Covidová paralelní polis

Začneme mainstreamem. Na ČT24 proběhla diskuze s hosty, nad jejichž výběrem se chce člověku brečet, protože jednostrannější být nemohl. Kromě nezbytného prof. Prymuly, talismanu posledních tří let, promluvila např. doktorka Koziar Vašáková, jejíž jméno mám já osobně spojeno s dobou těch nejnesmyslnějších opatření zaváděných pod ministrem Vojtěchem, nebo hardliner Fialovy vlády ministr zdravotnictví Válek, umanutec, který bude s covidem bojovat už navždy.

Člověk byl při sledování rád za zdravý rozum virologa Černého, podle kterého je covid za námi, což také vidí každý normální člověk dnes a denně. Dovoluji si upozornit, že lidé z laboratoří a klinik v tomto smyslu normální nejsou. Bohužel pan Černý je virologem v oboru tropického zemědělství, takže váháte, jestli na ČT24 vůbec někdy slyšeli o tom, že existují i odborníci na lidské viry. My, kteří jsme nad plochostí televizního zpravodajství dávno zlomili hůl, se už nedivíme ničemu, a jsme za pana Černého vděční. Za Českou televizi již méně.

Vedle mainstreamu máme ještě covidový side stream. Ten reprezentují odborníci, kteří se setkali ve středu v podvečer na Novotného lávce. Organizátorem akce byl novinář Robin Čumpelík, který aktuálně vydal knihu Česká cesta z covidu jako pokus o reflexi doby minulé a při této příležitosti zorganizoval diskuzní večer na stejné téma. Akce byla živě přenášena na Čumpelíkově youtoubovém kanálu Inovace republiky.

Večer byl rozdělen do několika diskuzních panelů a hned na úvod je potřeba konstatovat, že byl moderátorsky nezvládnutý. Pan Čumpelík totiž bohužel s hosty vůbec neusedl na pódium a až na naprosté výjimky se nesnažil diskuzi moderovat. Což vedlo k tomu, že diskuze sklouzávala do dlouhých monologů jednotlivých účastníků, z nichž někteří se takzvaně vykecávali, ředěných nekoordinovanými výkřiky z publika, v němž tragicky chyběly alespoň dvě asistentky (pardon za ten sexismus, nemůžu si pomoci) s mikrofony. Příjemnou výjimkou z pohledu posluchače očekávajícího diskuzi byl třeba v prvním panelu psycholog prof. Vevera, který hned na počátku konstatoval, že „polemika je přece to, proč jsme se tu sešli“, a pak se toho také držel.

Druhá vada byla Čumpelíkova neschopnost nebo neochota formulovat konkrétní otázky. Namísto toho moderátor pouze nadhodil jakási obecná diskuzní témata, což vedlo k tomu, že každý z účastníků rozjel monolog ve směru, jaký si zrovna vybral a debata slušně rozbředla. Čumpelíkovo nemoderování představuje moderátorský extrém, jehož protipólem je např. agresivní moderátor s názorem David Železný z České televize, který zpovídanou osobu v podstatě nenechá dokončit větu, pokud s ní nesouhlasí. Ani jedno pochopitelně není dobře. Člověk se diví, jak málo skutečných covidu znalých moderátorů, schopných klást neagresivní ale do kouta tlačící otázky, zde za tři roky výskytu tohoto tématu v médiích máme. Vlastně nevím o žádném, paní Tachecí to opravdu není. Pane Jane Krausi, nevzal byste to někdy Vy, máte na to?

