Home office aneb domácká kancelář

Home office je docela fajn benefit pro obě strany, pokud s tím umíte pracovat. Předpokládá seriózní přístup na straně zaměstnance i zaměstnavatele. Funguje dlouhá léta zcela bez problémů (pokud tedy já vím) a bez regulace. Samozřejmě nejlépe funguje v případech, kdy se stane zázrak a do domácnosti zaměstnance se má dostavit někdo z firmy Poslední český řemeslník, s.r.o.

Za covidu si ale bohužel existence home office povšimli naši milí byrokrati. Takže jsme zjistili, že na home office mohou být dokonce i učitelé a studenti. Jednu chvíli jsem si dokonce myslel, že by se budovy škol mohly prodat, tak báječně to distančně fungovalo a těch bytů, co by vzniklo. Na to zatím nedošlo.

Aktuálně nastupuje zmíněný Reaganův citát. Vláda se rozhodla, samozřejmě na pokyn shora, jak je povinností našeho nejvyššího exekutivního orgánu, tuto stále se pružně hýbající home office regulovat. Zatím pouze. A vtělila ji do chystané novely zákoníku práce pod názvem „práce na dálku“. Osobně odhaduji, že není daleko doba, kdy zaměstnavatel bude muset za určitých podmínek poskytnout home office povinně a když to odmítne, bude muset zaměstnance kompenzovat finančně. Ve stávajícím návrhu to naštěstí zatím není.

Naopak se tam píše, že pokud zaměstnavatel odmítne zaměstnanci poskytnout home office, je povinen to písemně zdůvodnit. To vítám. Už se těším, až to budu psát! Připravil jsem si několik verzí:

Verze arogantní: „Home office zamítám, protože se mi chce.“

Verze zákeřná: „Home office zamítám, protože mne o to na dnešek požádala vaše manželka / váš manžel. Naopak vás tady mám držet co nejdéle.“

První verze progresivní: „Home office nelze povolit, protože v důsledku vaší nepřítomnosti by na pracovišti poklesla genderová-rasová-intelektová diverzita pod minimální hodnotu povolenou směrnicí Evropské komise číslo …“

Druhá verze progresivní: „Home office nelze povolit, protože v důsledku vaší nepřítomnosti by na pracovišti vzrostla genderová-rasová-intelektová diverzita nad maximální hodnotu povolenou směrnicí Evropské komise číslo …“

Verze sexistická pro všechna pohlaví: „A co bychom si tady bez té vaší prdelky počali?“

Verze Elon Musk: „To je dobře, že jdete, vy máte home office už na furt.“

Nevím ovšem jak dlouho s tím vydržím. Kdybychom byli třeba v Irsku, musel bych použít jeden ze třinácti legálních důvodů zamítnutí a jako na potvoru ani jedna z mých verzí do tohoto seznamu nespadá. Určitě se ale dočkám i seznamu povolených důvodů, naši SPOLUsvětlonoši opíší z pokrokového západu všechno, co můžou opsat a pořád se to zrychluje (na silnicích zpomaluje). Však si nakonec vyberu i z povolených verzí, když budu chtít.

Osobně jsem toho názoru, že kodifikovat něco jako home office je samozřejmě zbytečné. Asi jako stanovovat v zákoníku práce jakou část pracovní doby má zaměstnanec trávit v které místnosti kanceláře. Ale už je pozdě.

Pod kuratelou státu bude home office brzy dobrá ke všemu jen ne k práci. Dopadne to celé nakonec zhruba takto:

První den navečer: "Ahoj rodino, zítra mám home office. Už zase mi to museli schválit, ještě že jsou na to ty kvóty. Slíbil jsem udělat pět prezentací v excelu, deset tabulek v powerpointu a napsat padesát mailů. Nafasoval jsem hajzlpapír."

"Dobře, brouku, ale já ráno naložím pračku. V deset to přehodíš do sušičky a ve dvanáct vyndáš. A kam dáme ten hajzlpapír? Stodola už je plná."

