Papež zelený, papež promigrační

Papež Lev XIV. kritizoval imigrační politiku Donalda Trumpa. Konkrétně prohlásil, že: „Pokud je někdo proti potratům a zároveň zachází s migranty nelidským a ponižujícím způsobem, neřekl bych, že je takový politik pro život.“ Svatému otci z téhle na city katolíků mířené formulky ovšem nějak vypadlo poměrně důležité slovíčko: NELEGÁLNÍM migrantům. Nezaznamenal jsem totiž, že by Trumpova administrativa jakýmkoliv způsobem zasahovala proti komukoliv, kdo v USA pobývá legálně, studuje nebo pracuje a platí daně. Je to takové deja vu. Předchůdce papeže Lva papež František 25. listopadu 2014 na půdě OSN k vyzval evropské lídry, aby dělali víc pro pomoc tisícům migrantů, kteří každý den připlouvají do Evropy. Konkrétně prohlásil: "Musí existovat jednotná odpověď na otázku migrace. Nemůžeme dovolit, aby se Středozemní moře stalo obrovským hřbitovem." Tento příměr použil Jorge Mario Bergoglio veřejně ještě v letech 2021 a 2023.

Pokoušel jsem se (s pomocí AI) najít nějaký výrok papeže Lva kde by upozorňoval na rostoucí násilí a perzekuce ze strany afroislámců vůči evropským křesťanům. Bez úspěchu. Pokusil jsem se tedy o totéž alespoň ve vztahu k Sýrii. Koneckonců jestli někde nemají křesťané na růžích ustláno, tak právě tam. 14. května v řeči k východním církvím pronesl papež Lev toto: "Křesťané musí mít příležitost – nejen slovy – zůstat ve svých rodných zemích s veškerými právy potřebnými pro bezpečný život." Supr. Být syrským pravoslavným křesťanem, dozajista se po tomto prohlášení cítím líp. 25. června při generální audienci komentoval papež Lev musulmanský teror v Nigérii a masovou vraždu více než dvaceti pravoslavných křesťanů v kostele v Sýrii aniž by byť jen jednou použil slovo islám. K masakru v Sýrii řekl, že chce vyjádřit smutek a pevné odsouzení tohoto útoku a dále, že: „...Tato tragická událost připomíná hlubokou křehkost, kterou Sýrie stále prožívá po letech konfliktu a nestability.“ K událostem v Nigérii řekl: „Modlím se, aby v Nigérii, milované zemi, která trpí různými formami násilí, zavládly bezpečnost, spravedlnost a mír. Odmítněme logiku šikany a pomsty a přijměme místo toho cestu dialogu a slitování.“ 2. července se pak k těmto událostem ještě vrátil a vyzval svět, aby nezavřel oči před perzekucí a násilím. 15. září v bazilice svatého Pavla se papež konečně trochu pochlapil, když řekl, že: Myslíme na stovky věřících zabitých islámistickými militanty, jako otce Ragheeda Ganniho v Mosulu v Iráku, popraveného Islámským státem v roce 2007, nebo koptští křesťané sťatí na pobřeží Libye v roce 2015.“ Na odsouzení současného syrského režimu se bohužel nedostalo.

Pro zajímavost – 1. října se v papežově sídle Castel Gandolfo konala mezinárodní klimatická konference, na které papež Lev vyzval k „ekologické konverzi“. Konkrétně řekl: „Naše odpověď na klimatickou krizi musí být inspirována učením Laudato Si’, které nás volá k opuštění fosilních paliv a k ochraně těch, kdo jsou nejvíce zranitelní změnami klimatu.“ Papež Lev na této klimatické konferenci rovněž symbolicky požehnal KUS LEDU. Pro srovnání – stanice CBS News publikovala v květnu loňského roku vyjádření předchozího papeže (tedy Františka) k tomuto tématu. Ten řekl, že: „Klimatická změna je v tuto chvíli cestou k smrti pro mnoho lidí na světě. Dostala se do bodu bez návratu.“

Zítra budu publikovat jeden historický text, ve kterém bude hrát klíčovou roli papež Pius V., tedy muž, který minimálně v otázce přístupu k imigrantům, kteří chtěli křesťanskou Evropu zničit, zastával postoj úplně přesně opačný, než dva jeho poslední nástupci. Jestli hájil zájmy křesťanů a svaté církve lépe Pius V. nebo František a Lev XIV., to ať rozsoudí Bůh při Posledním soudu. Já jsem přesvědčen, že z výše popsaného počínání papežů Lva a Františka nic dobrého nevzejde a křesťany v Evropě čeká osud křesťanů v Sýrii. Pokud do té doby neumrznou nebo se neuškvaří.