Pro obyvatele Pásma Gazy: Ukončení teroristické vlády Hamasu, po němž by následovaly masivní investice do gazské ekonomiky a vytvoření mimořádně velkých pracovních příležitostí. Kromě toho by se vytvořila šance na znovusjednocení se Západním břehem a dosažení fungující autonomie.

Plán také uvádí možnost nastartovat v regionu takové projekty, jakým je NEOM v Saúdské Arábii (zvláštní ekonomická zóna kolem digitálního města Neom na severozápadním pobřeží monarchie – LS – vizualizace [3]), které by byly realizovány na Sinaji. (To by bylo v souladu s plánem egyptského prezidenta Sisiho, který po likvidaci sinajských teroristů opakovaně předestřel zájem Káhiry na podpoře masivního rozvoje* a modernizace poloostrova – LS.)

* V projevu ke Dni osvobození Sinaje (svátek návratu Sinaje pod egyptskou svrchovanost, což byl jeden z výsledků mírové smlouvy s Izraelem – LS) hovořil prezident Sisi 25. dubna 2024 o tom, že úsilí zaměřené na rozvoj Sinaje je „posvátná a národní povinnost“. Cílem je podle něj dosažení komplexního rozvoje v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, infrastruktury, urbanizace, průmyslu a zemědělství – to vše v rámci masivního národního projektu.

Vize pro Gazu 2035 by umožnila vznik fungujícího průmyslového přístavu na pobřeží Pásma, který by sloužil jako centrální bod pro export zboží z Gazy, jakož i saúdské ropy a dalších surovin ze zemí Perského zálivu. Plán také navrhuje vytvoření obří zóny volného obchodu zahrnující izraelský Sderot, palestinskoarabské Pásmo Gazy a egyptský El Ariš. Nově objevená podmořská naleziště zemního plynu severně od Pásma by významně podpořila rozvíjející se průmysl v pobřežní enklávě. Pán dále zmiňuje vybudování velkých parků solárních elektráren na Sinaji, jakož i odsolovacího zařízení. Zahrnuje také myšlenku přeměnit Gazu na centrum výroby elektromobilů, přičemž samotná průmyslová zóna Sderot – Pásmo Gazy – El Ariš by mohla sloužit jako konkurent levné produkce původem z ČLR.

Osobní názor autora článku. Jak již naznačeno v úvodu, realizace takové vize vyžaduje v první řadě změnu smýšlení a dobrou vůli. Je zapotřebí zbavit se protiizraelského fanatismu a přestat tzv. palestinskou otázku nesmyslně politizovat a místo toho uvažovat racionálně se zřetelem na prosperitu oblasti, z čehož by měli největší užitek především Arabové žijící v Pásmu Gazy.

Stejně jako ve své Deklaraci nezávislosti z roku 1948, vyzývá i dnes Izrael arabské sousedy k mírovému soužití a spolupráci v ekonomické oblasti. Přesto si myslím, že Vize Gaza 2035 realizována nebude. Návrhy v ní obsažené jsou příliš dobré na to, aby je Arabové přijali. (Je to opak Werichova „To je blbý, to se bude líbit.“) Jejich škoda.

[1]

https://www.jpost.com/israel-hamas-war/article-799756

[2]

https://images.jpost.com/image/upload/q_auto/c_fill,g_faces:center,h_537,w_822/595148

[3]

https://blogs.manageengine.com/wp-content/uploads/2023/07/blog-bannner.jpg