Padesát let od největší hanebnosti v OSN

Byla to urážka všech Židů a jejich přátel, kteří s nimi sdílejí jejich přesvědčení, že mají právo na návrat z diaspory do své pravlasti – Země izraelské. Sionismus není nic víc a nic méně než vědomí židovského národa o vlastním původu a poslání v zemi, která je s navždy spojena s jeho jménem. Je to nástroj, jehož prostřednictvím židovský národ usiluje o skutečné naplnění své identity.

Je příznačné, že OSN hlasovala o zmíněné rezoluci ve výroční den Křišťálové noci v nacistickém Německu (z 9. na 10. 11. 1938), který patří mezi temné začátky nejhrůznějšího období v dějinách lidstva.

Ačkoli rezoluce byla v roce 1991 odvolána, její duch v současném zvráceném světě žije dál. V podobě bezbřehé nenávisti vůči sionistickému hnutí, Státu Izrael, židovskému národu. Ideový zápas za přirozené a nezpochybnitelné právo židovského lidu mít vlastní respektovaný stát v bezpečných hranicích - které je stejné jako právo arabských národů na jejich vlastní státy; je jich víc než dvacet a jsou respektovány – proto není u konce. Nebojme se říci pravdu: nenávist vůči sionismu je formou antisemitismu. Odsoudí ji někdy OSN?

Přijetím rezoluce 3779 ztratila OSN hodně ze svého kreditu. Sotva se mohla víc zdiskreditovat. A tento trend bez přestání pokračuje.