O stranickém přeběhlictví

Demokracie jinde

U nás je tento jev kritizovaný, ale například v anglosaských parlamentech je na změnu stranického dresu poslance pohlíženo s tolerancí, jako kdyby šlo o normální součást politiky.


Normální by to být samozřejmě nemělo, ale vzhledem k tomu, že mandát zvoleného zákonodárce je tam „více osobní a méně partajní“, nedělá se z toho skandál a nevyvolává to hysterii. Přeběhlíci nemusí, obrazně řečeno, chodit jako myš mezi kočkami.

Nejnovější příklad máme z Kanady. Ve volbách konaných 28. dubna letošního roku zvítězili liberálové, ačkoli výzkumy dlouhodobě ukazovaly, že triumf bude patřit konzervativcům. Skutečnost byla jiná. Liberálové zvolili do svého čela zhruba šest týdnů před volbami Marka Carneyho, bývalého šéfa Bank of Canada a Bank of England, a ten silou své osobnosti do jisté míry zastínil předsedu konzervativců Pierra Poilievra. Výsledek: liberálové obdrželi ve volbách 169 mandátů a konzervativci 144. Další strany: Quebecký blok 22, levicová Nová demokratická strana sedm a Strana zelených jeden mandát.

K tomu je zapotřebí vědět, že kanadská Dolní sněmovna čítá 343 zákonodárců, z čehož plyne, že minimální nadpoloviční většina je 172 poslanců. Na tu ovšem Carney nedosáhl a byl nucen sestavit jednobarevný menšinový kabinet (což je za dané situace a v tamním systému obvyklé). To pro něj ale znamená vyjednat si pro klíčová hlasování v dolní komoře podporu menších stran, což také není nic neobvyklého.

Zdá se ale, že v uplynulých dnech a týdnech se politická štěstěna obrátila k liberálům svojí vstřícnou tváří (a odvrácenou stranou ke konzervativcům). Liberály dělí od kýžené mety tři mandáty, aby disponovali nadpoloviční většinou. Dva už mají, neboť na scénu vstoupili přeběhlíci. Nejprve na začátku listopadu zběhl od konzervativců k liberálům Chris d’Entremont, poslanec zvolený v Novém Skotsku. Jako důvod uvedl nesouhlas s tím, jak Poilievre Konzervativní stranu vede. A 11. prosince ho následoval ontarijský konzervativec Michael Ma. Také on posílil liberální frakci, kterou od získání většiny dělí pouhý jeden mandát. Své rozhodnutí odůvodnil slovy: „Teď je čas na jednotu a rozhodné kroky pro budoucnost Kanady. V tomto duchu jsem došel k závěru, že premiér Mark Carney nabízí stabilní a praktický přístup, který potřebujeme k naplnění priorit, o nichž každý den slýchám při svých návštěvách ve svém volebním obvodu v Markham-Unionville.“

Fráze, nebo upřímné vyznání? K tomu se vyjádřil konzervativní poslanec Todd Doherty. Na síti X zveřejnil fotografii, na níž Michael Ma s úsměvem pózuje s dalšími členy poslaneckého klubu, včetně předsedy strany, na vánočním večírku konzervativců. Ten se konal večer před tím, než partaj opustil a stal se liberálem. Ti ho samozřejmě přivítali s aplausem. Vánoční večírek liberálů se konal v den zázračné politické proměny Michaela Ma. Premiér Carney na párty řekl: „Někteří z vás, a já se před vámi skláním, jste liberály celý život. Jiní se možná k naší straně připojili právě teď, doslova právě teď.“ A přivedl poslance Ma na pódium. Ten se dočkal ovací ve stoje. Aby ne, má pro liberály cenu zlata. Ještě jeden takový – a většina je doma.

Konzervativní lídr Pierre Poilievre to samozřejmě vidí jinak. Jako porušení volebních slibů. „Michael Ma byl zvolen konzervativními voliči z Markham-Unionville, aby bojoval proti inflačním výdajům liberálů, které zvyšují životní náklady v jeho komunitě. Dnes se rozhodl podpořit právě tu politiku, proti které měl svým zvolením bojovat,“ soudí Poilievre a dodává: „Nejvíc zklamal lidi, kteří ho zvolili proto, aby bojoval za cenově dostupnou budoucnost. Jim se bude muset zodpovídat.“

Nové rozložení sil ve federální Dolní sněmovně Straně zelených s jejím jediným křeslem znamená, že se může stát jazýčkem na vahách. Její šéfka a poslankyně Elizabeth Mayová by mohla pomoci při prosazování vládní legislativy v dolní komoře, nicméně sama už vyjádřila pochybnosti o tom, že bude vládu podporovat. Její hlas tedy Carney jistý nemá.

Ať ta či onak, jisté je jedno. Jako kdysi u nás, tak i v Kanadě mohou přeběhlíci zásadně zamíchat politickými kartami. Nemusí se nám to líbit, ale taková už politika prostě je. V každém případě je nastalá situace i výzvou pro Pierra Poilievra k vážnému zamyšlení, jestli není v Konzervativní straně Kanady něco špatně.

Volně podle serveru CBC News, odkaz:

https://www.cbc.ca/news/politics/mp-crosses-floor-to-liberals-9.7012767

  • Sdílet: