KBT psychoterapie a cesta ke změně | psycholog Horňanský Marek

Behaviorální terapie označuje terapeutický směr.

Zatímco dříve byla psychoterapie mnohdy vnímána jako zdlouhavý proces, KBT dnes přináší konkrétní a praktické postupy, které umožňují lidem aktivně pracovat na svém zdraví. Její síla spočívá v kombinaci práce s myšlenkami, emocemi i chováním. A je podložena stovkami vědeckých studií. Zajímavostí je, že KBT lze úspěšně využívat nejen v individuální, ale i skupinové terapii a dnes se rozvíjí dokonce i formou online terapeutických programů.


V posledních desetiletích zažívá psychologie a psychoterapie rozmach. Stává se součástí životů lidí a přestává být tabu vyhledat odbornou pomoc v obtížných obdobích. Jednou z nejvýznamnějších a metod je kognitivně behaviorální terapie (KBT), která si získala oblibu. Proč tomu tak je ? KBT je přístup, který staví na jednoduché, ale účinné myšlence: změnou myšlení můžeme změnit své emoce, chování a celkovou kvalitu života.

Věděli jste například, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí každý čtvrtý člověk během života nějakou formou duševního onemocnění ? Deprese a úzkostné poruchy jsou v Česku i celosvětově na vzestupu. Právě KBT terapie je v současnosti považována za jednu z nejefektivnějších psychoterapeutických metod v léčbě těchto potíží. Podle rozsáhlé metaanalýzy publikované v renomovaném časopisu The Lancet vykazuje přístup KBT vysokou míru účinnosti zejména u deprese a úzkostí více než 60 % klientu došlo k výraznému zlepšení symptomů již po několika měsících terapie.

Termín kognitivní má původ v latinském pojmu „cogito“, znamenajícím myslet nebo také „cognitio“ vyjadřujícím poznání. Anglický pojem „cognition“ vyjadřuje poznání či vědomí. Český pojem kognitivní označuje přijímání, zpracování, hodnocení a ukládání informací z vnějšího i vnitřního prostředí. Cílem kognitivní terapie je, aby si klient uvědomil své chyby v myšlení, své iracionální názory a přesvědčení a dokázal je nahradit myšlením logickým, adaptivním a realistickým.

Behaviorální terapie v zásadě označuje terapeutický směr, který se zaměřuje na změnu konkrétního chování člověka v kontextu jeho prostředí. Základním východiskem je předpoklad, že většina lidského chování (normálního i abnormálního) je naučena v procesu interakce s prostředím. Centrálním bodem, kterým se začali behaviorálně terapeuti zabývat, se stalo učení. Právě učení považují za proces díky kterému se člověk chová tak, jak se chová. Učení člověku umožňuje měnit jeho chování a tím se lépe přizpůsobit svému proměnlivému prostředí.

Behaviorální terapie ve 20. století představovala v USA jeden z nejvlivnějších psychoterapeutických směrů. Role terapeuta byla zdůrazněna jako role spolehlivého, kompetentního a zkušeného experta, který klientovi pomáhá přeformulovat jeho problémy tak, aby byly řešitelné, a snaží se svou léčbu ušít na míru podle potřeb klienta. V průběhu terapie zaměřuje svou pozornost na pozitivní změny, kterých klient dosáhl.

Současná behaviorální terapie jako psychoterapeutický směr nepředstavuje jednotný model, ale naopak obsahuje různá teoretická východiska, principy, strategie a metody. Nedílnou součástí metod behaviorální terapie je využívání kognitivních procesů, lze tvrdit, že úspěšnost behaviorálních metod závisí na tom, zda u klienta dojde k trvalým změnám.

Změny dosažené v chování klienta mají významný vliv na jeho myšlenkové vzorce. Tímto svým změřením se KBT ukazuje jako vhodná např. pro osoby bez přístřeší motivované ke změně svého životního stylu, neboť vychází z představy, že veškeré nevhodné způsoby chování jsou naučeny a mohou být tedy také odnaučeny.

Kognitivně behaviorální terapie není jen terapeutický směr; je to most vedoucí od bezmoci a uzavřeného kruhu negativních myšlenek k větší svobodě, porozumění sobě samým a lepší kvalitě života. Její síla spočívá v praktičnosti a vědeckém zázemí. Pomáhá lidem získat nástroje, jak čelit úzkostem, depresím, stresu či vnitřním konfliktům. Díky jasné struktuře a zaměření na konkrétní cíle nabízí KBT nejen úlevu, ale i dlouhodobou změnu.

Moderní výzkumy ukazují, že KBT efektivně pomáhá napříč generacemi. Mladým lidem pomáhá zvládat školní i vztahové tlaky, dospělým řešit pracovní stres a náročné životní situace, seniorům usnadňuje adaptaci na změny a boj se samotou. Studie například potvrzují, že KBT může snižovat riziko návratu depresivních epizod až o polovicu, a to i několik let po skončení terapie.

Závěrem bych rád zdůraznil, že psychoterapie není známkou slabosti, ale odvahou pracovat na sobě. Každý z nás má někdy pocit, že se život stal příliš složitým, že ztrácí kontrolu nebo že ho sužují opakující se negativní myšlenky. Právě v těchto chvílích je KBT pomocníkem, který nejen ulevuje, ale učí, jak zvládat obtíže a nacházet cestu k větší životní spokojenosti.

Pokud vás toto téma zaujalo, nebo naopak cítíte, že by vám KBT mohla pomoci, neváhejte udělat první krok. Ať už se obrátíte na odborníka psychologa nebo terapeuta, přečtete si více informací, nebo jen začnete sledovat vlastní myšlenky a emoce s otevřeností. Změna je možná v každém věku a nikdy není pozdě začít nový příběh😊 Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografie:

  • Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483

  • Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102

  • Geiser J. Lehrbuch Allgemeine Psychologie. Outlook Verlag, 2024. ISBN 3368659308

Marek Horňanský psycholog, PhDr.
Marek Horňanský psycholog, PhDr.