Integrace: Ukrajinci do škol aneb jak rozhodnou ústavní soudci?

Advokátní kancelář s trochu divným jménem Aspidos sepsala návrh na zrušení části zákona docela stručně, tak jeho přelouskání nebylo časově zrovna náročné. Celý text je na jedno brdo a pořád dokla se opakuje totéž. Podstata nepříliš složité argumentace tkví jen ve snaze vyvolat emoci, že přece nemůže nikdo ubližovat potomkům těch, kdo bojují za naši svobodu. Dále stojí na tvrzení, že když jsme teď hnusní na Ukrajince, brzo přijdou na řadu jiní znevýhodnění a kde to jakože skončí?

Je to diskriminace!

Senátoři, za které jedná Jan Grulich a Jiří Růžička, napadli zejm. část zákona, ve které se praví, že ředitel základní školy může v dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince zápis k základnímu vzdělávání v době od 1. června do 15. července. Cizinec nemůže v této škole podat přihlášku k zápisu konaném v termínu pro klasické zápisy.

Uvedené je podle advokáta a senátorů strašlivě diskriminační, nespravedlivé a taky diskriminační mj. z těchto důvodů:

• Při praktické aplikaci napadených ustanovení zákona, tedy v případě, kdy ředitelé základních škol po dohodě se zřizovateli přistoupí ke stanovení termínu zápisu „výhradně pro cizince", resp. pro držitele dočasné ochrany, bezpochyby dojde k situaci, kdy pro tento „zvláštní termín zápisu" nebudou již v některých základních školách k dispozici žádná volná místa, a to ani pro děti - držitele dočasné ochrany s místem pobytu ve spádovém obvodu těchto konkrétních škol. Zákonná úprava výslovně řediteli školy nezakazuje v rámci běžných zápisů v měsíci dubnu na volná místa,přijmout nejen spádové uchazeče, ale i nespádové uchazeče. Nespádoví uchazeči tak „zaberou" místa spádovým uchazečům s dočasnou ochranou.

• Pokud je někdo zřizovatelem více škol, může tento zřizovatel „určit", které školy vyhlásí tzv. zvláštní zápis a které ne. Může například nechat proběhnout zvláštní zápis na všech školách s výjimkou jedně, kde neproběhne. Takový postup povede k tomu, že cizinci s dočasnou ochranou se budou hlásit primárně na tuto jedinou školu, kde zvláštní zápis neproběhne, a na tuto školu pak budou také přijati. Tím fakticky dojde k segregaci tím, že budou tito cizinci koncentrováni na jediné škole.

• V současné době je již po provedení mnoha průzkumů, analýz a jiného vědeckého zkoumání (nikoli pouze v kontextu České republiky, popř. střední Evropy, nýbrž celosvětově) obecně známo, že umisťování dětí s určitou znevýhodňující charakteristikou (kdy se především může jednat o etnický původ, jiný mateřský jazyk, sociální vyloučení, zdravotní znevýhodnění apod.) do specifických typů škol znamená ve svém důsledku zvyšování školní neúspěšnosti, horší přístup takové skupiny k zaměstnání (a s tím související ekonomické ztráty) a zhoršování zdravotního stavu osob postižených segregací (což opětovně vede ke značným nákladům na zdravotní systém); naproti tomu odstranění segregace vede jak ke snižování míry trestné činnosti ve společnosti, tak zvyšování společenské soudržnosti, důvěry v demokratické principy a všestranný společenský rozvoj, kterým se bezpochyby vydává a chce do budoucna vydávat Česká republika nejen svou právní úpravou.

• Dále pokud dojde k podstatnému snížení možnosti těchto dětí zapojit se do volnočasových a jiných podobných aktivit v místě bydliště, což dále poznamená jejich možnost plnohodnotné integrace do české společnosti. V krajním případě by mohlo dojít i k úplnému znemožnění nástupu některých dětí- držitelů dočasné ochrany ke školní docházce, což by vedlo buďto opět ke znemožnění zaměstnání pečujících rodičů, nebo dokonce k vysoce rizikovému stavu, kdy by šlo o zásah do práva na vzdělání těchto dětí. Veškeré tyto faktory, spolu se samotnou účastí v segregovaném vzdělávání, jsou do budoucna rizikové nejen pro jednotlivce, ale rovněž s ohledem na své celospolečenské dopady.

Vědecký konsenzus jako argument

Advokát nezapomněl přidat nestárnoucí argument, který se hodí jak v boji s covidem, tak s klimatem a vůbec se vším: "Je nepochybné, že takové opatření, vedoucí ve svém důsledku potenciálně ke vzniku či rozšíření segregace ve školství, je v rozporu jak s aktuálním stavem vědeckého poznání v oblasti vzdělávání, tak s ústavně zaručenými právy dětí, které taková segregace může potenciálně postihnout."

Ještě že ty vědce, experty na všecko, máme.

