Obhajoba Trumpova mírového plánu pro Gazu

Přání, ať to vyjde

Realistické východisko z neřešitelné situace přišlo ze strany, ze které bych to nejméně čekal: od Donalda Trumpa. Nemusí to vyjít, ale je to to nejlepší, s čím se v této šílené situaci dalo přijít.

Bohuslav Rudolf

matematický fyzik, později kryptolog, nyní důchodce

17. října v 16:54

Napište první komentář

Trumpův mírový plán je napadán ze všech možných stran a s nejrůznějšími argumenty. Nevím samozřejmě, kdo všechno se na jeho vytvoření podílel, ale už jednou jsem jeho hodnocení uzavřel větou, že "je skvělý" a myslím si to stále.

Samozřejmě, že nemusí vyjít a to z mnoha nejrůznějších důvodů. Ale pokaždé, když si vzpomenu, jak černě jsem viděl pravděpodobné scénáře dalšího vývoje před jeho zveřejněním, tak mne to znovu utvrdí přesvědčení, že Trumpův plán je za dané situace to nejlepší jak pro Palestince, tak i pro Izraelce a především pro perspektivu budoucího míru mezi nimi.

Už teď se Trumpovi podařilo téměř nemožné. Hamás propustil všechna živá rukojmí a Izrael se stáhl z poloviny Pásma Gazy.

To, že si bude Hamás na uvolněném území vyřizovat účty s proizraelskými kolaboranty, se dalo čekat. Ale nejsou to žádné masové masakry, nestřílí do malých dětí, ani do hladovějících lidí jen proto, že se tlačí ve frontě na jídlo. Proti nedávnému chování IDF v Pásmu Gazy to vypadá jako obrovský pokrok.

Dalším náročným krokem plánu je odzbrojení Hamásu. To, v čem v blízké budoucnosti nepůjde slevit, bude odevzdání těžkých útočných zbraní, jako jsou rakety, odpalovací zařízení a příslušná infrastruktura. Izrael to vnímá jako nutnost a nelze se mu divit. Trump se v tomto směru vyjádřil tak, že buď bude Hamás odzbrojen dobrovolně nebo k tomu dojde násilně a já s jeho postojem (pokud se týká těžkých útočných zbraní) souhlasím. Jinými slovy, k předání těžkých útočných zbraní v blízké budoucnosti dojde tak či onak a bude to tak v pořádku.

Pokud jde o předání lehkých osobních zbraní, s tím bude nutné počkat, až budou v oblasti Mezinárodní stabilizační síly ISF (International Stabilisation Force). Tento krok je vždycky citlivý a vždycky problematický a vyžaduje postupné budování důvěry.

Postupně by se moc v Pásmu Gazy měla přesunout od Hamásu a IDF k nově budované palestinské policii a k ISF. Vládu bude vykonávat technokratická palestinská vláda, na kterou bude dohlížet Mírový výbor. Budou mít před sebou obrovskou hromadu práce. Obnovu Pásma Gazy, budování funkčních institucí, podporu obyvatel při překonávání poválečných traumat a garantování mírové orientace nově vznikajícího palestinského státu.

Cílem Trumpova plánu je vybudování mírumilovného palestinského státu. Na cestě je obrovské množství překážek, ale je to jediná reálná možnost, která může oběma stranám konfliktu zajistit důstojné mírové soužití.

Druhá lidsky přijatelná alternativa - společný demokratický stát, v němž budou mít všichni občané stejná práva - je ještě větší utopie. Nejen kvůli obavám Židů, že se ve společném státě stanou po pár letech nevítanou menšinou, ale i kvůli masivní vzájemné nedůvěře.

Myslím si, že nejtěžším (ale zatím skrytým) problémem při budování Státu Palestina bude garance jeho dlouhodobé mírumilovnosti. Kvůli tomu bude nutná několikaletá přítomnost Mezinárodních stabilizačních sil v Pásmu Gazy a dohled Mírového výboru.

Již dnes viditelným, velmi obtížně překonatelným problémem, bude problematika izraelských osad na Západním břehu. Vzhledem k tomu, že v několika posledních letech docházelo k teroru osadníků vůči Palestincům, považuji za samozřejmé, že by Západní břeh měli opustit všichni osadníci, kteří měli v minulosti jakékoliv konflikty s Palestinci.

Všichni budou muset ustoupit. Ale jediné dlouhodobě udržitelné mírové řešení tohoto konfliktu je soužití dvou mírumilovných států tj. Izraele a Palestiny, vedle sebe.