Erdoganův režim: Do nebe volající nehoráznost istanbulské prokuratury
Chucpe
Zdá se, že justiční mašinerie Erdoganova režimu dočista ztratila zdravý rozum. Státní prokuratura v Istanbulu vydala 7. listopadu 37 (slovy třicet sedm) zatykačů na vysoké izraelské činitele v souvislosti s válkou v Gaze.
Jsou mezi nimi premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Israel Katz, ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, náčelník generálního štábu generálporučík Ejal Zamir a velitel námořnictva generálmajor David Saar Salama.
Něco tak pobuřujícího provádí režim, jehož prezident přijímá nejhorší teroristy naší doby a považuje genocidní vrahy za bojovníky za svobodu. V dubnu 2024, tedy už po krvavém masakru Hamásu na jihu Izraele, přivítal Erdogan v Istanbulu jako přítele tehdejšího šéfa Hamásu Ismáíla Haníju – tři měsíce před tím, než byl Haníja po brilantní operaci v Teheránu zlikvidován. Turecký prezident opakovaně sděloval světu, že Hamás není teroristická organizace, ale cosi jako národně osvobozenecké hnutí. Tím se snažil tyto krvavé gangstery legitimizovat, a to i po 7. říjnu 2023. Inu, vrána k vráně sedá. Přemýšlivý čtenář si jistě dokáže sám vyhledat, co obě fanaticky antiizraelské strany ideově spojuje.
Erdogan, který je sám oprávněně háklivý na zločiny teroristů operujících proti jeho zemi a neváhá proti nim použít jakékoli prostředky, a to i na území sousedních zemí, uzná-li to za vhodné, upírá totéž právo Izraeli – jenom proto, že těmi teroristy jsou jeho ideoví spojenci. Nejodpudivější ukázka politického pokrytectví. Že hlavním cílem Hamásu je likvidace Izraele, mezinárodně uznaného státu, člena OSN a jiných organizací mezinárodního společenství, a že tedy sám podporuje proklamovanou genocidu, mu zřejmě nevadí či nedochází – a prokuratuře ve službách jeho režimu to nebrání v tom, aby kvůli údajné genocidě páchané Izraelem v boji proti terorismu spojenců Turecka nevydala zatykač na jeho vrcholné politické reprezentanty a vojenské představitele.
Neuvěřitelná drzost.
A to má Turecko ještě tolik opovážlivosti, že se chce aktivně zapojit do poválečného dění v Pásmu Gazy. Vzhledem k chování Ankary vůči Jeruzalému na něco takového nemůže přistoupit izraelské vedení ani omylem. Pověřit kozla funkcí zahradníka mohou Turci nanejvýš u sebe doma.
●