Teď to děláte Ukrajincům a pak přidjou na řadu Romové

Na city se musí hrát drsně, to ví každý právník. Tady to platí 100%. Dnes jsou prý na řadě uprchlíci a za chvilku dojde i na malé Romy a nakonec i na děti s tělesným postižením (!), takové zrůdičky jste, vy čecháčci hnusní, všechny nenávidíte: "V neposlední řadě je potom nutno uvést, že pokud by došlo k akceptaci obsahu napadené právní úpravy jako ústavně konformního opatření, znamenalo by to do budoucna vysoké riziko aplikace obdobného přístupu na další etnické či jinak definované skupiny (např. veškeré děti s odlišným mateřským jazykem než češtinou, děti romského původu, děti zdravotně znevýhodněné apod.).

Je nepochybné, že takový stav by v žádném případě nebyl v souladu s ústavně zaručeným právem na vzdělání, s doporučeními mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem. ani se zájmem společnosti jako takové. Naopak, je nutno uvést, že pokud v minulosti v některých státech došlo k segregaci určité skupiny v rámci vzdělávání, jednalo se v mnohých případech o první krok či průvodní jev rozsáhlejší diskriminace a nenávisti v rámci celé společnosti, což je bez jakýchkoli pochybností jev nežádoucí."

Český děcka ať se s tím vypořádají, nejsou primární objekty zájmu

Advokát Malý ještě dodává: "Navrhovatelé nezpochybňují, že nutností přijmout k základnímu vzdělávání vyšší počet dětí s odlišným mateřským jazykem, než češtinou se některé školy mohou ocitnout v komplikované situaci, se kterou se dosud nesetkaly; řešením této situace však v demokratickém státě v žádném případě nemůže být aplikace diskriminačních opatření vůči těmto dětem, nýbrž systémová, metodická a dlouhodobá podpora škol v integračních aktivitách ze strany státu.

Napadenou právní úpravu je proto nepochybně ze všech shora označených důvodů v celém rozsahu nutno označit za rozpornou s ústavním pořádkem Česk republiky... . Dále tento zákon umožňuje v § 7 zřizovatelům, resp. základním školám zvýšit svoji kapacitu (nejvyšší povolený počet žáků ve školském rejstříku) zjednodušeným způsobem, aby bylo možné vzdělávání všech, včetně osob s dočasnou ochranou, v základních školách zajistit..."

Hmm, tak jo, děti určitě integraci nějak přežijí, i zvýšení počtu žáků ve třídách, i to, že spolužáci nebudou mluvit česky a výuka půjde ještě víc do kopru, to zase jo, už s tím za ty roky nejrůznějších hokusů pokusů mají bohaté zkušenosti. Třeba z takto pojatého vzdělávacího procesu vyjdou i obohacené o nejrůznější zkušenosti.

Jsou Ukrajinci vážně segregovaní?

Z uvedené argumentace jsem trochu zmatená. Právní úprava přece Ukrajinčatům nezakazuje chodit do škol nebo nezřizuje výlučně ukrajinské školy. Jen říká, že první jdou k zápisům (zpravidla) české děti, typicky ty, které jsou spádové. Teprve po nich jsou na řadě ukrajinské a holt si možná budou muset vybrat ze škol, které jsou trochu dál od jejich bydliště. Do běžné školy mezi jiné české žáky tedy ukrajinské dítě zcela normálně chodit bude, takže jak může být segregováno a diskriminováno tím, že škola nebude za rohem?

Kdyby šly všechny děti současně, nezbude kvůli ukrajinským třeba zase místo na české dítě. Českému dítěti dojíždění nevadí? Ani jeho rodičům? Nějak se to zkrátka v situaci, kdy je u nás uprchlíků tolik, přece vyřešit musí. Navíc řada děcek v dnešní době dojíždí do dost vzdálených škol naprosto normálně a nijak zvlášť je to nepoznamenává (moje děti, v krátké epizodě školní docházky, trajdaly denně 45 minut přes celé Brno tam a zpět a žijí, jejich kamarády vozila matka z vesnice vzdálené 35 km od školy a vypadali vždy v pohodě). Stejně tak není ani běžné mít nějaké aktivity v místě bydliště. Kroužky bývají rozesety po celém městě. Svět je holt jiný než v době seriálu My všichni školou povinní.

Poslankyně Renáta Zajíčková k tomu dodává: "„Věřím, že Ústavní soud přihlédne k realitě ve třídách. Že rozhodne s ohledem na vzdělávací praxi, nikoliv ideologickou konstrukci. Klíčové je zachovat kvalitu výuky, soudržnost tříd a důvěru veřejnosti. Naše školy dokázaly v době ruské agrese poskytnout zázemí pro více než 100 000 ukrajinských dětí. To je obdivuhodné a všem pedagogům a ředitelům za to patří velký dík. V této podpoře musíme pokračovat – ale smysluplně, bez ohrožení kvality výuky."

Ačkoliv je to jenom politička, mně přijde, že mluví celkem rozumně. Jsem zvědavá, na jakou stranu se přikloní Ústavní soud.

Já sama jsem ráda, že moje děti na zákaldní školu prakticky nechodily a už ani chodit nebudou. Nechtěla bych je vystavovat takovýmhle sociálním experimentům. Divím se, že ostatním se do toho chce.