Německé Rakousko (1918-1919): Krátká epizoda s dlouhodobými důsledky
Dozvuk doby temna
Na konci první světové války se Evropa ocitla v troskách. Rozpad mnohonárodnostních impérií, včetně Rakousko-Uherska, otevřel cestu ke vzniku nových států. Jedním z nich bylo i Německé Rakousko (Deutschösterreich), státní útvar, který existoval jen krátce v letech 1918–1919, ale zanechal hlubokou stopu v dějinách střední Evropy.
Po zhroucení Rakousko-Uherska se německy mluvící obyvatelstvo bývalé předlitavské části impéria rozhodlo vytvořit vlastní stát. 21. října 1918 bylo ve Vídni ustanoveno Prozatímní národní shromáždění, které den poté vyhlásilo Republiku Německé Rakousko. Hlavním městem se stala Vídeň a zvolená forma vlády byla parlamentní republika. Hlavní myšlenkou nové republiky bylo spojení se sousedním Německem – krok, který byl později výslovně zakázán Saint-Germainskou smlouvou z roku 1919. Tato vize „velkého Německa“ tak byla mezinárodně odmítnuta již v zárodku.
Německé Rakousko se neomezovalo jen na území dnešního Rakouska. Nárokovalo si i německy mluvící oblasti v českých zemích – tzv. Německé Čechy (Deutschböhmen), Sudety (Sudetenland) a další městské exklávy jako Brno, Olomouc a Jihlava. Argumentem bylo poslední sčítání lidu, které ukazovalo, že v těchto oblastech tvořili většinu lidé s němčinou jako „obcovací řečí“. Tento postoj se přímo střetl s úsilím Čechů a Slováků, kteří 28. října 1918 vyhlásili samostatné Československo. Němečtí poslanci z českých zemí však již 21. října odmítli vznik československého státu a plánovali připojení „německých“ oblastí k Německému Rakousku. Výsledkem byla napjatá situace a ozbrojené střety na hranicích nových států.
Krátká existence Německého Rakouska skončila Saint-Germainskou smlouvou. Ta stanovila nové hranice, uznala existenci Československa, Jugoslávie, Polska a dalších států, a především zakázala spojení Rakouska s Německem. Nový stát musel změnit název na Republika Rakousko a zřeknout se všech nároků na zahraniční území. Přesto zůstala myšlenka „velkého Německa“ živá – a právě na ni o dvě desetiletí později navázal nacistický režim při anšlusu Rakouska v roce 1938.
Německé Rakousko bylo epizodou v bouřlivé době konce Velké války, ale mělo zásadní dopad na podobu dnešní střední Evropy. Jeho existence ilustruje, jak obtížné bylo nalézt rovnováhu mezi sebeurčením národů a geopolitickou stabilitou. Konflikt mezi národnostním složením a státními hranicemi, který vzešel z této krátké epizody, měl dozvuky po celé 20. století.
