Stres a jeho vliv na člověka pohledem psychologa

Stres. Slovo, které dnes slyšíme téměř denně. V práci, doma, ve zprávách, mezi přáteli. Je jako neviditelný společník moderního života. Někdy nás popohání kupředu, jindy nás tíží jako kámen na hrudi. Ale co to vlastně stres je ? Jak působí na naše tělo, mysl a chování ? A proč se zdá, že ho v dnešní době zažíváme víc než kdy dřív ?

Stres není jen momentální podráždění nebo nervozita před důležitým rozhodnutím. Je to komplexní reakce našeho organismu na vnější i vnitřní podněty, které vnímáme jako ohrožující nebo náročné. Může být krátkodobý. Jako když se nám rozbuší srdce před veřejným vystoupením. Ale může být i dlouhodobý, tichý a vytrvalý, jako kapka, která pomalu, ale jistě hloubí kámen. A právě ten chronický stres je tím, co může mít zásadní dopad na naše zdraví, vztahy i celkovou kvalitu života.

„Stres patří k životu stejně jako vzduch a dýchání. Existuje jediný způsob, jak se stresu vyhnout. Zemřít ...“ Hans Selye

Stres může působit na negativní změnu organizmus člověka buď přímo, nebo nepřímo. Přímým účinkem stresu na se obvykle rozumí jeho vliv na imunitní, endokrinní nebo nervový systém. Nepřímým vlivem stresu na zdravotní stav se rozumí vliv stresu na chování člověka, na změny jeho životního stylu a způsobu života. Podle dostupných informací chronický stres může ovlivnit nejen naši psychiku, ale i imunitní systém. Jak ukazuje studie Kristiny Sarisové z Univerzity Karlovy, stresové hormony jako kortizol mají přímý vliv na fungování orgánových soustav.

Výsledky výzkumů ukazují, že stres vede velmi často také ke zrodu různých fází depresí. Bylo to zjištěno především u lidí chronicky nemocných, ale také u lidí zdravých, kteří se o tyto starají. Celá řada studií naznačuje, že míra deprese je podstatně vyšší u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními, pacientů s Alzheimerovým onemocněním, pacientů trpících rakovinou a pod. Je to tedy u onemocnění, která jsou pro lidi výrazným stresorem. U zdravých lidí se výskyt deprese, která vzniká na základě působení stresu, projevuje u lidí, kteří podléhají přehnané sebekritice, existence či neexistence sociální opory, pocitům beznaděje, bezmocnosti a různým negativním představám.

Když se zjišťovalo, jaký vliv mají na člověka různé životní situace, došlo se k závěrům, že do určitého napětí nás dostávají nejen negativní události jako jsou smrt blízkého člověka, naše vlastní onemocnění, rozvod, ale i situace výrazně kladné. svatba, narození dítěte, oslavy narozením. To znamená, že i tyto kladné situace mohou do jisté míry vyvolat stres u člověka. Podle výzkumu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity lze stres dokonce matematicky vyjádřit. Vědci vytvořili rovnici, která pomocí biologických parametrů určuje, kdy stres začíná ohrožovat naše zdraví. To potvrzuje, že stres není jen pocit. Má měřitelné fyziologické dopady.

Pokud je působení stresu nepřetržité a silné, po čase zjistíme, že nás připravuje o energii, o životní elán a zdraví. V životě se nemůžeme vyhnout událostem, které vyvolávají stres, ale je důležité, abychom se naučili kontrolovat své reakce na tyto podněty a aktivně začali pracovat na odstranění svalové nerovnováhy a naučili se relaxovat, a tím předešli zdravotním problémům nebo je zmírnili. Toto můžeme uskutečnit jen v případě, že umíme stres zvládat. Z angličtiny je ke zvládání přiřazen pojem „coping“, který znamená umět si poradit a vyrovnat se s mimořádně těžkou, téměř nezvladatelnou situací, stačit na neobvykle těžký úkol. Jinak řečeno znamená s někým bojovat, doslova „bít se“, snažit se ho přemoci, tak se s ním počítat, zvládnout ho, zkrotit a podrobit vlastní vůli.

Při úspěšném a hlavně účinném překonávání stresu je důležité fyzické a psychické zdraví. Pokud je člověk v dobré psychické i fyzické kondici reaguje ve stresových situacích méně extrémně, dokáže se lépe ovládat, pružněji reaguje na problémy. Aby byl schopen takto reagovat při stresu, je důležité, aby člověk vykonával pohybovou aktivitu, jako je např. stres. sport, který je také „odbourávačem“ stresu a hlavně způsob relaxace. Neméně významným je i dodržování správné životosprávy, tedy dostatek čerstvé zeleniny, ovoce, ale také dostatek času na jeho konzumaci a dopřeje si dostatek vydatného spánku

„Pamatujte, že většina vašeho stresu pochází ze způsobu, jakým reagujete, ne od způsobu života. Přizpůsobte svůj postoj a všechen tento mimořádný stres zmizí ...“ Ralph Smart

Stres je neoddělitelnou součástí lidského života. Není to jen negativní síla, která nás vyčerpává. Může být i signálem, že něco v našem životě potřebuje pozornost, změnu nebo péči. Krátkodobý stres nás dokáže aktivovat, motivovat a připravit na výkon. Ale pokud se stane naším každodenním společníkem, může pomalu narušovat naši rovnováhu, zdraví i vztahy.

V tomto článku jsme si ukázali, že stres není jen „v hlavě“. Má konkrétní fyziologické dopady, ovlivňuje naši psychiku, chování i schopnost zvládat běžné životní situace. Výzkumy potvrzují, že dlouhodobý stres může vést k vyčerpání, úzkostem, poruchám spánku, oslabení imunity a dalším zdravotním komplikacím. Ale zároveň existují způsoby, jak s ním pracovat. Od drobných každodenních návyků až po hlubší změny v životním stylu a myšlení.

Nejde o to stres zcela odstranit. Jde o to naučit se ho rozpoznat, pochopit a zvládat. Každý z nás má jinou citlivost, jiné spouštěče i jiné strategie. Důležité je najít ty, které fungují právě pro nás. A nebát se požádat o pomoc, když ji potřebujeme. Pokud jste se v některých popsaných situacích poznali, berte to jako příležitost. Možná je čas zpomalit, nadechnout se, přehodnotit priority. Stres nemusí být konečná. Může být začátkem změny. Protože péče o duševní zdraví není luxus. Je to základní podmínka kvalitního života :-) Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografia:

• Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483

• Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102