Analýza studie ekonomického dopadu inkluze LGBT+ lidí jako vtip pro dnešní den

Dovolte mi, abych se v první řadě jako nový autor zde v krátkosti představil.

Jsem drobný podnikatel, spolumajitel středně velkého e-shopu. Nejsem zrovna fanoušek (pro mne anti) sociálních médií. Ale nemohu už dále mlčet ke všemu, co se okolo nás děje. Za studentských let jsem hodně psával, pak jiskra skoro zcela pohasla. Toto je můj první článek po dlouhých letech. Snad jiskra zase zažehne.

Mám rád sarkasmus. Mám rád ironii a černý humor. A především v jejich duchu bude většina mých článků. Tak trochu na odlehčení. Neberte je tedy prosím moc vážně.

I když na každém šprochu, pravdy trochu.

V souvislosti s dopisem 66 údajně významných firem se na světlo světa dostala studie o ekonomickém a obchodním dopadu inkluze LGBT+ lidí v ČR z roku 2020. Při jejím čtení se mi otáčely bulvy takovým způsobem, že jsem si možná spravil zrak tak o půl dioptrie. Až jsem si skoro říkal, že takový skvost někdo narychlo sestavil v návaznosti na uvedený dopis jako výborný vtip. Čtení je to akorát tak dlouhé. Rád bych z něj okomentoval několik výroků, které mě nejvíce zaujaly.

Celou studii si v případě zájmu můžete přečíst zde.

Diskriminace LGBT+ lidí ve společnosti a na pracovišti působí jako brzda národní produktivity, neboť vede ke snížení objemu výroby a neefektivní alokaci lidského kapitálu.

Nepovede ke snížení objemu výroby naopak to, že by LGBT+ páry měly po přijetí zákona proti jejich „diskriminaci“ více nároků na placené volno? Objem výroby klesá, když lidé nepracují, a ještě dostávají peníze ze státní kasy.

Inkluzivní, dlouhodobý hospodářský rozvoj je prioritou pro politiky a zákonodárce všude ve světě a Česká republika není výjimkou. Je to jedna z nejstabilnějších a nejbohatších zemí postsovětské Evropy. Deník The Guardian ji popsal jako „jednu z nejvíce vzkvétajících ekonomik Evropy“.

Pravda, ale to bylo dle citovaného zdroje v roce 2019, my žijeme v roce 2023. Teď tu vzkvétá leda bída a beznaděj. Odkaz na článek je navíc nefunkční, hledaný web neexistuje.

Každý nový zákon v oblasti LGBT+ je spojený s vyšším HDP na obyvatele, vždy o dalších 300 USD. Při využití údajů za období od šedesátých let, vypracoval Dr. Kees Waaldijk Globální index právního uznávání homosexuální orientace (GILRHO). Při porovnání toho, jak tento index koreluje s údaji o HDP, zjistila studie, kterou vedl profesor Lee Badgett, že každý nový zákon je v rozvíjejících se ekonomikách spojený s 300 USD navíc k HDP na obyvatele.

Měl jsem vždy za to, že za růstem HDP stojí hlavně lidská práce. Ale jestli to dobře chápu, tak cesta k nekonečnému světovému blahobytu nebyla nikdy jednodušší. Stačí každý měsíc schválit sto nových zákonů o LGBT+ a HDP poroste neuvěřitelným, až raketovým tempem. Grafy se urvou z flipchartů a poletí až na Měsíc. Mohli bychom mít třeba zákon o tom, jestli LGBT+ lidé smí nosit v zimě oblečení fialové barvy, zákon o tom, jestli se smí nebo nesmí při letní grilovačce přežrat špekáčky, nebo zákon o tom, v kolik hodin si mohou stlát postele. Fantazii se meze nekladou, když jde o společenský blahobyt.

Rovné manželství je indicií úrovně dosaženého vzdělání dané společnosti.

Aha. A já si doteď naivně myslel, že indicií úrovně dosaženého vzdělání je počet lidí s maturitou a vysokoškolským titulem.

