Pálení Koránu v Anglii

Wakefield (2023)

V únoru 2023 byli v anglickém Wakefieldu dočasně vyloučeni ze školy čtyři středoškoláci, kteří byli obviněni z poškozování Koránu v prostorách školy. Původní zvěsti o pálení se nepotvrdili. Korán byl jen mírně natržen a ušmudlán. Neprokázalo se ani obvinění, že žáci do Koránu kopali.

Policie případ odložila s tím, že nedošlo k trestnému činu, ale zároveň jej formálně zaznamenala jako nechvalně proslulý nezločinný nenávistný incident (NCHI, non-crime hate incident).

Událost vyvolala velké pobouření, především kvůli z počátku velmi zveličeným zprávám. Žáci dokonce čelili výhrůžkám smrtí. To vyprovokovalo dánského aktivistu Rasmuse Paludana, který už v té době byl proslulý kritikou islámu a opakovanými pokusy o veřejné pálení Koránu. Paludan oznámil, že na podporu vyloučených žáků Korán osobně veřejně spálí i v anglickému Wakefieldu. Britské úřady vyřešili nepříjemný problém v předstihu. Paludanovi prostě odepřely vstup do země.

Martin Frost (2025)

V pátek 31. ledna 2025 oznámil Martin Frost na 𝕏 svůj úmysl spálit následujícího dne Korán v centru Manchesteru na protest proti vraždě Salwana Momiky, jiného paliče Koránu, ke které došlo o dva dny dříve ve Stockholmu během živého vysílání na TikToku.

Jak slíbil, tak udělal. Dalšího dne, vybaven izraelskou vlajkou, spálil Korán u památníku The Glade of Ligh, který připomíná oběti islamistického teroristického útoku v Manchester Areně z roku 2017. Tedy přesněji řečeno, nespálil celý Korán. Vytrhával z něj stránky, které podle Frosta podporují pedofilii, a ty pálil. Zbytek Koránu nakonec odhodil do řeky.

V pálení se mu snažil zabránit náhodný svědek Fahad Iqbal. Z jeho podnětu byl Frost také vzápětí zadržen policií. Celý incident byl zaznamenán v celé řadě videí zveřejněných na internetu. Asi nejucelenější a nejprůkaznější je toto:

Martin Frost v té době vystupoval jen pseudonymně. Na X tehdy používal přezdívku Digital Vagrant. Přesto již 3. února policie provalila jeho osobní údaje, nejen jméno, ale i datum narození a přesné bydliště. Už 4. února proti tomuto nezákonnému pochybení policie, které Martina Frosta nepochybně ohrozilo, protestovala organizace Free Speech Union. Police se zmohla pouze na odpověď, že situaci bere vážně a že je připravena Frostovi v případě ohrožení poskytnout ochranu.

Frost byl zadržován až do 3. února do slyšení před magistrátní soudkyní Margaret McCormackovou. Sděleno mu bylo jediné obvinění z úmyslného obtěžování nebo vyvolávání strachu z rasových nebo náboženských důvodů (Crime and Disorder Act 1998, s. 31(1)(b)). Frost na místě uznal vinu a byl propuštěn pod podmínkou, že se až do vynesení rozsudku zdrží komentářů na sociálních sítích.

V úterý 29. dubna 2025 stanul Frost před soudem už jako bezdomovec. Z pochopitelných důvodů se totiž formálně zřekl trvalého bydliště. K plánovanému vynesení rozsudku nedošlo, protože Frost odvolal své uznání viny a požádal o projednání případu před porotou u trestního soudu (Crown Court). Soudce James Hulse mu vyhověl a navíc jej zbavil podmínky, která mu bránila psát na sociální sítě.

O jednání před trestním soudem, které bylo naplánováno na 30. května, není veřejně nic známo. Na sociálních sítích Martin Frost naznačil, že k soudu má dojít 5. listopadu 2025. O vývoji něco naznačuje i to, že se Frost začal hlásit ke členství ve Free Speech Union, která svým členům v takovýchto případech poskytuje právní pomoc.

Hamit Coskun (2025)

V pondělí 10. února 2025 oznámil na síti 𝕏 turecký občan Hamit Coskun, který v Anglii čeká na rozhodnutí o politickém azylu, že má v plánu 13. února před tureckým konzulátem v Londýně spálit Korán na protest proti islamizaci Turecka.

Během pokusu o pálení Koránu ve čtvrtek 13. února se na Coskuna okamžitě obořil britský občan a zaměstnanec tureckého konzulátu Moussa Kadri. Nejdříve Coskunovi jen vyhrožoval a urážel jej. Pak se na chvíli vzdálil, vrátil se s nožem a na Coskuna zaútočil. I z tohoto incidentu je na internetu mnoho videí, např. toto:

Poraněný Coskun byl po incidentu odvezen do nemocnice. Kadri byl na místě zadržen policií. V následujících dnech byli oba formálně obviněni z trestných činů.

Do incidentu se zapojil i poslíček firmy Deliveroo, který chválil útočníka a koupal do Coskuna povaleného na zemi. Přestože firma oznámila interní šetření a odhodlání spolupracovat s policií, není známo, že by to vedlo k nějakému výsledku. Poslíček, který zavčasu ujel, podle všeho nebyl ani identifikován, ani vyslechnut, natož obviněn.

