Co kdybychom byli nezávislí na českých daních? Stejně jako jsme „nezávislí“ na ruských energiích.

Jak by to mohlo fungovat? Zcela jednoduše. Daňový poplatník by neplatil daně přímo státu, ale posílal by své peníze přes prostředníka. Tento prostředník by si ponechal přiměřenou provizi – jako odměnu za to, že přerušil přímé spojení s neoblíbeným systémem – a zbytek by „nějak“ dorazil tam, kam by dorazil i tak. Výsledek? Daňový poplatník by mohl s čistým svědomím prohlásit, že už není závislý na českém daňovém systému. Peníze sice proudí dál, ale díky nálepce, přirážce a PR konstrukci vypadají jinak. Stejně jako když plyn, který stále pochází z Ruska, najednou nese evropskou vlajku, tři razítka, a je o 30 % dražší – a tím pádem je v očích veřejnosti „čistý“. Co by nový model přinesl?

• Mediální svobodu – občané by mohli říkat, že už „neplatí daně“.

• Etický lifting – byť jde o stejný systém, přímé spojení se zdrojem by bylo přerušeno.

• Pocit nezávislosti – dražší, ale s morální prémií. Přesně jako nezávislost na ruských energiích.

Možné námitky a jejich elegantní neutralizace:

• „Ale vždyť je to stejné jako dřív, jen složitější a dražší!“ (Ano. A právě v tom je kouzlo. Realita zůstává beze změny, jen se změní optika. A to je dnes mnohdy důležitější než samotný obsah).

• „Nevede to ke ztrátám?“ (Jistě, ale to i energetická nezávislost.Ztráty jsou přijatelná cena za to, že si můžeme říct, že jsme morálně nad věcí).

• „Není to klamání veřejnosti?“ (Ne. Je to informační stylizace reality. Moderní způsob, jak žít v paradoxu bez ztráty dobrého pocitu).

Peníze tedy proudí dál. Vznikne mezičlánek. Náklady stoupnou. Pocit svobody je zachován. To všechno už známe z praxe. Například v oblasti energetiky. Nyní je možné tuto logiku rozšířit i na další oblasti života. Například na daný daňový systém. Třeba jednou i na zdravotnictví, školství, nebo demokracii.

Budoucnost patří těm, kdo dokáží staré věci přejmenovat tak, aby vypadaly jako nové. Nezávislost není o tom, co se děje. Ale jak to vypadá. A jak by mohl znít vládní návrh zákona?

NÁVRH ZÁKONA

o posílení daňové suverenity prostřednictvím zprostředkované platební nezávislosti

Předkládá:

Vláda České republiky ve spolupráci s Ministerstvem financí a Úřadem pro strategické sebepřesvědčování

Důvodová zpráva

V návaznosti na úspěšné přechody k energetické nezávislosti, během nichž byla eliminována přímá závislost na dodávkách ruských energetických komodit (zejména plynu a ropy), přičemž objem spotřeby zůstává v zásadě zachován prostřednictvím přesměrování toku surovin přes třetí strany, přichází vláda s inovativním návrhem daňové transformace. Cílem je vytvořit systém, ve kterém fyzické a právnické osoby nebudou přímo daňově závislé na České republice, a přesto budou nadále plnit své rozpočtové povinnosti – transparentně, hodnotově a přes prostředníky.

Hlavní body návrhu

§ 1 – Zprostředkovaná daňová nezávislost

(1) Poplatník má právo deklarovat, že není daňově závislý na České republice.(2) Tato nezávislost se realizuje formou plateb prostřednictvím akreditovaného daňového prostředníka (dále jen „ADP“).(3) ADP odvádí státu částku odpovídající odhadované daňové povinnosti poplatníka, sníženou o provozní, etické a morálně-gestační náklady (viz § 3).

§ 2 – Povinnosti akreditovaného prostředníka

(1) Prostředník je oprávněn:

účtovat přirážku za přerušení přímého daňového vztahu,

poskytovat poplatníkovi Certifikát daňové svobody,

užívat označení „Daňově neutrální subjekt první třídy“ (DNS I).

(2) Prostředník nesmí přiznat, že většina prostředků je i nadále odváděna státu.

§ 3 – Finanční aspekty

(1) Přirážka za nezávislost nesmí překročit 40 % původní daňové povinnosti, ledaže je odůvodněna geopolitickým nebo emocionálním kontextem.(2) Ministerstvo financí každoročně vydá Index emocionální nezávislosti (IEN), kterým upraví veřejný dojem podle aktuální nálady společnosti.

Závěrečná ustanovení

§ 4 – Komunikační rámec

(1) Ve veřejném prostoru se nový model označuje jako "daňová suverenita občana", nikoli daňový outsourcing.(2) Média jsou povinna uvádět u všech zpráv o příjmech státu poznámku: „Nejedná se o přímé daňové toky, nýbrž o hodnotově motivované přesměrované platby.“

§ 5 – Přechodná ustanovení

(1) Osoby, které nadále platí daně napřímo, budou označeny jako „přímí plátci závislého typu“ (PPZT) a bude jim doporučena osvětová intervence.(2) Dobrovolné přechody na nový model budou incentivizovány slevou na iluzích a přístupem k Etickému portálu veřejných příjmů.

Hodnocení dopadů (RIA)

Ekonomické dopady: Náklady na výběr daní vzrostou, ale budou vyváženy pocitem důstojnosti. Společenské dopady: Významný nárůst morální spokojenosti obyvatelstva. Politické dopady: Vláda si zachová fiskální příjmy bez rizika přímé konfrontace s realitou.

Závěr

Tento návrh představuje další logický krok směrem k sofistikovanému modelu vzhledové nezávislosti, který již úspěšně funguje v oblasti energetiky. Vytváří prostředí, kde pravda není překážkou, ale výchozím bodem pro lepší vyprávění.

„Nejde o to, co děláme, ale jak tomu říkáme.“— z interních poznámek k vládní komunikaci.