Čímž se dostáváme k druhému problému, stejnému jako na ČT24, a tím je výběr hostů v klubu Lávka. Zde si dovolím osobní komentář, neboť řadu účastníků diskuze znám osobně nebo je dlouhodobě sleduji na dezolátních webech. Jsem si vědom toho, že řada panelistů jsou skuteční odborníci zahnaní v posledních třech letech do kouta, zejména mediálně. Jde často o lidi, jimž je veřejně tři roky nadáváno hlavně v kruzích tzv. liberálů. Přitom v řadě případů jde o lidi z „covidové“ praxe, tzn. např. z laboratorní diagnostiky, jejichž odborné názory nejen že mohly ale jednoznačně být měly pravidelně vyslyšeny a současně podrobovány nemilosrdné analýze a oponentuře hlavního covidového proudu (je-li toho vůbec schopen), reprezentovaného v posledních třech letech takovými „esy oboru“, jako je předseda ÚZISu Dušek nebo různé pochybné samozvané iniciativy typu MESES, jimž chce establishment kdovíproč naslouchat i nadále (což je naprosto mimo mou představivost, ale to by bylo na samostatný text). Bohužel diskuze a analýza skutečných oponentních názorů byla hned na začátku covidového šílenství utnuta a jejím symbolem je pro mne dosud nepřekonané vyhrožování prof. Pirkovi na vědecké radě Ministerstva zdravotnictví, že by mu také mohli sebrat titul. Moc by mne zajímalo, který hlupák to tehdy navrhoval, ten člověk patří na pranýř.

Jak správně v diskuzi v klubu Lávka podotkla viroložka Krátká, stát reprezentovaný laiky typu Babiš, nedouky typu Hamáček, slabochy typu Vojtěch ("nebuďte slušnej, řekněte to") nebo fanatiky typu Válek se v posledních třech letech chybně opřel zejména o názory odborníků z akademie, tedy teoretiků nejen bez znalosti reálné klinické nebo diagnostické praxe, ale současně s velkým mediálním vlivem. Ne náhodou jsou jména jako Hořejší nebo Konvalinka mediálně dost profláknutá a kvůli naprosto nezvládnutému managementu covidu mimo jiné i v důsledku jejich hraběcích rad v některých extrémnějších kruzích používaná jako nadávky. Jenže tito lidé měli být hosty v diskuzi na Novotného lávce stejně jako měla být viroložka Krátká na ČT24!

Autora tohoto článku vůbec nepřekvapuje, že se v České televizi ani včera (jako vždycky) neobjevil třeba matematik Fürst nebo viroložka Zelená. Nedokládá to nic jiného než snahu mediálního i politického mainstreamu utvrdit sám sebe ve svých covidových pravdách a hlavně proboha nepřipustit nějaká velká pochybení. Když se ale téže chyby dopouští i „covidová alternativní scéna“ a v pětihodinové diskuzi nedá prostor skutečným názorovým oponentům, byť si o nich myslí, že melou z cesty, nejedná se zase o nic jiného než o sebeutvrzování, které k žádné reflexi doby covidové nemůže vést. A je bohužel úplně jedno, že autor tohoto textu stojí jednoznačně na straně alternativy, ke sblížení názorů to nijak nepomáhá.

Výjimkou z tohoto pravidla byl opět již zmíněný prof. Vevera, jehož účast v diskuzích byla pro mne osobně nejsvětlejším momentem celého večera, a který si neváhal elegantně namazat na chleba profesora Berana za jeho tvrzení, že „mRNA vakcíny zcela selhaly“. Po jehož vyslechnutí jsem se přestal divit, že si prof. Beran v některých kruzích vysloužil nálepku dezinformátora. Svědčí o odborných kvalitách prof. Vevery, že vycítil, na čí straně je publikum, v němž se evidentně našlo i pár tvrdých antivaxerů, a ke štěstí prof. Berana v diskuzi dlouho nepokračoval. Až budu potřebovat psychologa, jedu do Plzně. Na druhou stranu, mnohem větší radost by mi působilo, kdyby si takový Jiří Šinkora namazal na chleba profesora Hořejšího. A jsem si jistý, že by se mu to podařilo.

Obě diskuze nevedly vůbec k ničemu. Hoši, co spolu chodí, se vzájemně utvrdili ve svých pravdách. V tomto smyslu je nejsmutnějším závěrem celého 1. března pro mne osobně komentář k diskuzi na ČT24, kde se ředitel Biologického centra Akademie věd Grubhoffer stále snaží přesvědčit věrné posluchače televize, která je nás všech, že SARS-Cov-2 pochází z netopýrů. Ano, pochází. A na Ukrajině není žádná válka, pane Grubhoffere.