Izrael: Uděleny armádní tresty za selhání ze 7. října
Dozvuky teroru
Na pozadí vnitroizraelského sporu o to, zda události týkajících se masakru ze 7. října 2023 má vyšetřovat vládní nebo státní komise (rozdíl viz níže), proběhlo souběžné šetření v armádě (IDF).
Než budeme pokračovat, musíme si ozřejmit rozdíl mezi oběma druhy šetření.
Státní vyšetřovací komise je de facto kvazi soudní orgán. Má rozsáhlé pravomoce, může vyslýchat svědky včetně členů vlády, požadovat předání relevantních dokumentů apod. Třebaže je ustavena rozhodnutím kabinetu, stojí v jejím čele soudce Nejvyššího soudu (NS); její členy jmenuje nezávisle na vládním establishmentu předseda NS. Je obecně považována za důvěryhodný, objektivní a nezávislý orgán, neboť je oddělena od přímého vlivu vlády. Vládní vyšetřovací komise je rovněž zřízená kabinetem a ten také jmenuje její členy. Lze říci, že z podstaty věci nemůže mít stejnou úroveň právní nezávislosti jako komise státní, protože je více „politická“ - ve smyslu výše naznačeného většího provázání s vládním establishmentem. Podle průzkumů veřejného mínění většina Izraelců preferuje státní komisi, v první řadě kvůli tomu, že je pro ně garantem nezávislosti. Protože ale vláda není ze zákona povinna souhlasit se zřízením státní komise, aktuálně se situace jeví tak, že bude zřízena vládní komise. Ke změně by kabinet spíše než rozhodnutí Nejvyššího soudu (s poukazem na naprosto výjimečné a vzácné okolnosti, což teoreticky kauza 7. října je) mohl přimět masivní tlak veřejnosti. Něco takového je ale zatím v rovině spekulací.
Armádní vyšetřování
První šetření, celkem jich bylo dvacet pět, inicioval ještě předchozí náčelník generálního štábu IDF, generálporučík Herci Halevi, který zastával tento post v době říjnových událostí roku 2023. Letos pátého března ho vystřídal generálporučík Ejal Zamir. Mezi jeho první počiny patřilo zřízení komise, která by oněch 25 šetření podrobně analyzovala. V jejím čele stanul někdejší vysoký velitel IDF, generálmajor v záloze Sami Turgeman. Jeho tým pracoval od letošního března do srpna. Definoval armádní a zpravodajská selhání, částečně i absenci konkrétních opatření, a shledal, že pět z oněch 25 šetření je nedostatečných a musí být vypracována znovu. Kromě toho Turgemanova komise doporučila generálu Zamirovi personální opatření, k nimž přistoupil v těchto dnech. Bylo to bezesporu nejkyselejší jablko, do kterého musel během své kariéry kousnout. Jako vždy, když nadřízený musí trestat někoho, o kom ví, že se po většinu doby služby v IDF choval profesionálně a příkladně plnil své povinnosti, leč v kritické chvíli jako velitel určitým způsobem selhal.
Vysvětlení náčelníka generálního štábu
Ve vyjádření zveřejněném na videu 23. listopadu generál Zamir přiznal, že potrestat vysoké důstojníky nebylo nikterak snadné, ale bylo to nezbytné v zájmu zachování důvěryhodnosti IDF. Uvedl, že armáda se zavázala „k důkladnému, profesionálnímu a podrobnému vyšetření všeho, co se toho hrozného dne stalo“ a na základě tohoto závazku podnikl řadu kroků, aby se celá záležitost posunula vpřed, včetně zřízení nezávislého revizního týmu se zadáním prověřit (předchozí) vyšetřování a jejich kvalitu. Pak řekl zcela bez servítků: „Mé závěry jasně ukazují na to, že Izraelské síly obrany 7. října selhaly v plnění své klíčové mise – chránit občany Izraele.“ Podle něj jde o závažná, naprosto zřetelná a systémová selhání týkající se rozhodnutí a jednání před událostí i v jejím průběhu. Poučení jsou mnohá a zásadní a musí armádě posloužit jako kompas pro budoucnost. „Proto jsem se rozhodl,“ pokračoval, „učinit s plnou vážností osobní rozhodnutí týkající se některých důstojníků, kteří sloužili 7. října 2023.“ Zdůraznil, že jde o záležitost mimořádně nesnadnou, protože sankce dopadají na příslušníky armády, kterých si váží a kteří zasvětili své životy bezpečnosti státu; jde o vojáky s nimiž sloužil desítky let. „Současně musím stanovit jasnou hranici velitelské odpovědnosti. Není to něco, co si můžeme vybrat; je to odpovědnost, kterou neseme, protože jsme armádní velitelé.“ Vysvětlil: „Pakliže nebudeme odpovědnost jasně definovat, důvěra v systém se rozpadne; tato důvěra je základem naší schopnosti bojovat, vyhrávat a chránit Izrael.“
Potrestaní
Generálmajor v záloze Oded Basjuk – v kritické době (myšleno v období kolem 7. října 2023) sloužil jako šéf Operačního ředitelství IDF. V této pozici skončil loni v létě, nyní byl odvolán z aktivních záloh. (Jde disciplinární trest znamenající ztrátu důvěry.) Generálmajor Šlomi Binder – aktuálně šéf vojenské zpravodajské služby Aman vedl v kritické době oddělení v Operačním ředitelství. Je potrestán velitelskou důtkou, ale ve funkci zůstane; z IDF odejde až po skončení svého funkčního období. Generálmajor v záloze Aharon Haliva – v kritické době šéf Amanu, odvolán z aktivních záloh. Generálmajor v záloze Jaron Finkelman – v kritické době šéf Jižního velitelství IDF. Po agresi Hamásu rezignoval, ale z funkce byl uvolněn až letos v březnu. Také on byl vyřazen z aktivních záloh.
