Reakce oběti na útok muslimského teroristy

Šestnáctiletý teenager s vystřelovacím nožem a zvoláním formule „Alláhu Akbar“ se zaměřil na duchovního za oltářem, kterého pobodal. Naštěstí ne smrtelně. Zranil i další přítomné.

Tím duchovním je Mar Mari Emmanuel, původně působící v australsko-novozélandské arcidiecézi Starobylé církve Východu jako její tzv. sufragánní biskup, ovšem později se pro názorové neshody s tímto společenstvím rozešel. Starobylá církev východu nepatří mezi katolické ani pravoslavné východní církve, ale tvoří s jinými samostatnou skupinu orientálních církví. Mar Mari Emmanuel, který žije v Austrálii od poloviny 80. let minulého století, ustavil po rozchodu v roce 2015 vlastní nezávislé církevní společenství založené na východosyrském obřadu. Centrem nové církve je kostel Krista Dobrého pastýře v Sydney (čtvrť Wakeley), kde, jak uvedeno, k útoku 15. dubna došlo. Biskup byl převezen do asi osm kilometrů vzdálené nemocnice Liverpool Hospital ležící na stejnojmenném předměstí Sydney.

O tři dny později nahrál v nemocnici audioposelství, o němž kromě jiných informoval australský zpravodajský portál 9news [1]. Plný text publikoval severoamerický anglikánský zpravodajský server Anglican Ink [2]. Z něj vybírám několik klíčových pasáží, které nám přiblíží uvažování křesťana, který se stal obětí muslimské nenávisti.

Biskup Mari Emmanuel v audionahrávce hned v úvodu vyzývá k vděčnosti našemu Pánu a Spasiteli, Ježíši Kristu Nazaretskému. „Ať procházíme jakýmikoli zkouškami a jakýmkoli soužením, neseme kříž. Na to nezapomínejme.“ Připomněl Ježíšova slova „Kdo nenese svůj kříž a nenásleduje mne, není mne hoden.“ (Matoušovo evangelium, 10.kapitola)

„Ježíš nás nikdy neučil bojovat,“ pokračuje biskup. „Pán Ježíš nás ani neučil oplácet. Nikdy nám neřekl »oko za oko, zub za zub«. Pán Ježíš řekl, abychom nikdy neopláceli zlu zlem, ale dobrem.“ Neboť „takový je náš Mistr, náš Učitel, náš Vůdce a Dobrý pastýř, který nás přivádí na zelené pastviny a k tichým vodám.“ Své posluchače biskup vyzval, aby zůstali pokojní. A také aby byli občany, kteří respektují zákony. Ujišťuje, že být Australany je požehnání, ale především: „Jsme křesťané a podle toho se musíme chovat.“ Cituje větu z dopisu apoštola Pavla prvokřesťanskému sboru v Korintu (13. kapitola): „Láska nikdy nezanikne.“ Podotýká: „ Ať se mně osobně stalo cokoli, děkuji za to Pánu Ježíši. Je to pro mě obrovským požehnáním.“

Možná se tady někteří čtenáři začínají nesouhlasně ošívat, možná si klepou na čelo. O čem to ten člověk vlastně mluví? Odpovím. Taková je podoba křesťanství převedená do praktického života. Můžeme mít takovou či onakou výhradu k některým teologickým aspektům učení této církve, k její liturgii, přílišnému obřadnictví či k jejímu vztahu k protestantským věřícím*/, ale s postojem biskupa vyjádřeným v audioposelství může těžko křesťan nesouhlasit.

To nejpůsobivější nacházíme v pasáži, v níž se zraněný biskup vyjadřuje k útočníkovi. „Tomu, kdo ten čin spáchal, odpouštím. Říkám mu, jsi můj syn. Miluji tě a vždy se za tebe budu modlit. A odpouštím i tomu, kdo tě poslal.“ Pokračuje, že v Ježíšově mocném jménu nemá v srdci nic jiného než ke všem lásku. „Je zcela vedlejší, jestli je ten člověk křesťan nebo není. Pán Ježíš nás učil, ať milujeme jeden druhého, milujeme Boha a svého bližního jako sebe sama, ať je tím bližním kdokoli. Musíme je milovat a respektovat, stejně jako milujeme a respektujeme sami sebe. Proto jsem jim odpustil. Modlím se za ně a za toho mladého muže, kterému říkám »Jsi můj syn a vždy budeš v mých modlitbách. Kéž ti Pán Ježíš odpustí. Kéž ti Pán Ježíš požehná a ukáže ti cestu, můj milý synu.«“

V závěru svého poselství biskup věřícím připomíná, že v jejich životech musí být patrný obraz Krista. „Pán Ježíš nikdy neřekl, jděte ven a bojujte na ulici (přesně to někteří věřící po útoku bohužel udělali-LS). Nikdy nebylo řečeno, abychom opláceli, ale abychom se modlili. A o to všechny žádám. Modlete se, moji milovaní, děkujte Pánu Ježíši a respektujte zákony této země.“

Jsou to působivá slova. Osobně přiznávám, že na mě oslovila a přiměla k vážnému zamyšlení.

*/ Cituji z webu biskupovy Církve Krista Dobrého pastýře, z jehož informace o nauce tohoto společenství je patrný odtažitý vztah k protestantům [3]: „Těm, kteří jsou pokřtěni v jedné ze starověkých, apoštolsko-katolických církví (římskokatolické a ty, které jsou ve spojení s Římem, pravoslavné a orientální pravoslavné), a kteří jsou v současnosti způsobilí přijímat (Večeři Páně – LS) ve své církvi, je dovoleno přistoupit k přijímání z našeho oltáře. (...) Těm pokřtěným v jedné z těchto církví, kteří ji z jakéhokoli důvodu opustili a připojili se k některé protestantské skupině, není povoleno přistoupit k přijímání u našeho oltáře.“ (Tuto věc nijak nekomentuji, jen informuji.)

[1]

https://www.9news.com.au/national/bishop-mar-mari-emmanuel-speaks-after-wakeley-church-stabbing/957cd43e-0332-40fb-99ef-467112b412b0

[2]

https://anglican.ink/2024/04/26/a-message-from-bishop-mar-mari-emmanuel-the-lord-jesus-never-said-go-out-and-fight-on-the-street/

[3]

https://cgsc.org.au/our-church/