Další osoby, které incident natáčely, komentovaly nebo jenom pozorovaly, byly policií vyslechnuty, ale nikdo už nebyl obviněn.

Rex -v- Moussa Kadri

Moussa Kadri byl 14. února policií obviněn z ublížení na zdraví (Criminal Justice Act 1988, s. 39) a nedovoleného držení zbraně s čepelí (Criminal Justice Act 1988, s. 139). Následujícího dne stanul před trestním soudem v Southwarku, kde uznal vinu u prvního obvinění (max. trest 6 měsíců odnětí svobody) a odmítl druhé obvinění (max. trest 4 léta odnětí svobody). Poté byl propuštěn na kauci.

Během léta Kadri uznal vinu i u druhého obvinění, čímž se vyhnul plnému přelíčení a možnému vyššímu trestu.

Soudce Adam Wallace Hiddleston vynesl rozsudek 23. září 2025. Kadri byl shledán vinným v obou bodech obžaloby. Za první obvinění dostal trest 6 týdnů odnětí svobody, 150 hodin veřejně prospěšných prací a bylo mu nařízeno podrobit se desetidennímu nápravnému kurzu. Za druhé obvinění dostal trest odnětí svobody na 20 týdnů. Oba tresty odnětí svobody byly podmíněně odloženy vzhledem k věku obviněného a jeho dosavadnímu bezúhonnému životu. Kadri musí také zaplatit náklady řízení ve výši 150 liber.

Soudcovy poznámky k rozsudky byly téhož dne zveřejněny.

Nečeká se, že by se Kadri odvolal. U obou obvinění nakonec uznal vinu a trest byl mírnější než bývá zvykem.

Rex -v- Hamit Coskun

Po ošetření v nemocnici byl Hamit Coskun zadržen policií a 14. února mu policie sdělila obvinění z obtěžování nebo vyvolávání strachu z rasových nebo náboženských důvodů (Crime and Disorder Act 1998, s. 31(1)(c)) a z prostého obtěžování nebo vyvolávání strachu (Public Order Act 1986, s. 5). Magistrátní soudce John McGarva propustil Coskuna na kauci během slyšení 15. února. Vyjádření k obvinění bylo odloženo až na další slyšení, protože soud si nejdříve chtěl vyžádat kamerové záznamy.

Od 17. do 18. února byl Coskun pod policejní ochranou, což mu umožnilo bezpečně změnit místo pobytu.

Na předběžném slyšení 28. května, kde už měl Coskun právní pomoc hned dvou organizací, Free Speech Union a National Secular Society, Coskun přiznal pálení Koránu, ale obě obvinění odmítl.

Po slyšení 2. června byl Coskun soudcem McGarvou uznán vinným v prvním bodě obžaloby a odsouzen k pokutě 240 liber a přirážce 96 liber. Druhé obvinění, které se s prvním vylučuje, bylo odročeno na neurčito.

Téhož dne byl zveřejněn rozsudek i soudcovy poznámky. Kritici soudci zazlívají, že v rozsudku shledal, že Coskunův čin byl způsobilý vzbudit pobouření. Dle mého neprávem. V tomto soudce pouze správně ověřil jeden nutný, ale sám o sobě nepostačující, znak trestného činu. Jakkoliv další argumentaci soudce musím odmítnout, je rozsudek vlastně Coskunovým taktickým vítězstvím. Nízký trest stanovil maximální laťku, kterou by odvolací soudy neměly překročit. Nezapomínejme ale, že pro Coskuna může mít i drobný trest závažný dopad na jeho azylové řízení.

Obě organizace, které Coskunovi poskytují právní pomoc, se rovným dílem podělili na zaplacení vyměřené pokuty i přirážky a pomohly se sepsáním odvolání k trestnímu soudu v Southworku.

V sobotu 7. června policie formálně varovala Coskuna před plánovaným pokusem o vraždu.

Přelíčení u trestního soudu v Southwarku začalo 9. října 2025. V pátek 10. října 2025 soudce Joel Bennathan, známý vstřícným přístupem ke svobodě slova, vyhověl Coskunovu odvolání a osvobodil jej.

Reakce zákonodárců

Už v listopadu 2024 labouristický poslanec Tahir Ali požadoval během parlamentní debaty po vládě, aby předložila nový zákon, který by přísněji kriminalizoval znesvěcování náboženských textů abrahámovských náboženství. Premiér Keir Starmer odpověděl jen obecnou frází o odhodlání vlády bojovat proti nenávisti.

Opačným směrem se v červnu 2025 vydal konzervativní poslanec Nick Timothy. Předložil návrh nového zákona, který by zamezil soudům interpretovat stávající zákony způsobem, který by omezoval právo kritizovat nebo i zesměšňovat náboženství. Zamezil by tedy i kriminalizaci Martina Frosta a Hamita Coskuna. Zákon je už ve druhém čtení a má výslovnou podporu dalších 11 konzervativních poslanců. Šance na přijetí v současném parlamentu jsou ale mizivé.