Když chybí transparentnost, chybí i plná legitimita: Případ Jindřicha Rajchla
Transparentnost
Debata kolem Jindřicha Rajchla znovu otevřela zásadní otázku politické kultury: nakolik může být mandát poslance považován za plně legitimní, pokud před volbami nezveřejnil všechny relevantní informace o své minulosti?
Část veřejnosti dnes tvrdí, že Rajchl nebyl před volbami dostatečně transparentní. Nejde o samotný obsah jeho minulosti, ale o to, že veřejnost měla právo znát všechny podstatné okolnosti ještě před tím, než se rozhodla, komu dá svůj hlas. Demokracie stojí na informovaném voliči — a právě tady vzniká problém.
Pokud kandidát některé skutečnosti zamlčí nebo je nepřizná v momentě, kdy voliči rozhodují, oslabuje tím svou politickou legitimitu. Mandát sice zůstává platný v právním smyslu, ale otázkou je, zda je platný i v tom morálním a politickém.
V jistém smyslu tak o skutečné míře legitimity rozhodne až budoucnost. Až příští volby ukážou, zda voliči považují jeho vysvětlení za dostatečné — nebo zda ho nedostatek transparentnosti připraví o důvěru.
Jediným skutečným soudcem je totiž volič. A ten rozhodne, zda tato kauza byla detail bez významu, nebo zásadní porušení důvěry.