K volbám jdu s klidem

K volbám dneska půjdu a zakroužkuju tam jednoho cool týpka. Iluze, že se po volbách něco výrazně změní k lepšímu nebo k horšímu si ale nedělám. Soudruh prezident to vlastně řekl dobře. Tedy alespoň z poloviny. Změna režimu rozhodně nehrozí, pročež v těchto volbách skoro o nic nejde. S liberální demokracií je to jako svého času s komunismem. O komouších se taky říkalo, že jsou jako hejno vrabců na drátě. Když vezmete vzduchovku a pošlete směrem k těm sedícím vrabcům jednu cvičnou diabolku, vrabci se na chvíli rozletí a pak si na ten samý drát sednou zase znovu, akorát bude každý sedět jinde. Štrougal, Chňoupek, Rohlíček, Obzina, Šutka, Večeřa, prašť jak uhoď, kdo by si pamatoval ministry první, druhé nebo čtvrté normalizační nebo perestrojkové vlády? Dneska je to stejné. Jednou je tam Stanjura, Rakušan, Bek nebo Ženíšek, příště tam bude Vojtěch, Schillerová, Havlíček nebo Nacher. Koho to zajímá? Kurs bude zachován. A jestli bude po volbách od koryta odstaven jeden kopáč příkopů pro svině, to je naprosto irelevantní. Důležité je, že Systém žádných zásadních změn nedozná, nová vláda bude dál dělat obří rozpočtové schodky, emisní povolenky ani Migrační pakt nikdo nezruší, politické neziskovky budou ve školách a školkách dál dětem vymývat hlavy duhovým satanismem, propad porodnosti nabere ještě děsivějších rozměrů a jestli bude zrušeno jedno ministerstvo, bude to zázrak, který se ale v moři dalších dluhů ztratí právě tak snadno, jako padesát poslanců ANO, kteří budou ve sněmovně čtyři roky fungovat jako poslušné hlasovací automaty.

A přesně proto si v sobotu večer rozhodně nebudu u televize okousávat nehty, na čele mně nebudou nabíhat žíly, nebudu cvakat zubama ani nebudu kvílet nadšením nebo zoufalstvím. Život půjde dál, tak jako půjde dál liberální demokracie a po cestě úpadku Česka, Evropy a Západu budeme kráčet všichni společně dál. Až do konce.