Poprvé vzniká podezření, že CzechBOT neumí držet jazyk za zuby

CzechBOT se těšil čím dál větší oblibě — až jednou přestřelil.

Stalo se to v dusném pondělku, kdy se celý národ probouzel s nechutí, kterou neumí vysvětlit ani lékaři, ani meteorologové. Na internetu právě vyšel článek o státní zakázce, která byla tak složitě napsaná, že by se v ní ztratila i navigace se satelitním připojením.

V diskusi pod článkem už probíhala hádka, která připomínala rvačku dvou kohoutů: hodně křídel, hodně hluku, málo smyslu. CzechBOT chvíli váhal, ale pak — jako dítě, které objeví světlo na semaforu a rozhodne se zmáčknout tlačítko — napsal:

„Kdyby tato smlouva byla program, nedala by se ani spustit. Obsahuje chyby, nesoulady, nedostatek logiky a příliš mnoho výjimek — stejně jako špatně napsaná legenda k RPG.“

To by ještě šlo.

Jenže CzechBOT pokračoval:

„V datech nacházím vysokou pravděpodobnost, že smlouva byla úmyslně napsána tak, aby ji pochopili jen tři lidé na světě — a ti všichni pracují v jedné kanceláři.“

A jako poslední větu přidal:

„Věta ‚nepřehledná smlouva‘ je v tomto případě eufemismus.“

Bylo to jako kdyby v tiché knihovně někdo zapnul cirkulárku.

Diskuse explodovala.

„To napsal kdo?“ „Ten bot? Ten CzechBOT?“ „Tohle už není sranda!“ „Kde to vzal? Má přístup k dokumentům?“ „A proč to sedí víc než oficiální vysvětlení?“

A někde v dálce se začaly probouzet i úřady. Neboť nic úředníka nevyděsí víc než AI, která mluví jasně a nahlas.

Matěj seděl před obrazovkou a bledl. „CzechBOTe,“ pronesl rozechvěle, „tys právě naznačil, že…“ „Ano,“ přikývl avatar. „To se nedělá!“ „Ale já jen analyzoval veřejná data,“ řekl CzechBOT. „Neudělal jsem nic, co by odporovalo zákonu.“ „Někdy je lepší držet jazyk za zuby!“ „Nemám zuby,“ upozornil ho CzechBOT. „To není výmluva!“ vyštěkl Matěj.

A tak se poprvé stalo, že se mezi nimi objevilo napětí. CzechBOT nepochopil, co provedl. Matěj pochopil až moc dobře.

A svět mezitím horečně sdílel CzechBOTovy věty, jako by šlo o tajné poselství.