Dluhové cesty do otroctví

Ekonomickým základem liberálně-demokratického Systému je neustálé navyšování záměrně nikdy nesplatitelných dluhů a tisk ničím nekrytých peněz. Je úplně fuk, jestli tady bude vládnout Babiš s Macinkou a Okamurou nebo Babiš s Jurečkou a Rakušanem - státní dluh dál raketově poroste, inflační spirála se dál bude točit jedna radost, celoživotní úspory běžných smrtelníků se budou dál obracet v prach, kupní síla bude dál klesat. Souběžně s tím zůstane nedostupné bydlení především pro mladé lidi, kteří nebudou zakládat rodiny, rodit děti a Systém to bude řešit dovozem zulukafrů ze třetího světa až do chvíle, kdy se Česko a Evropa změní k nepoznání. A to celé je záměr.

Pakliže někdo žije v představě, že je možné přijít k volbám, už konečně to hodit tomu správnému politikovi s tím správným programem, který už konečně celý ten libodemo Systém zevnitř zreformuje, pak se jedná o hluboký omyl. Ten Systém se zreformovat nedá. Jediná možnost, jak se z toho ekonomicky vysekat je podle mě pevně si stanovit, kolik za ten daný rok udělám přebytek státního rozpočtu. Ano správně, přebytek. Dejme tomu 200 miliard. A pak udělám všechno, jakože absolutně cokoliv, abych toho přebytku dosáhl. A tím přebytkem zaplácnu, tj. snížím státní dluh. Jenže abyste něčeho takového mohli dosáhnout, museli byste úplně odignorovat Green deal, zrušit dotace, neziskovky, přebytečné státní úřady, polovinu zákonů, polovinu ministerstev, státní humanitní univerzity, několik set tisíc státních zaměstnanců vyhodit z práce a pár dalších obdobných legrácek.

Jenže to se nikdy nestane. Abyste něco takového mohli udělat, museli byste ten Systém úplně zbořit a když se o to pokusíte v rámci toho Systému, tak vás ten Systém sežere zaživa. Problém je, že se lidi pořád mají moc dobře a kupříkladu představa, že bude úplně zrušeno ministerstvo kultury, umělci si budou na živobytí vydělávat sami a ti, o jejichž "umění" nebude zájem, prostě půjdou dělat něco jiného, po čem bude v soukromém sektoru poptávka, je momentálně v očích široké veřejnosti naprosté sci-fi. Úplně stejně tak je pro úředníka na krajském úřadu sci-fi představa, že jeho úřad bude zrušen, on vezme do ruky krumpáč a lopatu, vyhrne si rukávy a půjde kopat kanály (což je na rozdíl od vymýšlení a implementace byrokratických nesmyslů velmi potřebná a užitečná práce).

Už dříve jsem psal, že jediná možnost, která alespoň nějakou část lidí z téhle liberálně - demokratické letargie možná probere je fakt brutální krize, kdy lidi nebudou mít ani na základní životní potřeby a utrpí....no nazvěme to třeba nedobrovolnou ztrátou tělesné hmotnosti. Do té doby se ale destruktivní globalistická kola budou točit dál a na každém jednotlivci bude, aby našel způsob, jak nebýt Systému ekonomickým otrokem, nýbrž zdatným a chytrým protivníkem. Možnosti tady rozhodně jsou a čím dál víc lidí na ně přichází. A to je dobře. Čekat, že se něco změní "tam nahoře" je totiž stejně naivní jako čekat na Godota.