Z aktivních záloh jsou dále vyřazeni: podplukovník A., bývalý důstojník zpravodajské služby Divize Gaza, brigádní generál G., bývalý velitel operační brigády Vojenské zpravodajské služby, a Jossi Šarel, bývalý velitel elitní zpravodajské Jednotky 8200, která se zabývá elektronickou rozvědkou (SIGINT), dešifrováním a kybernetickými a hi-tec operacemi, plukovník v záloze Ariel Lubovski, bývalý šéf Vojenského zpravodajství Jižního velitelství, a plukovník v záloze Haim Cohen, bývalý velitel Severní brigády Divize Gaza
A konečně generál Zamir udělil velitelskou důtku generálmajoru Tomeru Barovi, veliteli Izraelských vzdušných sil, a generálmajoru* Davidu Saar Salamovi veliteli Izraelského námořnictva.
* V Izraeli je jednotný systém hodností pro všechny druhy IDF, tedy pro pozemní armádu, letectvo i námořnictvo. Ve standardní terminologii vojenského námořnictva odpovídá uvedená hodnost viceadmirálovi.
Za zmínku stojí, že ministr obrany Israel Kac rozhodl o odložení povýšení tří důstojníků, a to do té doby, než se prověří jejich činnost během agrese Hamásu 7. října 2023. Na základě výsledků Turgemanovy komise došel generál Zamir k názoru, že povýšení těchto důstojníků nic nebrání. Jde o brigádního generála Eliada Moatiho, bývalého velitele Sboru pohraniční ochrany (do funkce nastoupil týden před 7. říjnem 2023), brigádního generála Manora Janaje, náčelníka štábu Jižního velitelství, a plukovníka Efraima Avniho, někdejšího náčelníka Operačního oddělení Jižního velitelství IDF.
Izraelská armáda v čele s nynějším nejvyšším velitelem generálem Zamirem se tedy k vlastnímu selhání postavila čelem. Nyní je na vládnoucí politické elitě, aby udělala totéž. Jak se ale ukazuje, zejména v debatách kolem typu vyšetřovací komise, tak přímočaré jako v IDF to nebude.
AKTUALIZACE
V pondělí 24. listopadu bylo oznámeno, že do výše uvedeného procesu vstoupil ministr obrany Israel Kac (o němž je známo, že nemá s generálem Zamirem ideální vztahy, zejména pokud jde o jmnování vysokých důstojníků do vyšších pozic). Ministr rozhodl, že pozastavuje veškerá povyšování vysokých důstojníků, a to do doby, než interní kontrolor ministerstva obrany, brigádní generál v záloze Jair Volansky, nepředloží závěry z úkolu, kterým ho ministr pověřil. Ač to může znit neuvěřitelně, generál Volansky má důkladně přezkoumat zprávu Turgemanovy komise (na jejímž základě Zamir konal) a rámci tohoto úkolu kromě jiného připravit doporučení pro jednotná kritéria týkající se vyvozování osobní odpovědnosti jednotlivých vysokých velitelů, čímž reagoval na Zamirovo „osobní rozhodnutí“ vycházející z Turgemanovy zprávy, pokud jde o postihy generálů a vysokých důstojníků. Kontrolor Volansky má svá doporučení předložit do třiceti dnů, „abych mohl rychle zformulovat své stanovisko k vyšším jmenováním v IDF, která spadají do mé pravomoci**, se zohledněním událostí 7. října“, jak ministr Kac doslova uvedl. Dodal, že na jeho zásadě, podle níž vysoce postavení důstojníci, kteří sloužili 7. října ve sboru Jižního velitelství, nebudou povyšováni se nic nezměnilo.
** Pokud jde o to, kdo má jakou pravomoc v záležitosti povyšování a jmenování vyšších velitelů IDF, tak odborný výběr je v kompetenci náčelníka generálního štábu. Jeho rozhodnutí ale podléhá schválení ministra obrany. Pokud dojde k rozporům, proces se zastaví, protože bez souhlasu ministra v něm nelze pokračovat. Spory tohoto druhu se pak řeší politickým vyjednáváním a v krajním případě mohou skončit u Nejvyššího soudu. Souhrnně řečeno, k povýšení či jmenování do vyšších funkcí v IDF je nutná shoda náčelníka generálního štábu a ministra obrany; bez souhlasu obou nelze jmenování provést.
●