Alexandra Alvarová fanatizující, manipulující v "Shallow Talks dezinfluencera Petra Ludwiga"
Dezinformace
Rozhovor Alexandry Alvarové v podcastu Deep Talks 208 nese podtitul: Mozky lidí ovládají algoritmy – co s tím můžeme dělat? Ačkoliv rozhovor snad chce přinášet řadu relevantních varování před digitální manipulací, hybridní válkou a rostoucím vlivem autoritářských režimů, nelze si nevšimnout určitého paradoxu: řečnickými technikami, generalizacemi a silnými emocemi sama Alvarová používá nástroje, před nimiž varuje. Díky dlouhodobým výstupům moderátora by pak i podcastu obecně více slušel název "Shallow Talks dezinfluencera Petra Ludwiga". Tato epizoda také připomínala "sebe-utvrzování" se členů končícího ideologického kultu či sekty tmářů, kteří se nechtějí probudit do reality, že byli a jsou nejen na nesprávné straně dějin lidstva, západní civilizace, ale i ideologie "liberálního progresivismu".
Alvarová opakovaně upozorňovala na tzv. narrativní válku – snahu přetvářet naše vnímání světa pomocí rámců, příběhů a pocitů. Jenže právě to sama ona dělala a dělá. Místo precizní analýzy často používá silně emocionální jazyk, zjednodušující příměry a morální nálepkování. Příklady z rozhovoru: Trump je "negramotný blázen", jeho okolí "mešuge", vládne "klerofašismus".
Opozice v Česku? "Transakční mafiánský typy", "posluhové organizovaného zločinu", "další vláda bude chtít co nejvíc dezinformací". Demokraté? "Ztracení ve vlastní naivitě", "tupě věří v sílu institucí".
Její vize budoucnosti připomíná spíše apokalyptický manifest než analytický vhled: Amerika padá do chaosu, Evropa balancuje nad propastí a Česko se má stát novým Maďarskem nebo Slovenskem. Samozřejmě – všichni, kdo nesouhlasí, jsou buď hloupí, zmanipulovaní, nebo zkorumpovaní.
Jedním z rysů narativní manipulace je ztotožnění oponenta s absolutním zlem, což zabraňuje jakékoli racionální diskuzi. A přesně to se v rozhovoru děje. Každý, kdo není v souladu s Alvarové pohledem na svět, je označen za hrozbu. Ať už je to Babiš, Trump, Musk, Pojar, Okamura nebo kdokoliv jiný – všichni jsou buď přímo nebezpeční, nebo užiteční idioti ve službách temných sil. Takové pojetí polarizuje, místo aby spojovalo. Ačkoli se rozhovor tváří jako výzva k obraně demokracie, ve skutečnosti utužuje myšlenku, že neexistuje prostor pro nuance nebo názorové rozdíly – jen dva tábory: "my" a "oni".
V rozhovoru padá množství silných tvrzení – například o Trumpově spojení s ruskou mafií, identitě jeho ekonomických poradců nebo o tom, že Elon Musk si vytvořil vlastní nelegitimní agenturu pro přístup ke státním datům. Problém? Žádné z těchto tvrzení není doloženo konkrétními důkazy. Argumentace tak často sklouzává k formě, která je – opět paradoxně - velmi blízká stylu konspiračních vyprávění, proti nimž Alvarová brojí:
Někdo tahá za nitky.
Data jsou zneužívána.
Všechno je záměr, skrytá hra elit.
To vše bez transparentních zdrojů nebo otevřenosti k oponentnímu výkladu. Je fér přiznat: Alvarová upozorňuje na důležitá rizika. Digitální manipulace, algoritmická ekonomika pozornosti, ruské a čínské vlivové operace, selhání politiky – to všechno jsou reálné problémy, které bychom neměli podceňovat. Ale když se boj proti manipulaci sám stane manipulací, ztrácíme to nejcennější: důvěru, kterou může mít občan k demokracii, k médiím a k veřejné diskuzi. Pokud chceme opravdu chránit otevřenou společnost a odolnost proti dezinformacím, musíme začít u sebe:
Nesklouzávat k démonizaci.
Nezaměňovat názorového protivníka za nepřítele lidstva.
Nezjednodušovat svět na černobílé příběhy.
A hlavně: uvádět fakta, ne dojmy.
Alvarová možná chce mířit správným směrem, ale zvolila styl, který připomíná spíš kazatele než novináře. Závěrem 30 příkladů "tvrzení/citátů/parafrází" Alexandry Alvarové, která vykazují znaky lži, manipulace nebo neúplné informace:
„Trump je kriminálně propojený s ruskou mafií.“ (Neexistuje žádný soudní verdikt potvrzující, že Trump má přímé napojení či osobní vazby na ruskou organizovanou mafii)
„Trump je negramotný.“ (Trump má bakalářský titul z University of Pennsylvania; označovat ho za negramotného je subjektivní nadsázka, nikoliv fakt).
„Trump založil paralelní agenturu pro přístup ke státním datům.“ (Nejsou známé důkazy o existenci takové „agentury“; Starlink operuje na základě FCC licencí)
„Trump krade státní data.“ (Neexistují doložené případy nelegálního přístupu Bílého domu k datům pomocí Trumpa či Muska).