Snadnost podnikání je vyšší v zemích, které začlenily LGBT+ lidi. Světová banka zveřejňuje roční údaje o tom, jak snadné je podnikat v různých zemích po celém světě. Definitivní uznání vztahů stejného pohlaví je jasnou indicií toho, jak snadné je podnikat v dané zemi.

Snadnost podnikání v České republice poklesla. Pozice České republiky v indexu Ease of Doing Business od roku 2017 klesla. Jak ukazují výše uvedené grafy, vyšší úrovně začlenění LGBT+ lidí jsou indicií konkurenceschopnějších ekonomik.

Jak jsem uvedl na začátku, jsem drobný podnikatel. Na základě svých zkušeností bych řekl, dle studie však naprosto špatně, že snadnosti podnikání by pomohlo rušení nesmyslných zákonů, méně byrokracie a více prostoru na práci, ze které mám prospěch já i stát. A on je problém nakonec v něčem úplně jiném! Tak snad k tomu začlenění nakonec dojde a všichni se budeme mít fanfárově.

Diskriminace LGBT+ lidí stojí každý rok v ČR 5,0 – 37,6 miliardy Kč.

Nejsem vystudovaný statistik, ale... to rozmezí je teda krutopřísný nástřel.

Dopis 66 se samozřejmě nezdráhá uvést rovnou nejvyšší možnou hodnotu (také to číslo někomu z vás asociuje Rozkaz 66 z Hvězdných válek, který způsobil totální převrat v galaktické Republice?).

Náklady na zdravotní péči v souvislosti s nerovností a násilím – 1,0 – 19,5 miliardy. To jsou údaje přímo apokalyptických rozměrů, jak kdyby non stop houkaly sanitky plné napadených lidí.

3,3 – 15,4 miliardy Kč údajně stojí ekonomická diskriminace, která vede k nákladům pro podniky. Hmmm.

0,6 – 2,7 miliardy Kč ušlých příjmů v souvislosti se svatbami. Copak nelze lásku oslavit i jinak, než svatbou? Pokud udělám oslavu registrovaného partnerství, nemohu ji sice pojmenovat svatba, ale můžu ji provést v úplně stejném duchu a za stejné peníze. Nehledě na to, že svatby se dnes plánují rok či dva dopředu, a poptávka už tak spíše převažuje nad nabídkou.

Diskriminace LGBT+ lidí dramaticky zvyšuje ve společnostech úroveň dobrovolného odlivu zaměstnanců. Homosexuální muži a ženy opouštějí zaměstnavatele z důvodu nespravedlivého zacházení na pracovišti dvojnásobně častěji než je tomu u heterosexuálních mužů. Získávání náhrady za zaměstnance stojí společnost přibližně 20 % ročního platu zaměstnance.

Zde bych chtěl této studii moc poděkovat. Jsem heterosexuální (a ještě k tomu dokonce bílý!) muž a jsem rád, že se mne jako takového někdo konečně zastal. Protože koho budete zaměstnávat raději? Loajálního zaměstnance, nebo někoho, kdo vám spíše odejde a způsobí vícenáklady?

A „studie“ pokračuje a pokračuje propagandistickým stylem takové rázu, že mě to přimělo přemýšlet, jak lidstvo do dnešní doby přežilo, když plně neuznávalo jednu menšinu, která stojí za všemi high tech firmami, za veškerou vzdělaností lidstva a tak dále a tak dále.

Nakonec ale z vážného soudku. Přesně takovéto „studie“ plní naprosto opačný účel, než kterého by chtěly dosáhnout. Daří se jim pouze rozdmýchávat nenávist. Ale co si budeme nalhávat, ono jim ve skutečnosti o nějakou menšinu vůbec nejde. Členové této menšiny ani nepotřebují, aby se jim věnovala pozornost. Naopak by měli rádi klid, jenže místo toho si je berou neziskové skupiny a korporáty jako rukojmí. Každý ze zástupců 66 si tedy svým podpisem pouze zajistil korporátní korýtko výměnou za další rozdělení již tak rozdělené společnosti. Ale o to vlastně tak trochu jde, že?

Divide et impera.