Druhý den: "Haló?" "To jsem já, brouku, uděláš po obědě s Aničkou úkoly? Ještě pořád nějaké dostává." "Blázníš, je půl desátý a dělám teprve první tabulku." "To zvládneš, a nezapomeň za půl hodiny na tu pračku!" "Vrr haf haf, já chci vyvenčit, když jsi doma!" "Dej pokoj, svině psí, byl jsem s tebou ráno. Au, dobře, tak obejdeme blok." "Ahoj, Franto, koukám, ty si žiješ, v pracovní době si tady chodí se psem." "Ale člověče, jdem jenom okolo bloku, mám home office." "Aha, no vidíš, všichni máme home office, já jdu na úřad zaplatit povolenky na zahradní grilování." ... "Kecáme, už dvě hodiny, musím letět." "Ahoj, rodiči číslo dva, už na tebe čekám, jednička mi psala, že se mnou uděláš matiku." "Je to na dlouho? Mám home office!" "Je to jedna slovní úloha." "Tak ukaž. V Čechách bere policajt 140 procent učitelského platu a učitel 130 procent policajtského …, ježíšmarjá ... počkej, někdo volá ... haló?" "Brouku, volala Máňa, v Lídlu maj cvrčky, hned tam mazej, upeču chleba!" "Beruško, musím pro cvrčky, zkus to zatím sama... Šmarjá, taková fronta?... Tak co, spočítala jsi to?" "Ne, já to nechápu, buéééé." "Ale tak neplač, já taky ne, kde mám gůgl, Khan academy …, Mzdový zázrak Petra Fialy, videolekce pro inkluzivní studenty ekonomických fakult, to bude ono, 120 minut? Co se dá dělat ..." "Ahoj, brouků, už jsem domááá, byla jsem u holičééé." "Do prdele, prádlo v pračce!"

Neméně zajímavý prvek home office je bezpečnost práce a úhrada nákladů. Za mne je výklad správných pravidel úplně jasný, asi tušíte jaký, ale tak jednoduché to nebude. Co když bude mít zaměstnanec na home office třeba v ložnici buchar? To bych pak nechtěl obhajovat někde u pana Rychetského ani daňově uznatelné náklady ani BOZP. A vůbec, nemusí to být buchar. Stačí tiskárna, k níž si připojí prodlužovačku, která neprošla ve firmě elektrickou revizí. Kdo zaplatí ten vyhořelý panelák? Uvědomuje si vláda, do čeho začala šťourat?

Co se týká světlých zítřků, vsaďte se, že za pár let nastoupí státní příspěvky zaměstnavatelům, aby byli motivováni poskytovat home office. Bude možné na to čerpat dotace Ministerstva sociálních věcí (dříve práce a sociálních věcí). Osobně tomu dávám nejvýše tři roky. A úplně nakonec vláda nařídí zaměstnavatelům poskytovat home office povinně. Jako první to dostanou nárokově samozřejmě těhotné ženy, tím se to zdůvodní, proti (povinnosti, nikoliv možnosti) budou jen asocyjální elementi jako já. A pak to dostanou nárokově všichni ostatní, protože to nějaký kojící muž dá k soudu jako diskriminaci a to v naší soudní soustavě nakonec projde. Vláda bude z obliga, oni za to nemůžou.

Chyba je přitom jako mnohokráte předtím v překladu. Povinností zaměstnavatele je vytvořit v práci prostředí, aby se tam zaměstnanci cítili jako doma. Nepřekládal bych home office jako kancelář doma a už vůbec ne práce na dálku, jak činí vláda v návrhu zákona. Na dálku pracují řekněme operátoři Bayraktarů. Dost pochybuji, že z obýváku. Vhodný překlad je podle mne „domácká kancelář“. A v domácké kanceláři v příjemném kolektivu si každý rád při smysluplné práci odpočine od pračky a sušičky.

Vláda by udělala lépe, kdyby dělala něco jiného nebo úplně nejlépe, kdyby nedělala nic. Jak praví další klasický citát: „Nejlepší je ta vláda, která nevládne vůbec.“ (Henry David Thoreau). Pokud se vám to zdá moc extrémní, co třeba: „Nejlepší je ta vláda, která nás učí, jak si máme vládnout sami.“ (Johann Wolfgang Goethe).

Podle volebních preferencí je mi ovšem bohužel jasné, že mimo jsem zase já.