Chyby v designu

Přečetl jsem si informaci dle mého gusta. Neil deGrasse Tyson, známý americký astrofyzik a popularizátor vědy, upozorňuje na „nedokonalý design“ lidského těla.

Začíná to nenápadně: recurrentní laryngeální nerv, který se vine z mozku k hrtanu oklikou kolem aorty. Anatomický „omyl“, důkaz evoluční historie, nikoli inteligentního návrhu.

Pak přichází další podivnost – křížení jícnu a průdušnice. Banální polknutí se může změnit v hazardní hru o život. Vadné konstrukční řešení v přímém přenosu.

A stupňuje se to: porodní kanál u žen. Pánevní anatomie je kompromisem mezi vzpřímenou chůzí a porodem. Výsledkem je, že lidský porod je mnohem rizikovější a bolestivější než u většiny savců.

Následují drobné, ale otravné relikty: slepé střevo, které se rádo zanítí; zuby moudrosti, které se zaklínují a vyžadují chirurgické zásahy. Evoluce tu zanechala své stopy jako nešikovný řemeslník.

A pak už přichází systémové chyby: křížení močové a reprodukční soustavy, které u mužů vede k častým problémům s močením. Oční sítnice zapojená „obráceně“, vytvářející slepou skvrnu, kterou hlavonožci elegantně nemají.

Gradace je dokončena: od drobných omylů přes bolestivé kompromisy až po strukturální vady.

A právě tady se mi vybaví vystoupení Fialova kabinetu. Něco muselo být špatně. Tohle nemohlo být výsledkem inteligentního plánu. Vím, že existují teorie o skrytém režisérovi, ale podívejme se jen na personální výběr – to nemohl být záměr, to je evoluční kiks. Obdoba rekurentního nervu, křížení jícnu a průdušnice, slepého střeva či křížení močové a reprodukční soustavy. Jinak se to přece nedá vysvětlit.