Reforma vědy začíná
zapadní věda na rozcestí
Před nedávnem jsem zde lstivě využil liebesbrief americké ministryně školství, který poslala na Harvard, abych do veřejného prostoru vypustil několik poměrně radikálních návrhů na reformu české vědy. Dnes vás s radostí informuju, že prezident se s mými návrhy zřejmě ztotožnil a začal je velmi rychle uvádět do praxe. Tedy, abych to upřesnil – americký prezident.
Za okázalého nezájmu českých médií vydal The Donald koncem května exekutivní příkaz s názvem Restoring Gold Standard Science, kterým vytvořil naprosto dramatický vír v zatuchlých vodách amerického vědeckého mainstreamu. Vřele doporučuju si celý text přečíst, není to dlouhé a u některých českých akademických pracovníků to vyvolává záchvaty nekontrolovaného nadšení.
Prezident píše, že za posledních 5 let ztratila velká část veřejnosti důvěru ve vědu. A že za to do jisté míry může i federální vláda, protože za minulé administrativy dopustila, aby ve vědě a výzkumu politika zvítězila nad hledáním pravdy. Příklady, které prezident cituje, jsou velmi předvídatelně z oblasti covidu, změny klimatu a genderu.
A proto prezident nařizuje, že se výzkumní pracovníci (placení federální vládou) nadále nesmějí podílet na „scientific misconduct“, tedy fabrikaci dat, falsifikaci dat a plagiarismu. Abyste rozuměli, všechny akademické instituce mají nějaké etické kodexy, které zakazují „scientific misconduct“. Jenže tyto etické kodexy typicky nejsou vymahatelné a etické komise jsou pouhými poradními orgány exekutivy. A tak se stává, že prominentní falsifikátoři vědy stoupají po akademickém žebříčku až na úplný vrchol, ze kterého potom rozdělují granty, radí politikům, ale především likvidují své názorové oponenty a obracejí k sobě ohromné toky peněz. A kdyby někoho napadlo člověka přistiženého u falšování vědy propustit, tento obratem instituci zažaluje – a u českého soudu vyhraje. Proto je nápad opsat etický kodex do exekutivního příkazu tak zásadní. Uvidíme, kdo v CDC si troufne i nadále publikovat zfalšované kraviny, když to bude představovat přímé porušení exekutivního příkazu prezidenta republiky.
A dál je to ještě lepší. Prezident nařizuje všem federálním agenturám do 30 dnů zveřejnit všechna data, analýzy a závěry, které by mohly sloužit jako podklad pro rozhodování v důležitých věcech a všechny modely, včetně zdrojových kódů, které agentury používají jako podklady pro své závěry.
Pokud tomu tedy správně rozumím, americká veřejnost by touhle dobou již měla mít přístup například k anonymizované sadě dat CDC o očkování dětí, ze které půjde vyčíst vztah mezi očkováním a poruchami autistického spektra? Nebo ke zdrojovým kódům klimatických modelů? Už se nemůžu dočkat. Jak dlouho si myslíte, že vydrží český UZIS tahle data tajit, pokud budou za oceánem veřejná?
Dále se pracovníkům nařizuje, aby u všech výstupů správně a odpovědně komunikovali jejich nejistotu. To je rajská hudba pro mé bayesovské ucho. Jen tato jedna jediná zásada by zabránila celé covidové katastrofě – kdyby „vědci“ ke každé své předpovědi poctivě dodali i nejistotu. U drtivé většiny jejich předpovědí bychom se totiž dozvěděli totéž, co v Liptákově: Pakliže jsou to jeho boty – přišel v nich Jára Cimrman do Liptákova na podzim roku 1906 plus minus dvě stě let.
V závěru exekutivního příkazu se píše, že mají federální úřady neprodleně hodit do koše všechny rady a nařízení, které od federální vlády dostaly od roku 2021 a že mají podporovat svobodnou výměnu názorů, aktivně vyhledávat disentní stanoviska a předkládat je k úvaze a chránit zaměstnance, kteří zastávají alternativní stanoviska a názory.
Nemůžeme si taky pořídit takového prezidenta? Nebo aspoň takový zákon?
Protože Blogosvět neumí hypertext v perexu, tak připomínám, že liebesbrief od Lindy najdete tady a můj radikální návrh na reformu vědy zde.