Porovnávání dezinformací s tanky („levnější než tank“) bez empirického základu. (Vědecká analýza takové srovnání neprokázala; patří k rétorickým hyperbolám).
„Babiš není miliardář, ale zadlužený transakční hráč.“ (Forbes/Bloomberg ho hodnotí na cca 3–4 mld USD majetku)
„Babišovo impérium stojí jen na dluzích.“ (Agrofert vykazuje konsolidovaný dluh cca 44 mld CZK, ale vůči EBITDA poměr dluhu není kritický (2× EBITDA)
„Babišova média jsou jen propaganda.“ (Média Mafra pod Agrofertem existují, avšak tvrzení o čisté propagandě je generalizující bez konkrétních analýz).
„Babiš je závislý na zahraničních vlivech.“ (Odkud pocházela počáteční financování Agrofertu je nejisté, ale nebylo prokázáno, že jde o zahraniční vliv).
„Babiš neodevzdal žádné majetky, jen je převzal do trustů.“ (Babiš přesunul firmy do svěřenských fondů, což splňuje zákonné požadavky, nezbavuje ho však ekonomického vlivu)
„Project 2025 znamená konec amerických institucí.“ (Je to návrh konzervativního think-tanku, nikoli prakticky realizovaná změna – zatím ideová vize).
„Soudy v USA nejsou vymahatelné.“ (Americký justiční systém funguje; rozsudky se vykonávají).
„Algoritmy ovládají mozky lidí.“ (Fungují na základě posilování engagementu, ale neexistuje mechanismus doslovného „ovládání mozku“).
„Dezinformace jsou levnější než tanky a účinnější.“ (Žádná studie konkrétně neporovnává cenu dezinformací s tanky – jde o motivovaný rétorický obraz).
„Narrativní válka ničí kulturní identitu.“ (Realita je mnohem složitější – ideje nemohou „ničit“ tak, jak popisuje).
„Demokracie je paralyzovaná a kooptovaná.“ (Instituce v USA i EU fungují, i když čelí výzvám – absolutní paralýza není patrná).
„Politici nerozumí nové informační realitě díky Silicon Valley.“ (Někteří ano, mnozí ale naopak prosazují regulace (např. EU Digital Services Act).
„Evropa je poslední hráz proti totalitě.“ (Ignoruje roli demokratických institucí mimo Evropu; představuje je výlučně jako jedinou bariéru).
„Všichni, kdo nesouhlasí, jsou zkorumpovaní nebo neinformovaní.“ (Kategorie „my vs. oni“ bez možnosti nuance – polarizační rétorika).
„Média jsou zmanipulovaná elitami.“ (Média valorizují fakta – zobecňující tvrzení nemá podklad).
„SPD/ANO orbánizují Česko.“ (Orbánovy Maďarsko změnilo ústavní rámce; ANO či SPD to nedělají).
„Slovensku vládne proruská moc.“ (Vláda je proevropská a transatlantická – proruské síly jsou marginální).
„Maďarsko už je de facto proruské.“ (Orban preferuje pragmatický dialog, jeho režim v EU ale stojí – nelze zjednodušit).
„Česko stojí před orbánizací, protože voliči volí Babiše.“ (Voliči nezbytně nechtějí autoritářství; volba je komplexní a reflexivní).
„Demokraté jsou teď pouze naivní.“ (Zjednodušení, ignoruje různé postoje a strategie v politice).
„Musk krade data od států.“ (Starlink vykonává služby dle licencí – žádné obvinění z krádeže dat není potvrzené).
„Musk má svou tajnou agenturu pro data.“ (Žádný důkaz o tajné agentuře, jde o insinuační tvrzení).
„Elon dostal klíče k vládním datům bez dozoru.“ (Přístup je regulovaný FCC, NASA; nemá automatický vládní přístup).
„Musk je součástí hybridní války.“ (Není žádné propojení SpaceX či Starlinku s propagandou či státními hybridními operacemi).
Tvrzení, že „AI poháněná hybridní válka je hrozba nového typu“. (AI může být použitá v dezinformačních kampaních, ale poptávka, regulace a debata jsou aktivní; tvrzení bez zdrojů).
Z uvedených 30ti příkladů lze kategorizovat na:
Neověřená obvinění (např. mafie, agentury, krádeže dat)
Hyperbolické přirovnání bez opory (např. tanky, ovládání myslí)
Zjednodušené polárizující výroky („naivní demokraté“, „posluhové mafie“)
Odstupy a dezinformace (umožňující narativ „my vs. oni“)
Alvarová tedy chce upozorňovat na oprávněná rizika, ale její stylistika přechází opakovaně do těžké generalizace, neověřených tvrzení a emotivní argumentace – což je přesně ten typ jazyka, jehož použití kritizuje. Díky dlouhodobým výstupům moderátora by pak i podcastu obecně více slušel název "Shallow Talks dezinfluencera Petra Ludwiga". Tato epizoda také připomínala "sebe-utvrzování" se členů končícího ideologického kultu či sekty tmářů, kteří se nechtějí probudit do reality, že byli a jsou nejen na nesprávné straně dějin lidstva, západní civilizace, ale i ideologie "liberálního progresivismu".
Čtěte na podobné téma:
Komodifikátoři anti-dezinformací: Když boj proti lžím otevírá dveře k moci a zisku