Blogosvět.cz logoBlogosvět.cz logo

Jak jsem studoval dějiny


Jednou z velkých výhod svobodné země, ve které žijeme, je možnost poskytnout akademikům a potažmo všem občanům svobodu při studiu dějin. Ne vždy tomu tak bylo – výklad dějin má tu vlastnost, že si jej každý režim přizpůsobuje svým potřebám. Marxistické hodnocení Francouzské revoluce nebo Velké říjnové revoluce je zcela jiné než výklad například francouzské historické školy Annales. Pekař o tom píše hezky ve své práci Spor o smysl českých dějin. Historická fakta jsou víceméně shodná, ale způsob, jak se s nimi v různých souvislostech pracuje, je odlišný.

Jedinečnou příležitostí, jak si tuto skutečnost uvědomit, je zkušenost mé generace, která prošla základním seznámením s dějinami během školní docházky. Naprosto ukázkovým obdobím, na němž to lze demonstrovat, je výklad druhé světové války – období, které není až tak historicky vzdálené, ke kterému existuje nespočet pramenů a které zažili ještě naši rodiče a prarodiče. Ti nám mohli zprostředkovat i svou osobní zkušenost.

Výklad druhé světové války v komunistické škole byl zcela jednoznačný: Československá republika byla obětována západními mocnostmi v Mnichově a v roce 1945 pak osvobozena Rudou armádou. O účasti americké armády na osvobozování Československa se tak nějak mlčelo. Vzpomínám si, že když jsem během vojenské základní služby přijel do Chebu a uviděl pomník americkým vojákům, byl jsem dost překvapen, že u nás vůbec něco takového existuje. Všichni Západočeši byli hrdí na to, že jejich kraj osvobodili Američané, ale jakékoli výraznější projevy připomínání této události komunistická moc potlačovala.

Základní pocit, který jsem z toho měl, byl následující: pokud někdo položí za vaši svobodu život a někdo tuto skutečnost nedokáže ocenit – jako to nedokázal komunistický režim – pak je to prostě projev nevděku a neúcty toho nejhrubšího ražení. Jinak to pojmenovat nedokážu. Naštěstí se po revoluci vše změnilo a dnes se role Američanů při osvobozování naší vlasti dostatečně oceňuje.

Zcela opačný trend nabral výklad týkající se podílu Rudé armády na osvobození Československa. Fakta o množství obětí při osvobozování naší vlasti či popis jednotlivých fází bojů zůstávají víceméně stejná. Interpretace a hodnocení jsou však v mnoha případech až radikálně odlišné.

Jedinečným příkladem této nové vlny publicistické, angažované historické literatury faktu je například text uveřejněný v názorovém deníku Forum24:

"Blíží se opět výročí takzvaného osvobození Rudou armádou. Kdysi šlo o jeden z nejodpornějších svátků totalitního režimu. Už druhý rok si ho budeme připomínat pod dojmem brutální a zločinné ruské invaze na Ukrajinu. I proto je načase, abychom provedli důkladnou revizi historické paměti a celý blud o našem ‚osvobození‘ definitivně zavrhli."

Podobných textů ale v našem mediálním prostředí není vůbec nouze. Každý den přibývají nové a nové v tomto duchu.

Dějiny se stále vyvíjejí, a s tím se vyvíjí i způsob, jak si je vykládáme. Letopočty si sice moc nepamatuju, ale co jsem se ze studia historie naučil, je to, že to co o dějinách platilo včera, už dnes neplatí. Také tuším, že zítra "historická pravda" bude zase jiná. V tomto věčném pohybu jediné co zůstává až nápadně stejné, je angažovaný styl některých komentářů.

Než čas zase trochu popojde, tak prozatím – pokud se budu chtít příště dozvědět něco nového o dějinách – určitě si neotevřu nějakou běžnou, suchou učebnici historie, ale raději se podívám na Novinky.cz nebo se přímo obrátím na některé zasvěcené interprety. Jejich pronikavé, objevné a hlubokomyslné texty jsou neocenitelné nejen pro studium historie ale i lidské povahy.

Zdroj:

🔗 Forum24: Naše města stále hyzdí rudoarmějci

🔗 Novinky.cz: Osvobození Rudou armádou – Československo se stalo gubernií obludného sovětsko-ruského impéria

  • Sdílet: